České Budějovice
České Budějovice jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.
Government administration · Czechia · 0 followers
Overview
České Budějovice jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje. Leží v Českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše. Žije v nich přibližně 97 tisíc obyvatel, v aglomeraci pak kolem 170 tisíc obyvatel. Historické centrum bylo roku 1980 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Ve městě sídlí Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a biskup římskokatolické českobudějovické diecéze. V roce 2028 budou Budějovice Evropským hlavním městem kultury.
Interested in working with us in the future?
Follow to see new jobs and posts in your feed.
No news yet.
About
České Budějovice jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje. Leží v Českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše. Žije v nich přibližně 97 tisíc obyvatel, v aglomeraci pak kolem 170 tisíc obyvatel. Historické centrum bylo roku 1980 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Ve městě sídlí Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a biskup římskokatolické českobudějovické diecéze. V roce 2028 budou Budějovice Evropským hlavním městem kultury.
Kaynak: Wikipedia · CC BY-SA 4.0
Název
Název města se odvíjí od staré osady Budivojovice. V průběhu věků výslovnost a transkripce jména mírně kolísala, přídomek České se začal objevovat v průběhu husitských válek, původně stejnou měrou v češtině i němčině (Böhmisch Budweis) a v čistě územním smyslu. Od poloviny 18. století, kdy kulminovalo národnostní pnutí a název začal být brán i z národnostního pohledu, však došlo k diferenciaci: zatímco čeština dále používala České Budějovice, u Němců převážilo jméno bez přídomku, tedy Budweis (záměna nehrozila, Moravské Budějovice jsou německy Budwitz). Tento stav už přetrval navzdory tomu, že v roce 1920 československé úřady za oficiální jméno města vyhlásily České Budějovice a Böhmisch Budweis v němčině. Za protektorátu bylo oficiální jméno naopak pouze Budweis v němčině a Budějovice v češtině. Latinský název města je Budvicium.
Obyvatelé používají zkrácený název města Budějce, tvar Budějice považují za chybný, přestože se používá již dlouhou dobu. Stejná změna koncovky se vyskytuje u sousedních obcí Hrdějovice, Litvínovice či Hodějovice.
Historie
Před vznikem města
Na území budoucího centra města archeologové doložili lidskou přítomnost již v období 1800 až 1500 před naším letopočtem. Na dnešním Piaristickém náměstí existovalo v raném středověku pohřebiště, tedy asi i sídliště.
Počátkem 13. století vznikla osada Budivojovice, pojmenovaná dle Budivoje ze Železnice, dvořana českého krále Přemysla Otakara I. a nejvyššího dvorského sudího. Poslední památky na tuto původní osadu jsou dnes k nalezení za obchodním domem Družba.
Další důležitou osadou na území dnešních Budějovic byly Stradonice (zhruba dnešní Rožnov). Staly se prosperující obcí díky staré obchodní cestě z Lince. Stradonice patřily Vítkovcům (Rožmberkům), nejmocnějšímu jihočeskému šlechtickému rodu. Existují náznaky, že Vítkovci z osady chtěli vybudovat město. To se ale vůbec nelíbilo královské moci. Ta cítila, že potřebuje na jihu Čech svou základnu a protiváhu Vítkovců. Tuto roli do té doby plnily jen nedostatečně královský hrad Zvíkov a město Písek.
Založení města (13. století)
Město České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265. Obvykle uváděným datem založení je 10. března (den, kdy dominikáni převzali parcelu pro stavbu nového kláštera). Lokaci a projekci města provedl králův rytíř a zvíkovský purkrabí Hirzo z Klingenbergu. Ve městě patrně krátce existoval, nebo spíše měl existovat královský hrad.
Přemysl Otakar II. staveniště nového města osobně navštívil 11. června 1265. Sepsal zde zakládací listinu kláštera v Melku a uvedl do ní „apud Budebins“. Jde o první písemné zaznamenání jména města. Toto jméno město převzalo od původní osady Budivojovice, kterou král vyměnil s Budivojovým synem Čéčem za Hlubokou a Velešín.
Základní funkci, tedy potlačit vítkovský vliv na jihu Čech, město po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi budějovickými měšťany a Vítkovci, které pouze v průběhu husitských válek potlačil společný mocný nepřítel – husité. Vítkovci založení města skutečně nesli těžce. Roku 1278 ho dobyli a zapálili, pod velením Ojíře z Lomnice. Dalšího roku do něj vtrhl další Vítkovec Záviš z Falkenštejna. Napětí mezi trůnem a Vítkovci zmírnil až král Václav II. Ten dal městu prvního a dědičného rychtáře, byl jím mincmistr Klaric. Za jeho správy již ve městě žilo 4000 lidí. Osidlovali ho jak česky, tak německy mluvící. Klaricové byli dědičnými rychtáři až do 15. století. Měli italský původ a do Budějovic přesídlili z Kutné Hory.
Městské symboly
Městské symboly řešilo několik vyhlášek:
Vyhláška č. 19/1997 (1998) (13.03.1997) – O symbolech města ČB a jejich užívání
Vyhláška č. 5/2005 (26.05.2005) – O zrušení obecně závazné vyhlášky č. 19/98 o symbolech města České Budějovice a jejich užívání
Vyhláška č. 6/2005 (26.05.2005) – O symbolech města České Budějovice a jejich užívání
Vyhláška č. 9/2005 (10.11.2005, usnesení č. 238/2005) – O symbolech města České Budějovice a jejich užívání
Znak
Městský znak se od roku 1965 vrátil ke své původní podobě, vyobrazené na nejstarší městské pečeti používané již ve dvacátých letech 14. století: na gotickém trojhranném štítě červené barvy stojí v dolní polovině stříbrná, kvádrovaná hradební zeď bez cimbuří, nad níž v horní polovině vynikají tři okrouhlé, stříbrné věže bez oken, se zlatými kuželovými střechami s makovicemi. Střední věž je vyšší a širší, postranní jsou užší a nižší. Na střední věži až přes hradební věž visí červený gotický trojhranný štít se stříbrným dvouocasým lvem se zlatou korunou.
