Hradec Králové
Hradec Králové je statutární město v okrese Hradec Králové na východě Čech, ležící na soutoku Labe s Orlicí.
Government administration · Czechia · 0 followers
Overview
Hradec Králové je statutární město v okrese Hradec Králové na východě Čech, ležící na soutoku Labe s Orlicí. Je metropolí Královéhradeckého kraje, společně s nedalekými Pardubicemi tvoří metropolitní oblast s 340 tisíci obyvatel. V samotném Hradci Králové žije přibližně 94 tisíc obyvatel.
Interested in working with us in the future?
Follow to see new jobs and posts in your feed.
No news yet.
About
Hradec Králové je statutární město v okrese Hradec Králové na východě Čech, ležící na soutoku Labe s Orlicí. Je metropolí Královéhradeckého kraje, společně s nedalekými Pardubicemi tvoří metropolitní oblast s 340 tisíci obyvatel. V samotném Hradci Králové žije přibližně 94 tisíc obyvatel.
Kaynak: Wikipedia · CC BY-SA 4.0
Název
Nejstarší doložený název původně hradiště a sídla Přemyslovců (od konce 10. století), od 11.–12. století sídelního hradu Přemyslovců, je z roku 1073 (castrum Gradec), z čehož během 12. století vzniklo německé Grätz (k roku 1259 doloženo jako Gretz, 1352 Grecz). V češtině se díky hláskové změně g v h v první polovině 13. století vyvinulo v Hradec (staročeské hradec znamenalo „menší nebo vedlejší hrad“). Poté, co se již hrazené královské město stalo roku 1373 věnným městem českých královen, byl ke jménu připojován neshodný přívlastek Králové („manželka krále, královna vdova“).
V němčině se původní (der Stat) Khunigin Gracz (1557) nakonec zkrátilo na Königgrätz (Khuniggräcz, 1568), což je někdy mylně chápáno jako „králův hradec“ (německé König znamená „král“), ačkoli se jedná o posesivní genitiv královny. Německý tvar Königingrätz, morfologicky odpovídající českému názvu města Králové, se vyskytuje ještě na mapách kolem roku 1800 a někdy se používal ještě i hluboko v 19. století. Latinský název zní Hradecz regine (1373) , Hradecz Reginae či Reginogradecium. Romsky je město nazýváno Hradecis.
Historie
Dějiny města
Území dnešního Hradce Králové bylo osídleno již v pravěku. Významným archeologickým nalezištěm jsou Plotiště nad Labem, kde byly doloženy nálezy z několika období pravěku, mimo jiné kultury nálevkovitých pohárů a lužické kultury, ale také z doby římské. V prostoru historického centra se později nacházelo slovanské hradiště, které se v 10. století stalo významným správním a obchodním centrem.
Koncem desátého století se Hradec stal jedním z center hradské soustavy, ze kterého bylo spravováno území severovýchodních Čech po obou stranách Labe podle jeho toku od Dvora Králové až k Pardubicím. Ve 12. století zaujímá Hradecko již několik správních okrsků, spojených v celou provincii se čtyřmi hrady, purkrabským soudem a arcijáhenstvím. Přesné založení města není známé. Vlivem značného stavebního ruchu, terénních úprav, požárů a válečných škod po staletí na městském pohorku došlo ke ztrátě nejstarších archeologických stop.
Osudový význam pro vývoj městského osídlení mělo 13. století, kdy se stal Hradec s tržním předhradím královským městem. K roku 1225 se poprvé v písemné listině (smlouvě) připomíná město (civitas) Hradec, nikoliv s přívlastkem Králové, který se objevuje až od 14. století. Zakládající listina Hradce jako města se nedochovala a proto se přesně neví, kdy bylo město založeno. Písemná listina z roku 1225 je prvním nezpochybnitelným pramenným dokladem o existenci města. Ještě ve 13. století byl postaven nový gotický královský hrad, kde často přebývali Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II. i Václav II. Hradec ustanovil Václav II. za část věna českým královnám, které na hradě žily jako vdovy. Založení města bylo zprvu hospodářským a právním aktem, urbanistický dosah městského založení se dostavil později, teprve na přelomu 13. a 14. století. Na rozvoji města se podíleli němečtí kolonisté a početná vrstva kupců a řemeslníků, kteří osídlili ostroh v celém rozsahu. Tehdy se vytvořila i půdorysná osnova původního městského opevnění, vedeného při úpatí návrší kolem celého jeho obvodu.
