
Havířov
Havířov je statutární město v Těšínském Slezsku, v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, ležící v ostravské aglomeraci 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině.
Government administration · Czechia · 0 followers
Overview
Havířov je statutární město v Těšínském Slezsku, v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, ležící v ostravské aglomeraci 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině. Žije zde přibližně 69 tisíc obyvatel, a jde tak o 13. největší město v ČR.
Interested in working with us in the future?
Follow to see new jobs and posts in your feed.
No news yet.
About
Havířov je statutární město v Těšínském Slezsku, v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, ležící v ostravské aglomeraci 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině. Žije zde přibližně 69 tisíc obyvatel, a jde tak o 13. největší město v ČR.
Kaynak: Wikipedia · CC BY-SA 4.0
Název města
Název nově založeného města vzešel z veřejné soutěže vyhlášené Krajským národním výborem v Ostravě. 12. 4. 1955 byly z 625 dopisů s 2350 návrhy vybrány tři nejlepší: Šachtín, Havířov a Cingrov – názvy dobře vyslovitelné a vystihující hornický charakter právě budovaného města. Vítězem se rozhodnutím rady KNV stal název Šachtín, avšak konečné rozhodnutí bylo na ministrovi vnitra, jenž dal přednost názvu Havířov, který následně novým usnesením potvrdila i rada KNV 27. 9. 1955. Při slavnostním vyhlášení 4. 12. 1955 tak i nové město přijalo tento název.
Příklady jiných, mnohdy bizarních, návrhů pro název města: Klementov, Gottwaldův Horníkov, Nový Gottwaldov, Zápotockýgrad, Bezručov, Fučíkov, Petrov, Janáčkov, Ostravský Mírumilov, Všemírov, Šťastnov, Nový Život, Čestprácov, Čestmírov, Oryon, Lidobudovatelov, Budosocikolektivov, Dělníkov, Rudohvězdov, Uhlín, Horníkov, Faratín, Čurdov, Havířovany, Baník, Kahanov, Stokomínů, Kombajnov, Nové Slezsko, Slezanov, Slezský Donbas, Čechurov, Melsgottwald, případně návrhy kombinující v sobě názvy původních obcí – Šumdovice, Šešudolvice, Šembarkovice, Šešublu, Šešumblud.
Historie

Historie původních havířovských obcí
Slované obývali území Těšínska od 8. století a byli závislí na Velkomoravské říši, později na Přemyslovcích. Od konce 10. století se po vpádu knížete Boleslava Chrabrého stalo území součástí polského státu. Území dnešního Havířova bylo součástí Opolského knížectví, ze kterého se po roce 1281 osamostatnilo Těšínské knížectví pod vládou knížete Měška, které bylo od roku 1325 vždy součástí českého státu. Osídlování území nabralo dynamiku ve druhé polovině 13. století a počátku 14. století. Důležitou roli při vzniku obcí sehrál orlovský benediktinský klášter. První historické zmínky hovoří v roce 1305 o Šenovu (Šonov, Schönhof, Szonów) a Horní a Dolní Suché (Sucha utraque, tedy "obojí Suchá"). První spolehlivý doklad o existenci Bludovic pochází z roku 1335 (od 15. století jsou uváděny již rozdělené na Dolní a Horní Bludovice). V roce 1438 se poprvé připomíná Šumbark, který však byl zřejmě založen také ve 14. století. V polovině 16. století se o Šumbarku píše jako o městě, není však doloženo, že by Šumbark skutečně mohl užívat městských práv. V roce 1533 se poprvé zmiňují Životice (dříve také Žibotice) a v roce 1577 Dolní Datyně (ves je však pravděpodobně starší). V roce 1725 vznikla Prostřední Suchá oddělením od Dolní Suché. V roce 1788 vzniká na území Dolní Suché osada Kašpárkovice, dnes již zaniklá následkem těžby černého uhlí.
Všechny obce měly zemědělský charakter. K obratu docházelo od poloviny 19. století s rozvojem průmyslu a vznikem blízkých černouhelných dolů, které daly práci místním obyvatelům a taktéž přilákaly za prací mnoho přistěhovalců. Rozvoj obcí od roku 1911 podpořilo otevření nové železniční tratě Velké Kunčice (dnes součást Ostravy) – Prostřední Suchá včetně stanic Šumbark a Dolní Suchá, která byla od roku 1914 prodloužena až do Těšína.
Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 se staly obce budoucího Havířova součástí sporného území Těšínska, které si nárokovaly nově vzniklé státy Československo a Polsko, což vyvrcholilo na konci ledna 1919 v sedmidenní válku. K vyřešení konfliktu došlo 28. 7. 1920 na velvyslanecké konferenci ve Spa, kde byly určeny hranice mezi Československem a Polskem, čímž bylo dosud celistvé Těšínsko rozděleno mezi oba státy. Území havířovských obcí připadlo Československu. Národnostní vášně však mezi smíšeným obyvatelstvem trvaly. V říjnu 1938 byla československá část Těšínska opět anektována Polskem, aby se o rok později, kdy už byla v plném proudu druhá světová válka, stala součástí Německé říše. Nacisté byli z území Havířova vytlačeni dne 3. 5. 1945 sovětskými vojsky 4. ukrajinského frontu postupujícími ze směru od Šenova a Orlové. Poté byla obnovena hranice mezi Československem a Polskem z roku 1920, avšak spor o Těšínsko byl definitivně diplomaticky vyřešen až 13. 6. 1958 smlouvou o konečném určení hranic, podepsanou ve Varšavě.
Městské části

Současné městské části
Bludovice (2 616 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960, bývalé Dolní Bludovice)
Dolní Datyně (580 obyv., území součástí Havířova od 1. 10. 1974)
Dolní Suchá (1 011 obyv., území součástí Havířova od roku 1. 7. 1960)
Město (28 871 obyv., území součástí Havířova od 4. 12. 1955, část bývalého Šumbarku a Dolních Bludovic)
Podlesí (13 660 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960 součást bývalých Dolních Bludovic, dodnes součást k. ú. Bludovice)
Prostřední Suchá (4 439 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960 jako součást Dolní Suché)
Šumbark (15 668 obyv., území součástí Havířova od roku 1. 7. 1960, bývalé Výsluní od 4. 12. 1955)
Životice (1 308 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960, dodnes součást k. ú. Bludovice)
Uvedený počet obyvatel je k 26. 3. 2021.
Bývalé městské části
Horní Suchá (od 1. 7. 1975 do 23. 11. 1990)
Historie rozdělení na městské části
Rozdělení Havířova na městské části procházelo v průběhu let vývojem. V letech 1960 až 1970 byl počet částí nejpestřejší. Bylo jich třináct a jejich názvy jsou dnes více méně pozapomenuty:
Havířov I – Nábřeží: oblast ohraničená Hlavní třídou, ulicí Fibichovou, řekou Lučinou a železniční tratí (8203 obyv. v r. 1961, 8723 obyv. v r. 1965)
Havířov II – Stromovka: oblast ohraničená Hlavní třídou, lesoparkem Stromovka, ulicemi Dělnickou a Orlovskou (7905 obyv. v r. 1961, 8151 obyv. v r. 1965)
Havířov III – Výsluní: oblast tzv. starého Šumbarku včetně území budoucího sídliště Zadky a vilové části (9355 obyv. v r. 1961, 9113 obyv. v r. 1965)
Havířov IV – Lučina: oblast ohraničená dnešní Národní třídou, ulicemi Na Fojtství, řekou Lučinou a ulicí Fibichovou (9431 obyv. v r. 1961, 10208 obyv. v r. 1965)
Havířov V – střed: oblast ohraničená dnešními ulicemi Dělnická, Astronautů, Matuškova a Dlouhá třída (4598 obyv. v r. 1961, 6541 obyv. v r. 1965)
Havířov VI – Smrky: oblast ohraničená dnešní ulicí Dělnickou, Astronautů, Dlouhá třída, 17. listopadu a kat. hranicí se Suchou (4950 obyv. v r. 1961, 9766 obyv. v r. 1965)
Městská správa a politika
Město má status statutárního města. Správu nad městem vykonává městské zastupitelstvo v čele s primátorem. Je voleno v komunálních volbách na čtyři roky a má 43 členů.