Vlajka
Vlajka Českých Budějovic je tvořena listem o poměru stran 2:3 s dvěma vodorovnými pruhy – žlutým a červeným. Současná podoba vlajky se užívá od třicátých let 20. století, historická podoba budějovické městské vlajky není přesně známa.
Pečeť
Pečeť města je kulatá, lemovaná opisem SIGILLVM CIVIVM DE BUDIWOYZ. Ve vnitřním pečetním poli je kvádrovaná zeď bez cimbuří s třemi okrouhlými věžemi ukončenými kuželovitými střechami s makovicemi. Prostřední z věží je širší a je na ní připevněn štít s českým lvem.
Městská pečeť byla v Českých Budějovicích používána od počátku 14. století ve dvou provedeních – velká o průměru 67 milimetrů a malá s průměrem 40 milimetrů. Originály pečetí jsou uloženy ve Státním okresním archivu České Budějovice.
Logo
Logo Českých Budějovic je tvořeno červenými, stylizovanými písmeny „c” a „b”. Vpravo od nich je nápis České Budějovice (ve dvou řádcích) a pod ním žlutý čtvereček.
Geografie, klima a přírodní zajímavosti
Poloha
České Budějovice leží na soutoku řek Malše a Vltava v jihovýchodní části Českobudějovické pánve. Ta se táhne severně a severozápadně od města a je bohatá na rybníky. Největšími rybníky na území města jsou Starohaklovský rybník (44 hektarů), Černiš (42 hektarů), Novohaklovský rybník (41 hektarů), Starý vrbenský zadní rybník (22 hektarů), Starý houženský rybník (21 hektarů), Domin (17 hektarů), Čertík (15 hektarů), Nový vrbenský rybník (13 hektarů), Starý vrbenský přední rybník (13 hektarů), Bor (10 hektarů), Dubský rybník (10 hektarů). Z ostatních směrů je Českobudějovická pánev v relativní blízkosti města zřetelně ohraničena terénními vyvýšeninami: Lišovský práh ji na severovýchodě odděluje od Třeboňské pánve, na jihovýchodě a jihu se nachází podhůří Novohradských hor, na jihozápadě a západě pak podhůří Šumavy, konkrétně Blanský les s Kletí. Sousedními obcemi sídla jsou Planá, Včelná, Roudné, Rudolfov, Staré Hodějovice, Srubec, Litvínovice, Hlincová Hora, Branišov, Vráto, Dubičné, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Úsilné, Hůry, Zvíkov, Hluboká nad Vltavou, Ledenice, Hrdějovice, Boršov nad Vltavou, Čejkovice a Dasný.
Podnebí
Budějovické podnebí je mírně teplé, vlhké a s mírnou zimou. Projevuje se efekt blízkých pohoří Šumava, Novohradské hory a slabě i vliv Alp, což způsobuje fénové efekty při jižních a jihovýchodních větrech (srážkový stín a zvýšení teploty), na druhé straně k opačnému efektu dochází při severních a severozápadních větrech. Nejčastěji zde vanou západní a severozápadní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních.
Poloha na dně mělké široké pánve omezuje proudění vzduchu, což je patrné za zimních inverzí. Rybníky v okolí způsobují časté a husté mlhy zejména v severozápadní části města. Hustá zástavba a široké betonové či vydlážděné plochy způsobují obecně nižší rychlost větru a vyšší teploty v centru města (oproti městským okrajům).
Obyvatelstvo
České Budějovice byly k 1. lednu 2017 sedmým nejlidnatějším městem v České republice. Největšího počtu, 99 872 obyvatel, dosáhly České Budějovice v roce 1995. Podle sčítání roku 2011 už ale počet obyvatel města České Budějovice činil jen 93 883, což je za poslední desetiletí snížení o 3,5 tis. osob. Jde o projev suburbanizace, protože v okolních obcích se počet obyvatel značně zvýšil, a tedy v celém správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice celkově také. Tento správní obvod také zhruba odpovídá českobudějovické aglomeraci, v níž žije cca 170 tisíc obyvatel. Do vlastního města dojíždí 30 tisíc lidí za prací i za studiem.
Současnost
Drtivá většina budějovických obyvatel jsou Češi (94,9 % podle sčítání lidu 2001). Významnou etnickou menšinu tvoří Romové, kteří se ovšem většinou hlásí k české národnosti (oproti odhadovanému počtu necelých 2000 Romů se k romské národnosti přihlásilo v roce 2001 jen 125 obyvatel). Počet obyvatel slovenské národnosti (1,15 %) je pod celostátním průměrem.
Na demografické složení Českých Budějovic má v akademickém roce výrazný vliv Jihočeská univerzita (v roce 2008 měla přes 11 000 posluchačů). Přespolní studenti bydlí na kolejích nebo si pronajímají byty především na blízkém sídlišti Máj, často v severozápadní části sídliště, kde jsou vzhledem k vyšší koncentraci sociálně slabých obyvatel nižší nájmy i ceny bytů.
Historická etnografie
Po staletí byly Budějovice převážně německy mluvící město, podobně jako jiné části pohraničí. Poměr německy a česky mluvícího obyvatelstva kolísal od založení Budějovic po asi 16. století, kdy čeští Němci získali značnou převahu jak v celkovém počtu obyvatel, tak v řadách vedoucích představitelů města. Nutno však dodat, že národnost či jazyk nehrály pro skupinovou sebeidentifikaci až do půli 19. století velký význam – ve srovnání například s náboženstvím či loajalitou k vládnoucí dynastii. Asi nejvýraznější projev národnostního rozštěpení města spočíval v tom, že zaměstnávalo dva písaře, českého a německého.