Geografie
Hradec Králové se rozkládá na soutoku řek Labe a Orlice v jihozápadní části Královéhradeckého kraje východních Čech, přibližně na 15° východní zeměpisné délky a 50° severní šířky. Díky umístění v Polabské nížině patří Hradec do teplé klimatické oblasti s nadmořskou výškou nepřesahující 240 m n. m. a jeho okolí je tak, i díky kvalitní půdě, zemědělsky hojně využívané. Reliéf je rovinatý, není zde žádný výrazný kopec. V katastru města se rovněž nacházejí rozlehlé Hradecké lesy, známá přírodní památka Na Plachtě i několik rybníků a vodních ploch, např. rybníky Biřička, Cikán, Datlík, Roudnička, Stříbrný rybník, Jáma či ramena Starého Labe. Léta bývají v Hradci Králové horká a vlhká, zimy mírné a suché. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 10 °C s ročním průměrem srážek cca 600 mm. Sousedními obcemi sídla jsou Skalice, Běleč nad Orlicí, Světí, Blešno, Černilov, Lochenice, Praskačka, Předměřice nad Labem, Divec, Vysoká nad Labem, Všestary, Stěžery, Býšť, Opatovice nad Labem a Libišany.
Obyvatelstvo

Počet obyvatel
Hradec Králové patřil k českým „stotisícovým městům“: stal se jím v roce 1987 a svého maxima dosáhl koncem roku 1990, kdy měl 101 272 obyvatel. Pak se ale zejména kvůli stěhování za město (suburbanizace) začal počet obyvatel snižovat, roku 1997 klesl pod statisícovou hranici. Podle sčítání lidu z roku 2011 měl už jen přes 94 tisíc obyvatel. Celá hradecko-pardubická aglomerace ale měla k roku 2019 celkem 340 423 obyvatel. Do vlastního města dojíždí přes 20 tisíc lidí za prací i za studiem.
Podle sčítání 1921 zde žilo v 547 domech 13 115 obyvatel, z nichž bylo 6 159 žen. 12 472 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 342 k německé a 7 k židovské. Žilo zde 9 149 římských katolíků, 686 evangelíků, 527 příslušníků Církve československé husitské a 314 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 861 domech 17 819 obyvatel. 16 854 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 359 k německé. Žilo zde 10 991 římských katolíků, 1 219 evangelíků, 2 082 příslušníků Církve československé husitské a 425 židů. Hradec Králové v té době ale tvořilo jen dnešní centrum a od roku 1923 také katastrální území Věkoše, spolu s tehdy samostatnými předměstími, která však byla s vlastním městem úzce provázána (Pražské předměstí, Slezské předměstí, Kukleny, Malšovice a Pouchov). K roku 1930 žilo v takto vymezené aglomeraci celkem 34 517 obyvatel (po započtení Plotiště nad Labem a Svobodných Dvorů už 40 928).
Náboženské vyznání
Sestaveno dle statistik Sčítání lidu z roku 2001, kdy měl Hradec 97 155 obyvatel.
Správa a členění města

Po vzniku Velkého Hradce Králové v protektorátním období (katastrální území Hradec Králové, Pražské Předměstí, Kukleny, Svobodné Dvory, Plotiště nad Labem, Plácky, Věkoše, Pouchov, Slezské předměstí, Malšovice, Třebeš, Nový Hradec Králové a Kluky) se některé obce později opět osamostatnily. V roce 1971 se ale k Hradci Králové znovu připojily Plačice, Plácky, Plotiště nad Labem, Pouchov, Svobodné Dvory a Věkoše. Dále v roce 1980 Březhrad, Malšova Lhota, Roudnička, Rusek včetně Piletic a Slatina. Zatím poslední připojení obce k městu proběhlo v roce 1985 připojením Svinar.
