Overview
Jihlava je české krajské a statutární město v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, ležící na Českomoravské vrchovině a položené na někdejší česko-moravské zemské hranici, tvořené zde zčásti řekou Jihlavou. Historicky se jedná o moravské město a i dnes většina Jihlavy leží na moravské straně, pouze severozápadní okraj je v Čechách. Historické město, založené ve 13. století jako hornické s těžbou stříbra, je od roku 1982 městskou památkovou rezervací. Ve městě žije přibližně 55 tisíc a v aglomeraci 94 tisíc obyvatel.
Interested in working with us in the future?
Follow to see new jobs and posts in your feed.
No news yet.
About
Jihlava je české krajské a statutární město v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, ležící na Českomoravské vrchovině a položené na někdejší česko-moravské zemské hranici, tvořené zde zčásti řekou Jihlavou. Historicky se jedná o moravské město a i dnes většina Jihlavy leží na moravské straně, pouze severozápadní okraj je v Čechách. Historické město, založené ve 13. století jako hornické s těžbou stříbra, je od roku 1982 městskou památkovou rezervací. Ve městě žije přibližně 55 tisíc a v aglomeraci 94 tisíc obyvatel.
Kaynak: Wikipedia · CC BY-SA 4.0
Název
Město nese název Jihlava (německy Iglau, latinsky Iglavia, Seclavia) podle původní kupecké osady u kostela svatého Jana, která se nacházela poblíž brodu přes stejnojmennou řeku, jež dala osadě název. Původ názvu řeky však není jasný. Mohli ji pojmenovat Langobardi, kteří žili u jejího soutoku s Dyjí, jako Igulaha (ježový potok). Pojmenování však může pocházet i ze slovanských jazyků, kde slovo „jehla“ označovalo ostré kamení v říčním korytu. Název města v hebrejštině zní ייהלבה (Jihlava) a v jidiš ייִגלאַווע (Jiglau).
Historie

Středověk
První doklad o existenci Staré Jihlavy pochází z roku 1233, kdy řád německých rytířů prodal želivskému klášteru své majetky "nad Jihlavou" (super Giglava) a předal mu farní práva ke kostelu ve Staré Jihlavě. V roce 1234 vyměnil markrabě Přemysl a královna Konstancie s klášterem Porta Coeli v Předklášteří mimo jiné i statek Jihlava s okolními vesnicemi a mýtem za jiný majetek. Po roce 1240 se Jihlava vrátila zpět do držby Václava I. a brzy poté (někdy mezi lety 1240–1243) bylo založeno horní město. Do nového města přicházelo pravděpodobně množství lidí, ochotných se účastnit na těžbě a zpracování stříbra. Už k roku 1249 se zmiňují mince ražené v Jihlavě, jisté ovšem není, zda zde už tak brzy fungovala mincovna.
Vlastní zakládací listina města se nezachovala nebo nebyla vůbec vydána.
V roce 1270 Jihlava obdržela od Přemysla Otakara II. stavební řád, který vtiskl historické části města pravidelný půdorys, pravoúhlé sítě ulic s velkým náměstím uprostřed (později katastrální území Jihlava Vnitřní Město). Jihlava, ač založena za Václava I., tak nese výrazné znaky měst, které Přemysl Otakar II. přímo založil. Město navíc se stavebním řádem získalo od Otakara privilegium, které měšťanům umožnilo, že si mohli sami regulovat zástavbu ve vnitřních částech města. Pravděpodobně v tomto roce také došlo ke stavbě opevnění s parkánem a příkopem (i když se v listině mluví o znovuvýstavbě zřícených věží, což by nasvědčovalo, že nějaké opevnění existovalo již i dříve). Jihlavu si Přemysl Otakar II. obzvláště hýčkal kvůli výrazné těžbě stříbra, která od sedmdesátých let 13. století zaznamenala velký nárůst. V roce 1272 poskytl král – v souvislosti s těžbou stříbra – jihlavským měšťanům svolení k prospektorské činnosti inter Yglauiam et Vst. Jen těžko se dá dnes říci, jaké výnosy měl král ze zdejší těžby. Údajně mu patřila osmina – zvaná urbura – z každé těžby. Nicméně těžba stříbra, zejména na Jihlavsku, ale nejen zde, byla spojována s údajně famózním Otakarovým bohatstvím. Jak uvádí Josef Žemlička ve své knize Přemysl Otakar II., král na rozhraní věků, „z mozaiky dochovaných střípků vědění se dá stěží sestavit jasně čitelný obraz“. Je však známo, že v 70. a 80. letech 13. století byla těžba stříbra v Jihlavě a okolí nejživější.
Městské symboly