Náboženství
Jako v celé republice je většina obyvatel Českých Budějovic bez vyznání (58,6 % z 97 339 v roce 2001), dalších 12,6 % obyvatel při sčítání lidu v roce 2001 vyznání neuvedlo.
Církve
Církev československá husitská (1180 členů), českobratrská církev evangelická (505), pravoslavná církev (146) a Svědkové Jehovovi (176). Církev bratrská sice není v Budějovicích příliš zastoupena, ale sídlí zde její samostatný sbor, jehož hlavní modlitebna je centrem pro celou oblast jižních Čech. Aktivní vyhledávání nových věřících pomocí podomních pochůzek ve městě provádějí ve velkém rozsahu Svědkové Jehovovi a zejména mormoni.[zdroj?]
V historii hrála významnou roli i židovská komunita, ta zanikla během holokaustu, a monumentální synagoga byla okupačními úřady zbořena. Její velký model je k vidění ve vstupní hale společnosti E.ON přímo naproti místu, kde stávala.
Římskokatolická církev
Nejsilnějším náboženstvím je římskokatolická církev, k níž se hlásí 23,9 % obyvatel. Její pozici posiluje, že město je centrem českobudějovické diecéze a působí v něm několik katolických řádů a kongregací: salesiáni, petríni (ti byli v Č. Budějovicích přímo založeni), tzv. petrinky a Školské sestry Notre Dame. (V historii byly ve městě zastoupeny i řády dominikánů, piaristů, redemptoristů, kapucínů a boromejek.) Významnou roli hraje katolické školství, které v Českých Budějovicích tvoří 2 mateřské, 1 základní škola a Biskupské gymnázium J. N. Neumanna; důležitá je také Teologická fakulta Jihočeské univerzity. Mimoto v Budějovicích působí Salesiánské středisko mládeže.
Římskokatolické farnosti
Římskokatolická farnost – děkanství u kostela sv. Mikuláše, České Budějovice
Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana Nepomuckého, České Budějovice
Římskokatolická farnost sv. Cyrila a Metoděje České Budějovice – Suché Vrbné
Kultura, umění a turistika
Městské divadlo se nazývá Jihočeské divadlo. Vedle činohry má i operní, loutkoherecký a baletní soubor. Významnou institucí je Galerie současného umění a architektury – Dům umění, která pořádá české a zahraniční krátkodobé výstavy výtvarného umění a architektury. Výstavním prostorem ve Wortnerově domě je ve městě zastoupena také Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou.
Ve městě se nachází Jihočeské muzeum, Muzeum koněspřežky, Vodárenská věž, Budvar muzeum České Budějovice, plavby po Vltavě a Malši, vyhlídka z Černé věže, Dominikánský klášter a Muzeum energetiky.
Významným místem je i Výstaviště České Budějovice, kde se pořádá mnoho důležitých a velkých akcí. Mezi tradiční a pravděpodobně nejznámější patří Země živitelka. Dále se jedná o výstavy jako např. Hobby, Gastrofest, Pivní slavnosti, FreshFestival či hudební koncerty. I díky spojení města a Turistické oblasti Budějovicko se zde koná největší setkání a vzdělávání odborníků v jižních Čechách – konference Travelcon.
město Hluboká nad Vltavou s jedním z nejnavštěvovanějších českých zámků,
obec Hosín se známým kostelem svatého Petra a Pavla,
město Rudolfov se svou hornickou minulostí a s naučnou stezkou v okolí,
obec Dobrá Voda u Českých Budějovic s barokním kostelem Panny Marie Bolestné.
Turistické atraktivitě města odpovídá velké množství hotelů a penzionů; známý Grandhotel Zvon stojí přímo na náměstí. Severně od centra stojí Hotel Clarion, výšková stavba z roku 1982 pojmenovaná původně Gomel podle ruského názvu družebního běloruského města Homel.
V srpnu 2008 představil Jan Kaplický návrh koncertní síně. Mělo se jednat o největší moderní stavbu ve městě. V roce 2020 však bylo rozhodnuto, že stavba nebude realizována.
V rámci organizace cestovního ruchu v Jihočeském kraji, kterou má na starosti Jihočeská centrála cestovního ruchu, spadají České Budějovice do turistické oblasti Českobudějovicko-Hlubocko.
Městská správa a politika
České Budějovice jsou statutární město s magistrátem a primátorem. Zastupitelstvo města má 45 členů, rada dohromady 11.
České Budějovice bývaly dlouho baštou ODS. Zvítězila ve všech komunálních volbách od roku 1994, kdy měla primátora. V letech 1998–2002 však byla v opozici, neboť se proti ní sjednotily KDU-ČSL, ČSSD, US a KSČM, které tak ovládly vedení města (na čemž nic nezměnily ani mimořádné volby v červnu 1999, vyvolané hromadnou rezignací 16 zastupitelů ODS v prosinci 1998). Po volbách 2002 ODS uzavřela koalici s KDU-ČSL, které zůstal primátor; učinila tak i v roce 2006, kdy získala těsnou většinu v zastupitelstvu (23) a primátora. ODS dlouhodobě dominovala i ve volbách de Sněmovny a senátních volbách (obvod č. 14, zahrnuje i východní část budějovického okresu a západní cíp jindřichohradeckého, volby r. 2000 atd.), Jiří Pospíšil zde byl zvolen třikrát za sebou (1996, 2000 a 2006). ODS v Budějovicích a přilehlých městech zvítězila dokonce i v jinak všeobecně neúspěšných volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008, ani to ovšem nezabránilo její celkové porážce v rámci Jihočeského kraje.