Hradec Králové se od té doby skládá z 21 místních částí a 21 katastrálních území, která však nejsou zcela totožná: katastrální území Kluky spadá do místní části Nový Hradec Králové a místní část Moravské Předměstí leží v katastrálním území Třebeš. Hradec Králové patří (spolu s Olomoucí, Českými Budějovicemi a zčásti také Libercem) k největším statutárním městům v Česku, která nejsou rozčleněna na samosprávné městské části ani obvody. Pouze jako iniciativní a poradní orgány zde působí celkem 25 komisí místní samosprávy, jejich územní působnost se však od vymezení místních částí odlišuje (nejvýraznější odlišnosti viz seznam níže).
Katastrální území a místní části
Hradec Králové (3,45 km²); komise místní samosprávy Střed města a Střed města – historické centrum
Kluky (1,31 km²), katastrální území spadající do části Nový Hradec Králové
Kukleny (4,03 km²), včetně bývalé osady Temešvár I
Malšovice (k. ú. Malšovice u Hradce Králové, 2,37 km²), včetně bývalých osad Náhon a Zámostí
Moravské Předměstí, místní část ležící v katastrálním území Třebeš; komise místní samosprávy Moravské Předměstí – jih (komise Moravské Předměstí – sever a Moravské Předměstí – východ působí v částech Nový Hradec Králové a Třebeš)
Nový Hradec Králové (24,74 km²), místní část zahrnuje katastrální území Nový Hradec Králové a Kluky
Hospodářství
Průmysl
S městem Hradec Králové je neodmyslitelně spjat průmyslový areál ZVU rozkládající se v městské části Kukleny. Jednou ze společností nacházejících se v prostorách areálu je i strojírna ZVU Strojírny, jejíž kořeny sahají až do roku 1869, kdy byla založena „První česká akciová strojírna“. V současné době ZVU Strojírny a. s. zaměstnává více než 500 zaměstnanců. Výrobní program společnosti je zaměřen na dodávky aparátů pro chemický, petrochemický, potravinářský, energetický a farmaceutický průmysl. Mezi poslední velké projekty společnosti patří výstavba průmyslového pivovaru „na klíč“ o kapacitě 500 000 hl/rok v Gruzii, oblast Saguramo, nebo pivovar za 700 milionů korun v Etiopii.
Tradiční výrobce pian Petrof sídlí v ulici Na Brně. Na ulici Bratří Štefanů sídlí firma Glatt Pharma, která se specializuje na výrobu z nerezové oceli, zejména pro farmaceutický průmysl. Firma je součástí Glatt Group, významného dodavatele strojů a technologií pro farmaceutický průmysl. Na letišti v Pouchově sídlí firma TL-Ultralight, výrobce a exportér ultra lehkých sportovních letadel.
Cestovní ruch
Hradec Králové je jedním z turistických center Královéhradeckého kraje. Jeho nejčastějšími návštěvníky jsou zejména Němci, Britové, Američané a Poláci.
I díky velkému množství turistů je ve městě několik hotelů, zejména stojí za připomenutí Amber Hotel Černigov naproti hlavnímu nádraží v centru dopravního terminálu, hotel EA Tereziánský dvůr v blízkosti historického centra města, hotel Alessandria na Slezském Předměstí, hotel Stadion spojený se zimním stadionem hokejového klubu Mountfield HK. Dále pak Boromeum residence v historické části starého města, nebo o několik metrů vedle hotel U královny Elišky nebo Nové Adalbertinum, které jako bývalá jezuitská kolej samo tvoří jednu z dominant Velkého náměstí.
Samo město turisty láká, kromě jedinečného panoramatu na starém městě, kde se setkává několik stavebních slohů, i díky botanické zahradě léčivých rostlin, obřímu akváriu či díky zábavě zprostředkované např. aquacentrem. Lze také navštívit chráněné území Orlice či Hradecké lesy. Město je též důležitým uzlem turistů pokračujícím za zimními sporty. Nedaleko od něj se totiž nachází nejvyšší pohoří Krkonoše či Orlické hory.
Doprava

Silniční doprava
Hradec Králové vznikl na důležité křižovatce cest, které později nahradily silnice. Přímo městem procházejí silnice první třídy I/11, I/35 a I/37. Silnice I/31 tvoří městský okruh. Podél okraje města vedou dálnice D11 a D35, silnice I/37 je v úseku mezi Hradcem Králové a Pardubicemi značena jako silnice pro motorová vozidla. Okrajovými částmi Hradce Králové procházejí silnice druhé třídy II/308 a II/324 a evropské mezinárodní silnice E67 a E442. V budoucnu by měly být všechny silnice první třídy převedeny na dálnice nebo obchvaty a tranzitní provoz úplně vyloučen z městských ulic.