V roce 2022 byli zvolení tito zastupitelé: Josef Bělica (ANO 2011), Stanislava Gorecká (ANO 2011), Ondřej Baránek (ANO 2011), Alena Olšoková (ANO 2011), Róbert Masarovič (ANO 2011), Iveta Kočí Palkovská, MBA (ANO 2011), Jan Veselý (ANO 2011), Iva Georgiu (ANO 2011), Radim Kalus (ANO 2011), Jakub Chlopecký (ANO 2011), René Chrobok (ANO 2011), Ondřej Lapisz (ANO 2011), Petr Chroboczek (ANO 2011), Jaroslav Lešňanský (ANO 2011), Jiří Matěj (ANO 2011), Jiří Jekl (HAVÍŘOV SOBĚ), Martin Cyž (HAVÍŘOV SOBĚ), Darja Škutová (HAVÍŘOV SOBĚ), Libor Gavlas (HAVÍŘOV SOBĚ), Marek Franta (HAVÍŘOV SOBĚ), Lucie Maceczková (HAVÍŘOV SOBĚ), Marek Hanák (HAVÍŘOV SOBĚ), Bohuslav Niemiec (SPOLUplus), Jan Szturc (SPOLUplus), Leoš Lukaštík (SPOLUplus), Pavel Tuleja (SPOLUplus), Eva Šillerová (SPOLUplus), Radomil Schreiber (SPOLUplus), Veronika Turská (SPD), Radomír Mikesz (SPD), Adolf Wertheim (SPD), Roman Tříska (SPD), Marián Adámek (SPD), Jarmila Adamcová (SPD), Daniel Vachtarčík (HPH), Bohuslav Muras (HPH), František Pokorný (HPH), Šárka Suchánková (HPH), Pavel Rapant (SOCDEM), Milan Černý (SOCDEM), Milan Dlábek (SOCDEM), Milada Halíková (KSČM), Eduard Heczko (KSČM).
Volební učast byla 34,55 % v 79 volebních okrscích. Ze zvolených 43 zastupitelů je 15 členy ANO 2011, 7 patří k hnutí HAVÍŘOV SOBĚ, 6 patří do koalice SPOLUplus (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), 6 je členy SPD, 4 patří do Hnutí pro Havířov (HPH), 3 jsou členy SOCDEM a 2 patří do KSČM. Primátorem se 17. října 2022 stal Josef Bělica. Dne 9. prosince 2024 rezignoval, z důvodu zvolení hejtmanem Moravskoslezského kraje. Novým primátorem Havířova se stal Ondřej Baránek. Dne 28. ledna 2026 byl Ondřej Baránek z funkce primátora odvolán, novou primátorkou byla zvolena Iveta Kočí Palkovská z hnutí ANO.
Doprava

Železniční komunikace
Havířovem prochází železniční trať 321 na trase Opava – Ostrava-Svinov – Český Těšín. Tato trať byla otevřena 15. listopadu 1911, a to z Kunčic do Prostřední Suché. 1. září 1914 byla skrze dnešní polské území prodloužena do Těšína. V roce 1931, po změně hranic, byl tento úsek zrušen a veden po českém území. V letech 1961–1969 byla trať v úseku Šumbark – Albrechtice přeložena do dnešního stavu mimo poddolovaná území, a také celá zdvojkolejněna a zelektrifikována. 27. října 1969 byla otevřena nová nádražní budova v tzv. bruselském stylu (podobně i nádražní budova ve Vítkovicích), jejíž cena byla 139 milionů československých korun. V roce 2011 bylo rozhodnuto o zbourání staré a vybudování nové budovy, která měla být v plném provozu od roku 2014, z projektu však sešlo. Od roku 2019 probíhá rekonstrukce celého nádraží, kde byla postavena nová, menší odbavovací hala, zatímco stará odbavovací hala se rekonstruuje a společně s tím i terminál pro autobusy před nádražím.
Vlaky ČD jsou integrovány v systému ODIS jako linky S9 (osobní vlaky) a R61 (spěšné vlaky). Ve městě je několik železničních stanic a zastávek, a to Havířov, Havířov střed, Havířov-Suchá a Prostřední Suchá (od roku 1961 neslouží pravidelné osobní dopravě). Nejnovější zastávkou je Havířov střed, která se nachází v blízkosti nemocnice a obchodního centra u Dělnické ulice, na které byl zahájen provoz 16. října 2017. Zastávka je bez pokladen, se třemi přístřešky, s rozhlasovým informačním systémem, kamerami a bezbariérovou dostupností.
Rychlíková doprava byla trasována přes Havířov vždy spíše jen okrajově, většina je vedena koridorem přes Bohumín a Karvinou. První rychlík zastavil v Havířově 28. května 1967, a to spoj z Ostravy-Poruby (dnešní Ostrava-Svinov) do slovenského Popradu využívající nově otevřenou Polaneckou spojku v Ostravě. Přímé spojení s Prahou bylo realizováno vždy jedním až třemi páry spojů za den.