V roce 2010 došlo v Českobudějovické ODS k rozkolu, primátor za ODS Juraj Thoma byl odvolán, pak ale založil nové politické uskupení Občané pro Budějovice (OPB), se kterým vyhrál následně komunální volby. Po sestavení koalice s ČSSD (5 členů v radě města), TOP09 (2 členy) a OPB (4 členové), byl Thoma opět zvolen primátorem.
V letech 2014–2022 byl primátorem Jiří Svoboda za hnutí ANO.
Od roku 2022 je primátorkou Dagmar Škodová Parmová (NČ, do roku 2025 ODS).
Členění města
Do 19. století
Ve 14. a 15. století je doloženo členění města na čtyři čtvrti, které se nazývaly podle některého místního bohatého měšťana, později byly označeny čísly I-IV.
I – Pacovského čtvrť (Quartale Paczaueri) – jižní část, jižně od náměstí a dnešních ulic Radniční a Karla IV.
II – Rychtářova, později Prundlova čtvrť (Quartale Judicis / Prundlini) – západně od náměstí a Krajinské ulice
III – Dratlinova, později Píseckého čtvrť (Quartale Dratlini / Pieskeri) – severně od náměstí, mezi Krajinskou a dnešní U Černé věže
IV – Weissova či Steflova čtvrť (Quartale Stephlini, podle Štěpána Weise) – severně od dnešní ulice Karla IV. a východně od U Černé věže.
Tento stav vydržel až do konce 18. století, i když některé domy byly uváděny dle vlastníka v jiné čtvrti, než skutečně stály. Tou dobou byla zaváděna popisná čísla, která převzala orientační i evidenční funkci.
19. století – polovina 20. století
Kolem města postupně vznikala předměstí, převážně kolem hlavních cest: Svinenské později Vídeňské; Linecké a Pražské. V roce 1851 městský výbor stanovil, že se město České Budějovice skládá z vlastního města a předměstí.
Díky vybudování železničního uzlu ve městě vzrůstal počet obyvatel, a tak dne 8. června 1875 došlo k rozdělení města na čtyři okrsky, což podle listu Budweiser Kreisblatt stanovilo základ budoucím „Velkým Budějovicím“:
Po vzniku samostatného Československa bylo toto členění oficiálně zrušeno, ale výměra města se nezměnila. K roku 1930 ve Vnitřním Městě žilo 5 180 obyvatel, na Lineckém Předměstí 6 582, na Vídeňském Předměstí 13 601 a na Pražském Předměstí 18 425 obyvatel.
Zástavba se postupně zahušťovala, nejprve nejvíce na Pražském, později i na Vídeňském a Lineckém předměstí. V letech 1913–1927 bylo postaveno větší množství domů v dnešním Pětidomí, v letech 1922–1925 byla postavena Havlíčkova kolonie, kolem roku 1925 i vilová čtvrť u nemocnice. V roce 1929 začala vznikat nová kolonie, které se začalo říkat Husova. Do roku 1938 srostlo Linecké předměstí s Rožnovem a vznikla vilová čtvrť u Otýlie.
Justiční instituce
Ve městě sídlí Krajský soud v Českých Budějovicích, jehož působnost se vztahuje na území celého původního Jihočeského kraje, a Okresní soud v Českých Budějovicích. K těmto soudům přísluší krajské a okresní státní zastupitelství.
V budově justičního paláce sídlí vedle krajského soudu také Vazební věznice České Budějovice s ubytovací kapacitou 242 míst. Z těchto míst je 96 vyhrazeno pro obviněné ve vazbě a 146 pro odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody.
Doprava
Železniční doprava
České Budějovice jsou napojeny na tyto železniční tratě:
Plzeň – České Budějovice je v jízdním řádu pro cestující označená v úseku Plzeň – Strakonice číslem 191, v úseku Strakonice – České Budějovice číslem 190,
České Budějovice – Černý Kříž (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 194),
České Budějovice – Summerau (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 196) je vedena zhruba v trase bývalé koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec; trať je součástí IV. tranzitního železničního koridoru,
České Budějovice – Gmünd (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 199),
Praha – České Budějovice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 220) je součást IV. tranzitního železničního koridoru, který vede z Německa přes Prahu do Rakouska. Rychlíky Praha – České Budějovice zde jezdí převážně v hodinovém taktu a jízdní doba do stanice Praha hlavní nádraží činí v roce 2024 2 hodiny s osmi mezilehlými zastávkami. Vlakům EC/IC (pouze 1 zastavení v Táboře) trvá cesta okolo 1 hodiny a 40 minut.
Letecká doprava
Jihozápadně od města leží v katastrálních územích obcí Planá a Homole veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště České Budějovice. Je to bývalé vojenské letiště, které je po celkové modernizaci a výstavbě terminálu od roku 2023 využíváno také pro mezinárodní charterové lety.
Severně od města se v katastrálním území obce Hosín nachází také menší veřejné vnitrostátní letiště Hosín, kde sídlí Aeroklub České Budějovice. Je využíváno především pro rekreaci.
Vodní doprava
Od roku 2017 jsou České Budějovice napojeny na evropskou síť vodních cest splavnou Vltavou s tím, že v Týně nad Vltavou je most, pod kterým neprojedou lodě vyšší než tři metry; plavební zařízení vodní nádrže Orlík pro lodě do výtlaku 300 tun není dokončeno a dosavadní technické zařízení umožňuje překonat přehradní hráz jen lodím, které jsou široké do 3 metrů a které váží do 3,5 tun. Velikost lodí je omezena plavebními komorami o velikosti 45 × 6 metrů a maximální tonáží 300 tun. V centru Českých Budějovic se nachází přístaviště Lannova loděnice, v místní části České Vrbné je umístěn hlavní městský přístav pro rekreační a osobní lodě.