Dálková autobusová doprava
Hradec Králové leží na trase dálkových autobusových linek vedených ve styku s Polskem. Stejně jako jiná krajská města je důležitým dopravním uzlem ve svém kraji, podstatná je pro kraj hlavně doprava mezi hlavním městem Prahou, která je vedena po dálnici D11, a sousedním městem Pardubice.
Městská hromadná doprava
Dopravní podnik města Hradce Králové ročně přepraví 30 milionů cestujících, a ujede 6 milionů kilometrů.
Po Hradci Králové jezdí 44 linek městské hromadné dopravy, z čehož jsou čtyři noční autobusové linky, čtyři rychlíkové, osm školních. Zbytek, 20 linek městské autobusové dopravy a 8 linek trolejbusové dopravy, jezdí obyčejné pravidelné jízdy podle jízdních řádů dopravního podniku města po celý den. O čísla linek MHD se dělí jak autobusová doprava, tak trolejbusy (v minulosti plánované tramvaje nebyly zavedeny). V minulosti byla síť MHD rozdělena do dvou tarifních pásem, to druhé však zahrnovalo pouze okolní obce Charbuzice, Předměřice nad Labem, Lochenice, Stěžery, Stěžírky, Vysokou nad Labem a Běleč. Zbytek sítě MHD se nacházel v prvním tarifním pásmu. Od roku 2024 je druhé pásmo sloučeno dohromady s prvním.
V roce 2006 byl v Hradci Králové zaveden čipový odbavovací systém. Prvním druhem karty byla časová: na jeden týden, měsíc, čtvrt roku, půl roku nebo rok. Druhou byla kuponová, kdy si bylo nutno do karty dobít kredit u automatů či v kancelářích dopravního podniku. Při této variantě bylo však nutné označit každý nástup do dopravního prostředku na čtečce karet u dveří. Pro zvýhodněnou cenu při přestupu nebo jízdě jen na 1–2 zastávky bylo třeba označit i výstup.
Společnost

Školství
Hradec Králové je univerzitní město: působí v něm Univerzita Hradec Králové se čtyřmi fakultami a jedním ústavem, dále Lékařská fakulta a Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy a Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany.
Působí zde tři významná gymnázia s dlouhou vzdělávací tradicí: Gymnázium J. K. Tyla, Gymnázium Boženy Němcové a Biskupské gymnázium (dříve Bohuslava Balbína) s historickou návazností na dávné zdejší jezuitské školy. Čtvrtým gymnáziem je První soukromé jazykové gymnázium. Dále je ve městě okolo deseti odborných škol, mezi něž patří Obchodní akademie, Střední průmyslová škola, Střední odborná škola veterinární či soukromá Střední škola aplikované kybernetiky.
Kultura a zábava
Z umění nabízí metropole několik divadel (Klicperovo divadlo, Adalbertinum, loutkové Divadlo Drak), kin (Centrál, letní kino Širák, multikino Cinestar), filharmonii, Galerii moderního umění, Muzeum východních Čech, PETROF Museum či Zahrádkářské muzeum. Navštívit lze i vědeckou knihovnu, městskou knihovnu, expozici vodárenství VODOVODOV nebo místní hvězdárnu a planetárium.