Obyvatelstvo

Obyvatelstvo původních havířovských obcí bylo charakteristické smíšeností populace české a polské národnosti. V některých měli většinu Češi (např. Šumbark), v jiných zase Poláci (např. Dolní Bludovice).
Počet obyvatel v původních havířovských obcích a národnostní složení v roce 1921:
Po roce 1947 začal spolu s intenzivní výstavbou nových bytů prudce stoupat počet obyvatel na území Havířova. Zatímco v roce 1947 zde žilo 2 000 trvalých obyvatel, ke konci roku 1955, po založení nového města, již 16 640 a ke konci roku 1959 před první vlnou sloučení s okolními obcemi 31 579 obyvatel.
K dubnu 1957 činila skladba přistěhovalých do města Havířova 53,7 % obyvatel z Ostravského kraje, 7,5 % z Olomouckého kraje, 6,6 % z Brněnského kraje, 5,9 % z Gottwaldovského kraje, 8,8 % z jiných českých krajů a 15,4 % ze slovenských krajů.
K 31. 12. 1977 byl Havířov s 93 516 obyvateli uváděn jako šesté největší české město – po Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Olomouci. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhl Havířov roce 1985, kdy měl 94 110 obyvatel. Poté populace stagnovala, případně mírně klesala. Pokles obyvatel nabral na intenzitě na přelomu tisíciletí, k 1. 1. 2016 mělo město již jen 74 101 obyvatel (pokles je částečně ovlivněn odtržením obce Horní Suchá s více než 4 000 obyvateli v roce 1990).
Vývoj počtu obyvatel Havířova podle sčítání lidu:
Další demografické tabulky:Národnostní složení obyvatel Havířova dle sčítání lidu 2011: česká 63,4 %, slovenská 3,4 %, moravská 2,8 %, polská 2,4 %, slezská 0,7 %, ostatní 0,2 %, neuvedeno 24,0 %.
Geografie

Geomorfologické vymezení území Havířova
Z geomorfologického hlediska je havířovské území součástí soustavy Západokarpatské provincie, konkrétně leží na rozhraní geomorfologických celků Ostravská pánev, respektive jejího podřazeného podcelku Havířovská plošina, do které spadá větší část Havířova, a Podbeskydská pahorkatina, přesněji jejího podcelku Těšínská pahorkatina, která se zvedá na jižním okraji katastru města v ose od Pacalůvky v Životicích přes Bludovice směrem k lokalitě Záguří v Horních Bludovicích. Tento okrsek Těšínské pahorkatiny se nazývá Hornotěrlická pahorkatina. Na území Dolních Datyň zasahuje Těšínská pahorkatina ještě svým dalším okrskem – Bruzovickou pahorkatinou.
Nejníže položenou lokalitou (239 m n. m.) je bod, kde řeka Lučina opouští západní území Havířova.
Vodstvo
Celé území města Havířova patří do úmoří Baltského moře, do kterého vodu odvádí řeka Odra prostřednictvím svého přítoku Ostravice, do které se v Ostravě vlévá řeka Lučina odvodňující většinu Havířova. Do povodí řeky Lučiny patří také říčka Sušanka přivádějící vody ze severní až severovýchodní poloviny města – do řeky Lučiny se vlévá na západním okraji katastru Havířova. Průměrný průtok řeky Sušanky v ústí je 0,39 m³/s. Samotná řeka Lučina na území města tvoří cenné přirozené meandry. Její průtok je na území Havířova ovlivněn Žermanickou přehradou a přivaděčem Morávka-Žermanice nacházejícími se v horním toku, pohybuje se však v Bludovicích průměrně 1,11 m³/h. Rekordní průtok zaznamenala řeka Lučina při rozsáhlých povodních na Moravě a ve Slezsku dne 9. 7. 1997, a to 54,9 m³/s.