Školství, věda a výzkum
Ve školním roce 2004/2005 působilo v Českých Budějovicích 27 mateřských škol (24 státních, 2 katolické a 1 soukromá; celkem 2465 dětí), 19 základních škol (18 státních a 1 katolická; 9458 žáků), 6 základních uměleckých škol (4 státní a 2 soukromé; 2700 žáků), 19 středních odborných škol či učilišť (13 státních a 6 soukromých; 8 180 žáků), 7 gymnázií (4 státní, 2 soukromá a 1 katolické; 2899 studentů), 6 vyšších odborných škol (1241 studentů) a 3 vysoké školy (Jihočeská univerzita s více než 13 000 studenty a cca 700 pedagogy, Vysoká škola evropských a regionálních studií s 240 studenty a čerstvě vzniklá Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích s asi 3 500 studenty).
Ve městě sídlí pět ústavů Biologického centra Akademie věd České republiky: Entomologický ústav, Hydrobiologický ústav, Parazitologický ústav, Ústav molekulární biologie rostlin a Ústav půdní biologie.
Průmysl
Historie
Ve městě fungovala zvonárna (Kněžská 370/16 založená po roce 1752 Antonem Pöglem, 1776 převzatá rodem Pernerů, po roce 1904 přestěhovaná do prostor cihelny v Suchém Vrbném, v roce 1945 znárodněná a následně zaniklá), cukrovar (1872–1910), tabáková továrna (areál založen 1875, provoz v areálu ukončen 1997), chemická továrna (1890–1934). Kovozpracující Stegmannova vznikla roku 1898 na Lidické 13/6 přesunem provozu ze Široké ulice, kde fungovala do odsunu 1945, provoz zde ale fakticky fungoval do roku 1950, kdy byla budova převedena na kraj, který ji od té doby využívá pro administrativu. Sodovkárna založená 1899 (vznikla v areálu Zátkových skladů původně postavených v roce 1867, které byly v roce 1876 upraveny a pronajaty na kasárna, později přestavěny na sodovkárnu) ukončila činnost kolem roku 2000, v roce 2007 byla zničena požárem a následně odstraněna. Mlékárny zahájily výstavbu nového areálu (Rudolfovská 346/83) v roce 1947 (poté, co přestala dostačovat kapacita družstevní mlékárny z roku 1941 v Tovární ulici), výroba zde byla ukončena roku 2010. Závod Jihočeské tiskárny vzniklý roku 1950 převzetím německých tiskáren vybudoval v letech 1958—1962 areál ve Vrbenské ulici, kde probíhala výroba knih, ofsetový tisk etiket a rotační tisk novin. Tisk novin byl ukončen 31. července 2009, tisk etiket k 31. lednu 2011. Slévárna byla založena v roce 1961 na Okružní ulici, na přelomu tisíciletí několikrát změnila majitele a v roce 2017 ukončila činnost.
Významné podniky
Mondi Bupak – vývoj, výroba a prodej vlnité lepenky a obalů z vlnité lepenky
GAMA – vývoj, výroba a prodej spotřebního zdravotnického materiálu, laboratorních a veterinárních produktů z plastů
Koh-i-noor Hardtmuth – výroba školních a kancelářských potřeb
Madeta – mlékárny (v roce 2010 ukončena výroba, od té doby v Budějovicích existuje pouze sídlo firmy)
Lokální média
V Českých Budějovicích mají redakce všechna regionální média Jihočeského kraje.
Vysílá zde několik rozhlasových stanic: Český rozhlas České Budějovice, Hitrádio Faktor (dříve Rádio Podzemí), Rádio Gold, Eldorádio, Rockrádio Gold a Kiss Jižní Čechy.
Nejvýznamnějšími novinami je Českobudějovický deník (do roku 2006 Českobudějovické listy).
V Českých Budějovicích vychází měsíčník Barbar a čtvrtletně českobudějovický magazín BUDlive.
V Budějovicích má oblastní redakci Česká televize a působí zde několik malých soukromých televizních společností, poskytujících služby větším soukromým televizím.
Území města plně pokrývá lokální DVB-T multiplex společnosti Gimi, ve kterém mimo jiné vysílá stejnojmenná jihočeská regionální televize. Českobudějovicko je jednou ze dvou oblastí v České republice s lokálním multiplexem.
Sport
České Budějovice mají zastoupení v nejvyšších celostátních soutěžích v ledním hokeji, fotbale a volejbalu.
Chloubou budějovického sportu je především volejbalový klub Jihostroj České Budějovice. V roce 2000 získal jeho mužský tým svůj první mistrovský titul a od té doby je lídrem českého mužského volejbalu. V roce 2024 si připsal již jedenáctý titul. Kraluje tak s odstupem historické tabulce české nejvyšší soutěže. V roce 1998 se probojoval do Final Four Poháru CEV. Klub vznikl v roce 1995, ale navazuje na tradici Škody České Budějovice založené v roce 1968. Své domácí zápasy hrají volejbalisté ve Sportovní hale Stromovka, která má kapacitu 2500 diváků.