Festivaly
Mezinárodní divadelní festival Regiony – vyvrcholení divadelní sezony
Čekání na Václava – „festival velkých malých divadel“
Jazz goes to town – nejprestižnější z tuzemských i evropských jazzových festivalů
Hudební fórum – festival moderní vážné hudby
Rock for People – jeden z největších hudebních festivalů v ČR
Truckfest – největší mezinárodní setkání autodopravců se spanilou projížďkou městem
Gastro Hradec – mistrovství republiky kuchařů a cukrářů i přehlídka kuchařského a cukrářského umění,
Febiofest – filmový festival, v Hradci se v Cinestaru konají jeho Ozvěny
Entrée k tanci – festival taneční a pohybové tvorby
Setkání s folklórem – festival pořádaný domácím folklórním souborem Kvítek
Hradecká Odette – festival tance a mezinárodní taneční soutěž
Pamětihodnosti

Město je proslulé moderní výstavbou, a dokonce mu bylo přisouzeno označení Salon republiky. Počátky této intenzivní práce významných architektů patří Janu Kotěrovi, autorovi secesní budovy Muzea východních Čech. Po první světové válce se pak stává vůdčím architektem města Josef Gočár, jemuž vděčí za vznik mnoha staveb nové části města, mezi jinými budova Ředitelství drah na Ulrichově náměstí (dnes Krajské ředitelství Policie ČR), úprava Masarykova náměstí s pomníkem prezidenta, komplex škol na Tylově nábřeží (dnešní Gymnázium J. K. Tyla a přilehlá bývalá základní škola), areál budov Sboru kněze Ambrože Církve československé husitské, budova Magistrátu na třídě ČSA.
Osobnosti

K nejvýznamnějším starostům města patřil František Ulrich, jehož zásluhou byl Hradec Králové ve třicátých letech 20. století nazýván „salonem republiky“. O toto označení se zasloužili i architekti Jan Kotěra a Josef Gočár.
Mezi další osobnosti spojené s historií města patří: Bohuslav Balbín, Václav Kliment Klicpera, Josef Chmela, Jaroslav Durych, český sochař Vladimír Preclík, František Cyril Kampelík, Václav František Červený, zakladatel slavné hradecké továrny na hudební nástroje či zakladatel továrny na piana Antonín Petrof a řada dalších.
Na královéhradeckém (dnes Tylově) gymnáziu studovali například Václav Hanka, Josef Jaroslav Langer, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, František Škroup, Alois Jirásek a na počátku 20. století i Karel Čapek nebo Emil Vachek.
Rodáci
Dagmar Andrtová-Voňková (* 1948), česká kytaristka, skladatelka a zpěvačka
Pavel Aquilinas (před 1520–1569), teolog, spoluautor Moravské konfese
Bohuslav Balbín (1621–1688), literát, historik, zeměpisec a pedagog
Bohumil Bauše (1845–1924), středoškolský učitel, přírodovědec, spisovatel, překladatel, propagátor a popularizátor přírodních věd
Adolf Vladimír Bičiště (1889–1966), právník, plukovník československé armády, účastník prvního a druhého československého odboje
Karel Bubeníček (1923–2007), architekt, představitel brutalismu
Adolf Černý (1864–1952), český básník, diplomat, etnograf, filolog, publicista, překladatel a univerzitní lektor
Dominik Duka (1943–2025), dominikán, 24. biskup královéhradecký, 36. arcibiskup pražský a primas český
Jaroslav Durych (1886–1962), český vojenský lékař a katolický prozaik, básník, dramatik a publicista
Silvie Dymáková (* 1982), režisérka, kameramanka, scenáristka
Viktor Fischl (1912–2006), český, židovský a izraelský básník, prozaik, překladatel a publicista
Martin Frýdek (* 1969), bývalý fotbalista, český a čs. reprezentant
Partnerská města
Spolupracující města
Hradec Králové dále spolupracuje s městy:
Odkazy
Literatura
Kolektiv autorů. Hradec Králové. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 860 s. ISBN 978-80-7422-504-8.
TOMEK, Václav Vladivoj. Místopisné paměti města Hradce Králové. Praha: J. Otto, 1885. 60 s. Dostupné online.
E. Poche (red.), Umělecké památky Čech I., Praha: Academia 1977. Str. 450–462.
RYBIČKA, Antonín. Královéhradecké rodiny erbovní. Praha: Královská česká společnost nauk, 1873. Dostupné online.
Související články
Seznam obchodních center v Hradci Králové
Seznam ulic a veřejných prostranství v Hradci Králové
Externí odkazy
Galerie Hradec Králové na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradec Králové na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Hradec (sídla) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Hradec Králové ve Wikislovníku
Hradec Králové v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Hradec Králové (průvodce z roku 1917) Archivováno 17. 10. 2007 na Wayback Machine.