Výjimku tvoří jihovýchodní svahy Hornotěrlické pahorkatiny na samotném okraji Životic a Bludovic, které náleží do povodí řeky Stonávky, která se vlévá v Karviné do řeky Olše, a ta v Bohumíně do řeky Odry.
bezejmenný potok (pramenící v oblasti Louky v Dolních Bludovicích)
Pamětihodnosti
Zámky
Hotel Zámek s anglickým parkem (dříve empírový šumbarský zámek) – Město, K Zámečku 2/243
Barokní zámek v Prostředních Bludovicích – Bludovice (od 1998 neexistující)
Statek (dříve barokní zámek v Dolních Bludovicích) – Bludovice, U Statku 1/301
Zámek Prostřední Suchá – Prostřední Suchá (od 60. let 20. století neexistující)
Zámek Životice – Životice, Michníkova 2/110
Kostely
Kostel svaté Anny – Město, Hlavní třída 1b/1465
Kostel svaté Markéty – Bludovice, Farská 2/302
Evangelický kostel – Bludovice, Selská 12/428
Evangelický kostel – Prostřední Suchá, Suchá ulice
Kostel sv. Jana Křtitele – Prostřední Suchá
Zvonice
Dřevěná zvonice – Dolní Datyně, Občanská ulice
Kříže
Kamenný kříž z roku 1921 – Životice, na rohu ulice Padlých hrdinů a U křížů
Kamenný kříž z roku 1876 – Prostřední Suchá
Kamenný kříž z roku 1847 – Životice, ulice Padlých hrdinů
Kamenný kříž z roku 1897 – Město, ulice Hlavní třída
Kamenný kříž (19. století) – Životice, ulice Přátelství
Dřevěný kříž – Prostřední Suchá, na rohu Dělnické a Hornické ulice
Památníky
Torzo památníku osvobození Prostřední Suché 3. 5. 1945 – Prostřední Suchá, ulice Kpt. Jasioka
Památník životické tragédie – Životice, Padlých hrdinů 47a
Památník obětem obou světových válek – Prostřední Suchá, ulice Starý svět u hřbitova
Památník padlým vojákům z Těšínska – Město, Hlavní třída 1b
Pomníky a náhrobky
Hromadný hrob sovětských válečných zajatců s památníkem – Dolní Suchá
Pomník obětem nacistické okupace – Šumbark
Pomník obětem hitlerovského fašismu – Prostřední Suchá
Pomník neznámého vojína – Životice, ulice Přátelství
Pomník k osvobození obce Dolní Datyně – Dolní Datyně, Občanská ulice
Náhrobek hraběte Friedricha von Arco – Město, Hlavní třída 1b/1465
Pamětní desky
Pamětní desky obětem – zaměstnancům Dolu Dukla – Dolní Suchá
Pamětní deska padlým dne 18. 9. 1939 – Prostřední Suchá
Pamětní deska obětem druhé světové války – Dolní Datyně, Občanská ulice
Kultura
Kulturní a společenské domy
Kulturní dům Petra Bezruče – Město, Hlavní třída 31a
Kulturní dům Radost (dříve Kino Radost) – Město, Alšova 11
Společenský dům (Reneta) – Město, Dlouhá třída 19
Kulturní dům Leoše Janáčka – Podlesí, Dlouhá třída 46
Kina
Kino Centrum – Město, Náměstí Republiky 7
Kino Úsvit – Podlesí, Dlouhá třída 46 (již nepromítá)
Galerie a muzea
Výstavní síň Musaion – Město, Dělnická 14
Muzeum Těšínska – Město, Hlavní třída 15
Výstavní síň Viléma Wünscheho – Podlesí, Dlouhá třída 46
Stálá výstavní expozice Historie psaná uhlím – Město, Dlouhá třída 19
Památník životické tragédie – Životice, Padlých hrdinů 47a
Knihovna
Městská knihovna, Oddělení pro děti, oddělení pro dospělé, hudební oddělení – Město, G budova Magistrátu města Havířova
pobočka Městská knihovny, Oddělení pro dospělé, Oddělení pro děti, Studovna a čítárna – Podlesí, Šrámkova 2
pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé a ekologický koutek – Město, Jaroslava Seiferta 8
pobočka Městská knihovny, Kombinované oddělení pro děti, mládež a dospělé – Šumbark, U Jeslí 2
pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Šumbark, Gen. Svobody 14
pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Prostřední Suchá, Hornosušská 2
pobočka Městská knihovny, Polské oddělení pro děti a dospělé – Bludovice, U Zborůvky 12
pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Životice, Padlých hrdinů
pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Dolní Datyně, Občanská 1