Jeden mistrovský titul má na svém kontě i hokejový klub Banes Motor České Budějovice, a to ze sezóny 1950/51. V sezóně 1980/81 skončil na druhém místě. Dvě stříbra má i z předligového Mistrovství Československa (1930, 1935). Své domácí zápasy odehrává v Budvar aréně s kapacitou 6 421 diváků. Na jaře 2013 se vedení klubu, tehdy nesoucího název HC Mountfield, dostalo do zásadního sporu s pivovarem Budvar a s městem České Budějovice. Licence pak byla převedena do Hradce Králové. Skupina bývalých českobudějovických hráčů v čele s Radkem Bělohlavem se s koncem hokeje v Budějovicích nechtěla smířit. Odkoupila druholigovou licenci Hradce a získala podporu budějovické radnice, která vlastní Budvar arénu. Fanoušci v anketě prosadili návrat k názvu Motor, pod nímž hokejisté hráli v letech 1965–1991. V sezóně 2020/21 se Motor vrátil do nejvyšší české soutěže. Známým hokejistou éry padesátých let byl František Mizera, mistr světa z roku 1949. Hvězdami 70. let byli Miroslav Dvořák nebo Jaroslav Pouzar, světoví šampioni z let 1976 a 1977. Lídrem silného mužstva osmdesátých let byl Jiří Lála, mistr světa z roku 1985. Osobnostmi devadesátých let byli například Radek Ťoupal nebo Radek Bělohlav, mistr světa z roku 1996. Později to byl Václav Prospal, mistr světa z let 2000 a 2005.
Pamětihodnosti
České Budějovice jsou častým cílem turistů z Německa, Rakouska, ale též z Asie a dalších částí světa. Jednak samy mají mnoho cenných historických památek, jednak jsou přirozeným centrem turisticky atraktivního Jihočeského kraje. Nejvíce památek je v městské památkové rezervaci v historickém centru, zejména:
Náměstí Přemysla Otakara II. s barokní Samsonovou kašnou a radnicí postavenou mezi lety 1727–1730
Barokní katedrála svatého Mikuláše a Černá věž
Kaple Smrtelných úzkostí Páně za katedrálou
Piaristické náměstí, přilehlý gotický dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie a pozdně renesanční Solnice.
Železná panna a Rabenštejnská věž jsou obrannými věžemi ze 14. století a jedním z mála pozůstatků gotického opevnění města.
Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa z počátku 13. století
V městské části České Budějovice 7 – v centrální části Rožnova je vesnická památková zóna.
Osobnosti
Hirzo z Klingenbergu (?–1275), dvořan Přemysla Otakara II., lokátor města
Vojtěch Jírovec (1763–1850), hudební skladatel
Jan Valerián Jirsík (1798–1883), biskup českobudějovický a zakladatel českobudějovického českého školství – Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka
Vojtěch Lanna starší (1805–1866), průmyslník a podnikatel
svatý Jan Nepomuk Neumann (1811–1860), biskup philadelphský
Václav Klement Petr (1856–1901), kněz a řeholník, zakladatel řádu petrínů
Patroni a ochránci Českých Budějovic
Za patrony Českých Budějovic jsou považováni:
svatý Mikuláš, jemuž je zasvěcena katedrála svatého Mikuláše
panna Maria Budějovická, jejíž obraz přinesl měšťan a kupec Václav v roce 1410 z Itálie (umístěn byl nejprve na oltáři u sloupu a poté v severní kapli kostela Obětování panny Marie, kterou pro tento účel nechal zrestaurovat Baltasar de Marradas)
svatý Auracián, mučedník, jehož ostatky byly do města doneseny roku 1635
Za ochránce Českých Budějovic byli (především v barokní době) krom svatého Mikuláše, panny Marie Budějovické a svatého Auraciána dále považováni:
svatý Dominik, zakladatel Řádu bratří kazatelů (Dominikánů), kteří působili v klášteře na současném Piaristickém náměstí
František z Assisi, k němuž se hlásil Řád menších bratří kapucínů (Kapucíni), kteří působili v klášteře při kostele svaté Anny
Tuto pětici ochránců uvádí například raně barokní verze obrazu Panny Marie Budějovické z roku 1677. Zvon Bumerin z roku 1723 vyobrazuje krom svatého Mikuláše, svatého Auraciána a Panny Marie Budějovické též svatého Donáta.
Jako patronky města jsou dále uváděny i svaté Konkordie a Otýlie. Jméno svaté Otýlie bylo s Budějovicemi spojeno v roce 1891, kdy nechal starosta města Josef Kneissl na počest své zesnulé manželky Otýlie upravit obřadní síň na novém hřbitově na kapli zasvěcenou stejnojmenné světici. Ostatky svaté Konkordie byly v Českých Budějovicích (v roce 1951 v kapli Smrtelných úzkostí Páně a poté v katedrále svatého Mikuláše) uloženy v letech 1951–1969.
Jako ochránci města před morem byli krom patronů zpodobňováni:
Rozsah a chápání patronátu se postupem času měnilo, takže zdroje a historické dokumenty nemusejí být jednotné. Například pamětní listina sepsaná po restaurování českobudějovické katedrály v roce 1912 uvádí svatého Mikuláše jako patrona chrámu, kdežto svatého Auraciána jako patrona města. V době fungování kláštera na Piaristickém náměstí (především pod správou dominikánů, tj. do roku 1785), byl uctíván též blahoslavený Jindřich Librarius, zakladatel a první převor kláštera. Patrony českobudějovické diecéze jsou svatý Mikuláš, svatý Jan Nepomucký a svatý Jan Nepomuk Neumann.
Partnerská města
Statutární město České Budějovice udržuje partnerství s pěti zahraničními městy, a to jak na oficiální úrovni, tak i prostřednictvím vzájemných kontaktů mezi místními spolky a organizacemi.
Odkazy
Literatura
Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1)
WINTER, Zikmund. Ze starodávných radnic. Svazek 11. Praha: Otto, [asi 1917]. (Sebrané spisy Zikmunda Wintra). Dostupné online. - kapitola O budějovickém hospodářství.
ZEITHAMMER, Leopold M. České Budějovice a okolí: přírodní, národohospodářské, kulturní a národnostní poměry, dějiny jakož i staré stavitelské a jiné památky. České Budějovice: Leopold M. Zeithammer, 1904. 274 s. Dostupné online.