Hradec Králové, město na dlani – regionální portál pro občany i turisty
Knihovna města Hradce Králové – oficiální stránky městské knihovny Hradce Králové
Kaynak: Wikipedia – Hradec Králové · CC BY-SA 4.0
Administrative division
Hradec Králové consists of 21 municipal parts (in brackets population according to the 2021 census):
Etymology
The city was originally named Hradec, which is a diminutive of hrad (i.e. 'castle'). Later, when it was owned by Bohemian queens, the Králové suffix (genitive of králová, 'queen' in Old Czech) was added. So the name Hradec Králové literally means "queen's castle".
Geography
Hradec Králové is located about 95 kilometres (59 mi) east of Prague and forms an agglomeration with the city of Pardubice, which is located about 19 kilometres (12 mi) south of Hradec Králové. It lies in the East Elbe Table, in the eastern part of the Polabí lowlands. The highest point is the hill Slatina at 281 m (922 ft) above sea level. The city is situated at the confluence of the Elbe and Orlice rivers. The municipal territory is rich in small fishponds.
Climate
Hradec Králové has a humid continental climate (Köppen: Dfb; Trewartha: Dcbo). The annual average temperature is 9.6 °C (49.3 °F), the hottest month is July when it averages 19.8 °C (67.6 °F), and the coldest month is January when it averages −0.6 °C (30.9 °F). The annual precipitation is 587.6 millimetres (23.13 in), of which July is the wettest with 85.4 millimetres (3.36 in), while February is the driest with only 29.0 millimetres (1.14 in). The extreme temperature throughout the year ranged from −28.4 °C (−19.1 °F) on 10 February 1956 to 38.0 °C (100.4 °F) on 2 August 1934.
History

11th–16th centuries
The first written mention of a castle named Hradec is in Chronica Boemorum written in 1119–1125, when the record of the castle is associated with the year 1091. The document from 1073 that mentioned Hradec is a forgery from the 12th century. The first written mention of the settlement of Hradec is from 1225 and it was already referred to as a city. In 1306, Hradec became a dowry town ruled by Bohemian queens. It was the residence of Elizabeth Richeza of Poland in 1308–1318 or Elizabeth of Pomerania in 1378–1393. In the 14th century, thanks to the presence of the queens, the city became a military and political centre of a region with a high level of education and culture.
Extensive fires in 1290, 1339 and 1407 accelerated the reconstruction of the city. In 1420, during the Hussite Wars, the city was conquered by the Hussites and became their military centre. In 1423, the Hussites completely destroyed the castle where the queens used to live. During the rule of King George of Poděbrady, the city experienced a new period of economic, political and cultural prosperity.
The development ended in 1547, when Hradec Králové joined the campaign against Emperor Ferdinand I, and as a result many of its properties were confiscated and its privileges were taken away. The city did not recover economically until the end of the 16th century. At this time, the houses were rebuilt in the Renaissance style.
17th–18th centuries
Hradec Králové was hit hard by the Thirty Years' War. It was conquered by the Swedish army in 1639 and several more times in the following years. At the end of the war, the city was depopulated and almost destroyed. However, the city recovered and in the 17th and early 18th century acquired a Baroque character. During the War of the Austrian Succession, the city was again involved in the war due to its strategic location.
Demographics
According to the estimates, population of Hradec Králové exceeded 100,000 in the period 1987–1997 and peaked at the end of 1990 with 101,272 inhabitants. However, during the censuses, the population never exceeded 100,000. The entire Hradec Králové-Pardubice agglomeration has a total population of about 350,000.
Economy

The largest industrial employers with headquarters in the city are ARROW International, a manufacturer of medical instruments and technology owned by Teleflex, and Trelleborg Bohemia, which focuses on the production of rubber and rubber products.
A traditional industry is musical instrument manufacturing. Hradec Králové is known for the Petrof piano manufacturer, founded in 1864.
The largest non-industrial employer is the University Hospital Hradec Králové.
Transport
Hradec Králové is connected with Prague by the D11 motorway, which runs along the western municipal border. Three main roads cross the city centre: the I/11 (which connects the D11 motorway with Šumperk and continues to Ostrava), the I/35 (from Liberec to Mohelnice, further continuing to Olomouc as the D35 motorway) and the I/37 (which connects Hradec Králové with Pardubice).