pobočka Městská knihovny, Městské informační centrum – Město, náměstí Republiky 575/7
pobočka Městská knihovny, Stálá výstavní expozice – Město, Dlouhá třída 19
Sport
Sportovní zařízení
Sportovní hala Slávie (tělocvičny, krytý bazén, solárium, fitcentrum, sauna) – Město, Astronautů 2
Hokejový stadion Gascontrol Aréna, kde hraje AZ Havířov
Minigolfové hřiště – Město, Astronautů 2
Letní koupaliště (2 plavecké bazény, skokanský bazén, 2 tobogány, umělé vlny) – Město, U Motelu 3
Tenisové kurty u SPŠE (antuka) – Město, Mánesova ulice
Víceúčelová hala (ledová plocha, squash, 3 kurty, bowling, fitcentrum, vzpěračská hala) – Podlesí, Těšínská 2
Tenisové kurty – Merkur (antuka) – Podlesí, Okrajová 4
Krytý bazén (bazén 25 m, sauna), Šumbark, Opletalova 8a
Tenisové kurty + hala (antuka) – Šumbark, Opletalova 8a
NTC stolní tenis – Šumbark, Opletalova 8
Sportovní areál Impuls (kuželky 6 drah, fitcentrum) – Prostřední Suchá
Fotbalový stadion – Prostřední Suchá, ulice U Hřiště
MZ kart arena – Prostřední Suchá, Dělnická ulice
Sportovní a relaxační centrum Na Císařství (solná jeskyně, sauna, badminton) – Horní Suchá, Stonavská 51/6
Sportovní hala Fénix – Město, Železničářů 1300/2
Sportovní organizace
Sportovní gymnastika Jiřího Tabáka Havířov z.s.
Sportovní klub moderní gymnastiky Havířov z.s.
AZ Havířov (2. česká hokejová liga) – v letech 1999–2003 odehrál čtyři sezóny v nejvyšší české soutěži.
Sbor dobrovolných hasičů Havířov-Životice
Taneční skupina Limit Dance Corporation Havířov
Volejbalová akademie mládeže Havířov z.s.
Sportovní akce
Mezinárodní automobilové závody na okruhu Havířov-Šenov
Osobnosti
Rodáci
Filip Trojovský – aktivní sportovec, moderátor, trenér, herec a gymnasta
Gabriela Goldová – česká herečka a zpěvačka
Daniel Zítka – bývalý český fotbalový brankář, 8 let působil v mládežnickém klubu FK Baník Havířov a rok jako v profesionálním klubu FK Baník Havířov
Daniel Beneš – manažer a generální ředitel společnosti ČEZ
David Ondráčka – pedagog, aktivista, ředitel české pobočky Transparency International
René Foltán – stomatolog, proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
René Zavoral – generální ředitel Českého rozhlasu
Dominik Graňák – slovenský hokejový obránce
Dominika Hužvárová – česká modelka, Miss EURO 2008 a vítězka mnoha soutěží krásy
Jan Peterek – bývalý hokejista, působil pár let v AZ Havířov
Jan Melena – český ilustrátor, malíř, spisovatel, grafik, kurátor výstav a historik umění
Miroslav Baranek – bývalý český fotbalový záložník a reprezentant
Radka Rosická – česká moderátorka, bývalá modelka a II. vicemiss České republiky pro rok 2002
Robert Mayer – švýcarský hokejový brankář
Simona Krainová – topmodelka, ředitelka a patronka modelingové soutěže Czechoslovak TopModel, moderátorka a příležitostná herečka
Petr Panzenberger – divadelní, filmový a televizní herec
David Pastrňák – český hokejista, aktuálně hrající za Boston Bruins v NHL
Martin Roman – manažer a podnikatel, v letech 2004 až 2011 generální ředitel společnosti ČEZ
Michaela Maurerová – herečka a moderátorka
Aneta Vignerová – modelka a Miss České republiky
Marek Schuster – reprezentant v orientačním běhu
Josef Bělica – český politik a bývalý primátor města
Markéta Kabourková – ekonomka a manažerka
Krzysztof Lukas – polský varhaník a pedagog
Lucjan Klimsza – pastor, teolog a pedagog
Adéla Elbel – česká nederlandistka a překladatelka z nizozemštiny, zpěvačka, performerka, textařka, herečka a (stand-up) komička
Ireneusz Lukas – polský evangelický duchovní, teolog, pedagog a činovník ekumenického hnutí
Školství

Mateřské školy