Související články
Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel
Externí odkazy
Galerie České Budějovice na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu České Budějovice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Budějovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Průvodce České Budějovice ve Wikicestách
Slovníkové heslo České Budějovice ve Wikislovníku
Kategorie České Budějovice ve Wikizprávách
České Budějovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
České Budějovice "Budějce" – oficiální turistická stránka
Český rozhlas České Budějovice – informace z regionu
Informace o archeologických průzkumech v centru města
Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích
České Budějovice na oficiálním portálu České republiky
Kaynak: Wikipedia – České Budějovice · CC BY-SA 4.0
Kardeş şehirler
České Budějovice şehrinin şu yabancı şehirlerle resmi kardeş şehir bağlantısı bulunmaktadır:
Kaynak: Wikipedia – České Budějovice · CC BY-SA 4.0
Administrative division
České Budějovice consists of seven municipal parts (in brackets population according to the 2021 census):
České Budějovice 5 forms an exclave of the municipal territory.
Etymology
The name Budějovice is derived from personal Slavic name Budivoj, meaning "the village of Budivoj's people". The name first appeared as Budoywicz, then it appeared in various similar forms. The German name was created by transcribing and shortening the Czech name. When the royal city was founded in 1265, the name appeared as Budwoyz and then it was adapted to Budweis. The name Budvicium was used in Latin. After the Hussite revolution in the first half of the 15th century, the name České Budějovice ('Bohemian Budějovice') appeared to distinguish it from Moravské Budějovice ('Moravian Budějovice').
Geography
České Budějovice is located about 120 kilometres (75 mi) south of Prague. It lies in the České Budějovice Basin, only a small eastern part of the municipal territory extends into the Třeboň Basin. The city is spread mostly across a plain making it nearly flat in the inner parts with hillier areas in the eastern suburbs. The highest point, located in the city's exclave, is at 560 m (1,840 ft) above sea level. The main part of the municipal territory does not exceed 452 m (1,483 ft).
České Budějovice is situated in the valley of the Vltava River, at its confluence with the Malše. A set of large fishponds is located in the northwestern part of the municipal territory. The largest pond is Novohaklovský rybník with an area of 47.2 hectares (117 acres). Several of the ponds lies within the nature reserve of Vrbenské rybníky.
Climate
České Budějovice has a cooler and wet inland version of a humid continental climate (Köppen: Dfb; Trewartha: Dcbo) with an average annual temperature of 8.3 °C (46.9 °F). There are four seasons, with a murky dry winter between early December and early March, a sunny and wetter spring between half of March up to half of May changing to a rainy and warm summer during late May and early September when a dry autumn lasting to late November begins. There are between 1,550 and 1,800 hours of sunshine in most years. The extreme temperature throughout the year ranged from c. −40 °C (−40 °F) on 11 February 1929 to 37.8 °C (100.0 °F) on 27 July 1983.
History

13th–18th centuries
The first written mention of Budějovice is from 1251, when it was only a village. The royal city was founded on its site by King Ottokar II in 1265. The siting and planning of the city was carried out by the king's knight Hirzo. The city was fortified and had three gates. It immediately became the political and economic capital of south Bohemia. The city quickly became rich thanks to the development of trade and crafts and thanks to silver mining in the nearby area. The German-speaking settlers were coming from the Bohemian Forest and Upper Austria.
In 1341, King John of Bohemia allowed Jewish families to reside within the city walls. The first synagogue was built in 1380. At the turn of the 15th and 16th centuries, the Jewish community had about 100 inhabitants. In 1505–1506, a pogrom occurred and the Jews were expelled from the city. During the 16th century, the number of German craftsmen in the city increased. In the 18th century, Germans became the majority.
The city's fortifications were able to resist the Hussites during the Hussite Wars, but the city's development was disrupted by the Thirty Years' War and an extensive fire in 1641, during which two-thirds of the city was destroyed. Reconstructions in the Baroque style, which took place in the following decades, changed the architectural character of the city. In 1785, Pope Pius VI founded the Diocese of České Budějovice and the Church of Saint Nicholas was promoted to a cathedral.
19th–20th centuries
In the 19th century, the city was industrialised. During his time, České Budějovice became a major trade hub. The Budweis–Linz Horse-Drawn Railway was built in 1825–1832 and became the second oldest public line in continental Europe (after the Saint-Étienne-Andrézieux line in France). The production of Koh-i-Noor Hardtmuth pencils was relocated from Vienna to České Budějovice in 1847. Aside from Hardtmuth brothers, Adalbert Lanna the Elder belonged among the city's most prominent industrialists of the 19th century. In 1895, Český akciový pivovar (later known as Budweiser Budvar Brewery) was founded.
Economy

České Budějovice is the economic centre of the entire South Bohemian Region and the seat of many large corporations. The largest employers with its headquarters in České Budějovice and at least 1,000 employees are:
The České Budějovice agglomeration was defined as a tool for drawing money from the European Structural and Investment Funds. It is an area that includes the city and its surroundings, linked to the city by commuting and migration. It has about 180,000 inhabitants.
Beer brewing
Since its foundation in the 13th century, České Budějovice has been well known for brewing. In 1351, the city obtained the so-called "mile right" from the king, i.e. that no pubs outside the city can be located within a radius of 10 km, and from 1410, not even breweries. For a time, the town was the imperial brewery for the Holy Roman Emperor, and Budweiser Bier (i.e. beer from Budweis) became, along with Pilsner from Plzeň, one of the best-known lagers. Brewing remains a major industry.