The city is located on the intraregional railway lines Pardubice–Liberec and Prague–Trutnov. The municipal territory is served by five train stations and stops: Hradec Králové hlavní nádraží (main station), Hradec Králové zastávka, Hradec Králové-Kukleny, Hradec Králové-Slezské Předměstí and Plotiště nad Labem.
Hradec Králové is served by the Hradec Králové Airport. It is a public domestic and private international airport, located about 3 km (2 mi) from the city centre.
Intra-city transport is provided by the company Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s., which is owned by the city of Hradec Králové. In addition to buses, trolleybuses also provide intra-city transport. Trolleybus service was started in 1949. There are eight trolleybus lines in operation.
Education
Hradec Králové serves as the educational centre of the region. The first school was founded here in 1362. Today the University of Hradec Králové, established in 2000, is located in the city. Charles University in Prague has two faculties in Hradec Králové: Faculty of Medicine and Faculty of Pharmacy. The University of Defense in Brno has its Faculty of Military Medicine in Hradec Králové.
Culture

Hradec Králové has a strong theatrical tradition. The Klicpera Theatre is considered one of the best drama theatres in the country and is a four-time winner of the Czech "Theatre of the Year" award. The Drak Theatre is a professional puppet theatre founded in 1958. Since the 1970s, the theatre has performed all over the world, collaborated with foreign stages, and won awards at many festivals.
The REGIONS International Theatre Festival Hradec Králové is an annual cultural event held in the city. It is one of the largest theatrical showcases in the country. It was founded in 1995 by the Klicpera Theatre.
Jazz Goes to Town is an international jazz festival, which has been held in Hradec Králové every October since 1995. Since 2003 the city hosts Hip Hop Kemp. It is the biggest hip hop festival in Central and Eastern Europe. Since 2007 the city hosts Rock for People, the biggest rock festival and one of the largest open-air music festivals in the Czech Republic.
The city is home to one of the Czech Republic's leading orchestras, the Hradec Králové Philharmonic Orchestra. It was established in 1978.
The Gallery of Modern Art in Hradec Králové is an art gallery in Hradec Králové. It was founded in 1919.
Religion
Hradec Králové is the seat of the Diocese of Hradec Králové, established in 1664.
Sport
The football club FC Hradec Králové plays in the Czech First League in the Malšovická aréna stadium with a capacity of 9,300 people.
The ice hockey club of Hradec Králové is Mountfield HK, which plays in the Czech Extraliga.
The women's basketball team, Hradecké Lvice, plays in the national women basketball league.
A motorcycle speedway track existed in Svobodné Dvory from 1951 until the mid-1960s. The track hosted a team called Východočeský KV Hradec Králové, which won two bronze medals in the Czechoslovak Championship in 1961 and 1962.
Sights

The historic city centre is located around the square Velké náměstí, where all the most valuable historic buildings are located. The face of the modern city dates from the end of the 19th and the first half of the 20th century, when many monumental representative buildings in the Art Nouveau and Functionalism styles were built here.
The main landmark of Hradec Králové and the most important monument is the Cathedral of the Holy Spirit. The Church of the Holy Spirit was founded by Elizabeth Richeza in 1307, the two massive towers were added in 1360. It was promoted to a cathedral by Pope Alexander VII in 1664. It is the only Gothic church, which survived the construction of the fortress in the 18th century.
The second landmark and the tallest building in the city with 72 metres (236 ft) is the White Tower. The originally Renaissance bell tower was built in 1574–1580 and completed in 1589. It includes the third biggest bell in Bohemia. Today the tower serves as a lookout tower and space for exhibitions.
The Church of Saint John of Nepomuk was built on the site of the former castle in 1710–1729. The interior contains valuable paintings from 1887, created in the Beuron Art School style.
The Museum of Eastern Bohemia in Hradec Králové was founded in 1880. The large museum building was designed by architect Jan Kotěra and built in 1909–1912. The museum has approximately 3,000,000 items in archaeological, scientific and historical collections. One of the most valuable exhibits is the oldest surviving collections of Czech Renaissance polyphony, the Codex Speciálník manuscript.
Kaynak: Wikipedia – Hradec Králové · CC BY-SA 4.0