Město – Horymírova, Československé armády, Kolmá (soukromá mateřská škola), Lipová, Puškinova, Radniční, Resslova, Sukova, U Stromovky, Na Nábřeží (odloučené pracoviště při ZŠ Na Nábřeží), Švabinského, Místní, Sadová (poslední dvě jmenované jako odloučené pracoviště při MŠ Petřvaldská), Mozartova (speciální MŠ)
Podlesí – Čelakovského, Balzacova, Kosmonautů, Emila Holuba, Přímá
Šumbark – Okružní, U Jeslí, Mládí, Moravská, Petřvaldská, MŠ Mateřinka, s.r.o. Okružní
Bludovice – Selská (polský jazyk vyučovací, odloučené pracoviště při ZŠ Selská), Frýdecká (odloučené pracoviště při ZŠ Frýdecká)
Životice – U Křížů (odloučené pracoviště při ZŠ Zelená)
Dolní Suchá – U Školy (odloučené pracoviště při MŠ Moravská)
Dolní Datyně – Občanská (odloučené pracoviště při ZŠ Frýdecká)
Základní školy
Město – 1. máje, Gorkého, M. Kudeříkové, Žákovská, Mánesova, Na Nábřeží (ZŠ a MŠ)
Podlesí – Mládežnická, F. Hrubína, K. Světlé
Šumbark – Jarošova, Školní, Moravská, M. Pujmanové, Gen. Svobody
Bludovice – Frýdecká (ZŠ a MŠ), Selská (ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím)
Základní umělecké školy
Základní umělecká škola Bohuslava Martinů, Na Schodech, Město
Základní umělecká škola Leoše Janáčka, Jaroslava Vrchlického, Podlesí
Střední školy
Střední průmyslová škola elektrotechnická, Makarenkova, Město
Střední průmyslová škola stavební, Kollárova, Podlesí
Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov, s.r.o., Tajovského, Podlesí
Střední škola technických oborů, Lidická, Šumbark
Střední škola Havířov-Šumbark (elektrotechnika a strojírenství), Sýkorova, Šumbark
Střední škola a základní škola Havířov-Šumbark, Školní, Šumbark
Střední škola Havířov-Prostřední Suchá, Kpt. Jasioka, Prostřední Suchá
Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL
Vyšší odborná škola Havířov, s.r.o., Tajovského, Podlesí
Ostatní školská zařízení
Církevní středisko volného času sv. Jana Boska v Havířově, Šumbark
Dětský domov pro děti do tří let, Prostřední Suchá
Turistická a rekreační infrastruktura
Městské informační centrum Havířov sídlí v křídle budovy Kina Centrum, nám. Republiky 575/7 (Havířov-město): informace, prodej vstupenek, map, knih, brožur, suvenýrů aj.
zelená turistická trasa Hradec nad Moravicí – Chotěbuz: ze směru od Petřvaldu vchází na území Šumbarku u Pežgovského lesa, poté okolo železničního nádraží pokračuje podél Hlavní třídy památkovou zónou SORELA k obchodnímu domu Elan, kde se stáčí na Dělnickou a poté na Mánesovu ulici a vede přes ulici V Zátiší v Podlesí a životické lokality Dolany a Polany až do osady Pacalůvka, odkud pokračuje dál okolo hráze Těrlické přehrady ve směru k obci Albrechtice.
červená turistická trasa Karviná – Morávka: ze směru z Horní Suché vstupuje na území Havířova v Životicích, odkud přes ulici U Křížů směřuje do Podlesí k býv. hotelu Merkur a dále Okrajovou a Frýdeckou ulicí do Bludovic, odkud údolím řeky Lučiny směrem k Žermanické přehradě opouští území města.
cyklotrasa 56 Euroregionem Těšínské Slezsko (Bohumín – Bukovec): na území města vstupuje Petřvaldskou ulicí na Šumbarku, odkud okolo železničního nádraží, velkého silničního rondelu a koupaliště vede odpočinkovou zónou Na Nábřeží poblíž řeky Lučiny do Bludovic, kde opouští katastr města ve směru do Horních Bludovic, Záguří a dále do Těrlicka
cyklotrasa 6098 (Šumbark – Životice): trasa vedoucí ze šumbarské Petřvaldské ulice okolo restaurace U Třísky, přes ulici U Skleníků do Prostřední Suché, odkud přes lokality Pavlasůvka, Dolany a Polany míří do životické osady Pacalůvka. Tuto cyklostezku lze považovat za alternativní rameno dálkové cyklotrasy 56 severní havířovskou trasou.
cyklotrasa 6064 (Havířov, Bludovice – Ostrava, Hrabová): začíná jako odbočka od trasy 56 v Bludovicích na ulici Selské, odkud pokračuje ulicemi Mezidolí a Formanskou směrem do lokality Škrbeň ve městě Šenov.