The largest brewery, founded in 1895, is Budweiser Budvar, which has legal rights to market its beer under the "Budweiser" brand name in much of Europe. The same product is also sold elsewhere under the names "Budvar" and "Czechvar" due to legal disagreements with Anheuser-Busch over the Budweiser brand and Anheuser-Busch sells its beer as "Bud" in most of the European Union. The American lager was originally brewed as an imitation of the famous Bohemian original, but over time has developed its own identity and attained remarkable commercial success. Anheuser-Busch has made offers to buy out the Czech brewing company in order to secure global rights to the name "Budweiser", but the Czech government has refused all such offers, regarding the Czech Budweiser name as a matter of national pride.
The oldest operating and second largest brewery, founded in 1795, was renamed to "Pivovar Samson", replacing its original German name "Budweiser Bürgerbräu" during the communist period. It also exported, mostly under the "Samson" and "Crystal" labels. Recently, they reacquired naming rights for Budweiser for Europe while offering "B. B. Bürgerbräu" in the United States since 2005.
Transport
The European route E55 (the section from Prague to the Czech–Austrian border at Dolní Dvořiště) passes through České Budějovice. The section from Prague to České Budějovice is formed by the D3 motorway. The section from České Budějovice to the Czech–Austrian border is formed by the I/3 road. The second notable road connection is the I/20 road (part of the European route E49), which connects České Budějovice with Plzeň and Karlovy Vary.
Direct international railways were built via České Budějovice by the Czech-Austrian companies Emperor Franz Joseph Railway in 1868 and Empress Elisabeth Railway in 1871, connecting Vienna with Plzeň and Prague with Zurich, via Linz and Salzburg. Today, the most important lines in operation are Prague–České Budějovice, České Budějovice–Linz and Plzeň–Jihlava. The city is served by four train stations. The main station is named České Budějovice; other stations in the city are České Budějovice severní zastávka, České Budějovice jižní zastávka and Nové Hodějovice.
Public domestic and international České Budějovice Airport is located 6 kilometres (3.7 mi) southwest from České Budějovice, in the territory of the municipalities of Planá and Homole.
Intra-city transport is provided by buses and trolleybuses. Buses provide 16 lines (including 3 electric buses) and trolleybuses provide 7 lines. The transport company is owned by the city.
Culture
The most important annual event in the city is the Země Živitelka ('Earth the Breadwinner') exhibition. It is focused on agriculture and food industry. It takes place in the Výstaviště České Budějovice area, which is the largest area for holding exhibitions, cultural and social events in the city. Země Živitelka has been held regularly since 1973 and followed up on the exhibitions held here in 1960 and 1970.
In 2028, České Budějovice will be the European Capital of Culture.
Sport

Venues
České Budějovice is the site of many sports facilities and national stadiums, including the football Stadion Střelecký ostrov, the ice-hockey Budvar Arena and the Athletic Stadium Sokol.
The Swimming Stadium České Budějovice features a 50-metre indoor pool, a diving pool, saunas, an outdoor swimming pool and a children's pool. The swimming stadium is among the most architecturally significant sports buildings in the country and has been protected as a cultural monument since 2017.
Motorcycle speedway was a prominent sport in the city from 18 September 1956 until 1 July 1973. The speedway stadium on the Dlouhá louka, off Na Sádkách, opened in September 1955 and had a capacity of 30,000 spectators. The track was a 485-metre (530 yard) oval and a team representing the city participated in the inaugural Czechoslovak Team Speedway Championship in 1956.
Sport clubs
SK Dynamo České Budějovice (association football – Czech National Football League)
Motor České Budějovice (ice hockey – Czech Extraliga)
Hellboys České Budějovice (american football)
TJ Lokomotiva České Budějovice (handball)
TJ Dynamo České Budějovice (football tennis)
Sights

The historic city centre is well preserved and is protected as an urban monument reservation.
Among the main landmarks of the city and most visited tourist destinations is the Black Tower (Černá věž). It was built in 1550–1577 as a guarding tower and a bell tower. It is 72 m (236 ft) high and 225 wooden steps lead to the top. The tower is equipped by six bells.
The Iron Maiden Tower and the Rabenštejn Tower are a 14th-century former prisons and two of the few remains of the Old Town's Gothic fortifications. Today the first one houses a pub and the second one houses an exhibition of armour and historical weapons. In 1872, the Gothic town walls were demolished.
City square
The historic city centre is formed by the large Přemysl Otakar II. Square and its surroundings. The city square has the shape of a regular square and belongs among the largest squares in the country. The square is lined with Renaissance and Baroque houses with arcades. Most of the houses have a Gothic core.
In the middle of the square is Samson Fountain. It is a Baroque fountain built in 1721–1727, which is the largest fountain in the Czech Republic with a diameter of 17 m (56 ft). Originally, it was not only decorative, but also served to supply the city with water from the Vltava river. Next to the fountain is the so-called Lost Rock, the only remnant of the original pavement.
The City Hall is the most distinctive house on the square. It was originally a Renaissance house from the mid-16th century, completely rebuilt in the Baroque style in 1727–1730 according to the design of Anton Erhard Martinelli. The façade with three towers is decorated with four allegorical sculptures. On the highest tower there is a carillon from 1995. The City Hall still serves its purpose today, but it also offers guided tours.
Sacral monuments
The Dominican Monastery with the Church of the Presentation of the Blessed Virgin Mary are the oldest monuments in the historic centre of České Budějovice. The monastery was founded in 1265 together with the city. The originally Gothic buildings were rebuilt in the Baroque style. The monastery was abolished in 1785. In 1865, the church was modified in the neo-Gothic style.
In literature
The city is one of the major settings in the novel The Good Soldier Švejk by Jaroslav Hašek. České Budějovice is the setting and was the working title for the play The Misunderstanding by Albert Camus.
Kaynak: Wikipedia – České Budějovice · CC BY-SA 4.0