Odkazy
Literatura
Radim Prokop a kolektiv: Havířov 1955-2005, Statutární město Havířov, Havířov 2005, ISBN 80-239-4423-1
Externí odkazy
Slovníkové heslo Havířov ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Havířov na Wikimedia Commons
Havířov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Kaynak: Wikipedia – Havířov · CC BY-SA 4.0
Administrative division
Havířov consists of eight municipal parts (in brackets population according to the 2021 census):
Etymology
In a competition to name the city in 1956, various names were suggested, such as Stalin, Gottwaldův Horníkov (after Klement Gottwald), Zápotockýgrad (after Antonín Zápotocký) and Čestprácov (derived from the socialist-era greeting čest práci). Eventually it was decided that the city should be named Havířov (from havíř, i.e. 'coal miner', with the possessive suffix -ov).
Geography
Havířov is located about 8 kilometres (5 mi) east of Ostrava and is urbanistically fused with neighbouring Šenov. It lies in the historical region of Cieszyn Silesia. It lies mostly in the Ostrava Basin, but the municipal territory also extends into the Moravian-Silesian Foothills in the south. The Lučina River flows through the town.
History

The first written mention of settlements in today's Havířov area is from 1305 (Horní Suchá and Dolní Suchá). Bludovice was first mentioned in 1335 and Šumbark in 1438.
Havířov was founded on top of several villages with significant Polish populations after World War II as a coal mining town to restore hard coal mining in the region. Building of first housing estates for miners and their families began in 1947. Havířov was officially established in 1955 and in the same year received the status of a town.
Today, the original villages are administrative parts of the city and mostly lie on the outskirts of urban Havířov. In 1975–1990, Horní Suchá, now a separate municipality, was a part of Havířov.
Most of the buildings of the new city were built in the style of socialist realism.
Demographics
Havířov is the largest Czech city that is not a district capital.
Economy
The city is historically connected with the mining of hard coal in the region. In the territory of Dolní Suchá was the Dukla coal mine, which was in operation between 1907 and 2007.
Transport
Havířov lies on the railway line of national importance to Prague via Ostrava and Olomouc. It also lies on a railway line heading from Český Těšín to Opava.
Sport
The city's football club, MFK Havířov, competes in the Moravian-Silesian Football League (third tier). In the past, the team appeared for several seasons in the second tier. Football club MFK Havířov was founded in 1922 as ČSK Moravská Suchá. MFK Havířov has two pitches and one artificial pitch. They have nickname which is "indians" according to American bikers. Their matches are played on pitches in Prostřední Suchá.
The ice hockey club AZ Havířov appears in the 1st Czech Republic Hockey League, the second-tier league of ice hockey in the country.
The town is also represented by RC Havířov in rugby. The club used to play in the highest Czech division of rugby.
Havířov hosted the prologue and the third stage, both an individual time trial, of the 2012 and 2013 Gracia-Orlová.
Sights

The most important monument is the memorial to the victims of Nazi terror, protected as a national cultural monument. It was built in 1949. The monument consists of a granite wall with a sandstone sculpture of a woman with a child.
There are three churches, protected as cultural monuments. The Church of Saint Anne was built in the Empire style in 1841–1845. The Church of Saint Margaret the Virgin in Bludovice was built in 1786–1792. It is a typical Baroque rural church. The Lutheran church in Bludovice was built in 1782–1784 and is the oldest church in Havířov. The tower was added in 1850–1852.
The Šumbark Castle was originally a medieval fortress, rebuilt into a Renaissance castle in the 16th century and then rebuilt in the Baroque style in the 18th century. Today it is a hotel.
A unique remnant of the original villages before the founding of the city is Kotula's log cabin. It dates from 1781. Today it is a small museum with an exhibition of folk housing in the region. Next to the log cabin is a barn from the late 17th century and a windmill.
Kaynak: Wikipedia – Havířov · CC BY-SA 4.0