Znak
Znak Jihlavy tvoří štít dělený na čtvrtiny. V prvním a čtvrtém rudém poli se nachází stříbrný korunovaný český lev ve skoku, ve druhém a třetím stříbrném poli se vyskytuje rudá figura ježka.
Ježek je s Jihlavou spojován od přelomu 14. a 15. století. Ježek se vyskytuje na štítu dílny jihlavských mincmistrů v kutnohorském Vlašském dvoře přibližně koncem 14. století. Od poloviny 13. století se na městské pečeti nacházel jako symbol královského města korunovaný dvouocasý lev. Ve zdejším Gelnhausenově kodexu se nachází vyobrazení čtvrceného městského znaku se dvěma ježky a dvěma lvy. Důvod, proč Jihlavané vzali symbol ježka za svůj, není jistý. Podle historika Františka Hoffmanna si němečtí obyvatelé vykládali jméno svého města (Iglau) od slova igel (ježek). Symbol ježka západního využívá i místní pivovar Jihlava či fotbalový klub FC Vysočina Jihlava.
Vlajka
Vlajku, která byla městu udělena rozhodnutím Poslanecké sněmovny 15. července 1993, tvoří kosmo dělený list o poměru stran 2:3, v jehož horním bílém poli se nachází červený ježek a v dolním červeném poli český lev.
Poloha a přírodní poměry
Město Jihlava leží ve stejnojmenném okrese v Kraji Vysočina, v centrální části České republiky. Je vzdáleno 21 kilometrů jižně od Havlíčkova Brodu, 27 kilometrů východně od Pelhřimova, třicet kilometrů severozápadně od Třebíče, 115 kilometrů jihovýchodně od Prahy a 78 kilometrů severozápadně od Brna.
Geologická stavba, reliéf a půdy
Z geologického hlediska je území součástí Českého masivu. Z hornin převažuje migmatit, sprašová hlína se vyskytuje v oblastech Heroltic a v pásu Hosova, Vysoké a Popic, pararula v okolí Zborné, místy granit a v okolí řek hlína, písek a štěrk. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Hornosázavské pahorkatiny, Křižanovské vrchoviny a Křemešnické vrchoviny a jejich podcelků Jihlavsko-sázavské brázdy, Brtnické vrchoviny a Humpolecké vrchoviny. Území se rozkládá na vícero geomorfologických okrscích. Centrum města se nachází v Jihlavské kotlině, severovýchodní část pak zasahují Štocký stupeň, Dobronínská pánev a Beranovský práh. Severozápad tvoří Jeníkovská vrchovina, jihozápadně pak Kosovská pahorkatina a Puklická pahorkatina. Průměrná nadmořská výška činí 525 metrů, nejvyšší bod se nachází na Popickém vrchu (682 metrů). Mezi další známé vrcholy patří Vysoká (665 metrů) jižně od místní části Vysoká, Vysoký kámen (661 metrů) u Pávova, Rudný (613 metrů) u Zborné, Hůrka (622 metrů) u Vysoké. Nejnižší bod v katastrálním území Kosov u Jihlavy na řece Jihlavě se nachází ve výšce 450 metrů.
Na území převažuje kambizem, okolo vodních toků se vyskytují fluvizemě a gleje, západně od Vysoké, severně od Henčova a v oblastech Heroltic, Bedřichova, Pávova a Červeného Kříže se nacházejí pseudogleje.
Vodstvo a podnebí
Jihlava leží na stejnojmenné řece, která na území města vstupuje ze západu. Do řeky Jihlavy se postupně vlévají Smrčenský potok ve Starých Horách, řeka Jihlávka v ulici Mlýnská, do níž se na ulici Hradební vlévá Koželužský potok. Místními částmi na severu území města – Pávov, Zborná, Henčov, Antonínův Důl a Červený Kříž protéká Zlatý potok. Území města leží na evropském rozvodí mezi úmořím Černého a Severního moře.
Obyvatelstvo
Struktura
Podle sčítání lidu roku 1930 zde žilo v 2 070 domech 31 028 obyvatel. 17 968 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 12 093 k německé. Žilo zde 25 759 římských katolíků, 1 172 evangelíků, 1 320 příslušníků Církve československé husitské a 1 025 židů.
Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v Jihlavě trvale 50 075 osob, z toho 25 866 žen. Celkem 35 495 občanů se hlásilo k české národnosti, 737 k moravské, 501 ke slovenské, 183 k ukrajinské, 84 k vietnamské, 71 k německé, 32 k romské, 24 k polské a 3 ke slezské.
Město má zhruba 55 tisíc obyvatel, kromě toho do Jihlavy také dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem. Největším jihlavským obytným celkem je sídliště Březinova („Březinky“) ležící na východ od historického centra, v roce 1991 tu žilo 10 090 osob, o deset let později 8 964 a v roce 2011 7 622 obyvatel.
Náboženský život
Město je sídlem děkanství jihlavského, které náleží k brněnské diecézi. Spadají sem dvě zdejší římskokatolické farnosti – u kostela Matky Boží a u kostela svatého Jakuba. Podle cenzu z roku 2011 se k víře hlásí 10 108 z 50 075 osob, z nichž 3 402 se nehlásí k žádné církvi či náboženské společnosti. Z 6 706 věřících, kteří uvedli svou víru, se 5 151 lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 226 k Českobratrské církvi evangelické, 138 k Církvi československé husitské, 81 k Svědkům Jehovovým a 53 k Pravoslavné církvi. 22 162 osob svou víru neuvedlo, 17 797 osob bylo bez náboženské víry. Funguje zde i farní obec Starokatolické církve v ČR.
Městská správa a politika

Katastrální území a části
Město se v současnosti skládá z 18 katastrálních území, na kterých leží 17 částí a 56 základních sídelních jednotek (dále jen ZSJ).
Antonínův Důl – části Červený Kříž a Antonínův Důl (část); ZSJ Antonínův Důl, Červený Kříž a Červený Kříž-průmyslový obvod
Bedřichov u Jihlavy – původně části Bedřichov a Bukovno, dnes rozděleno mezi části Jihlavu a Staré Hory; 3 ZSJ Bedřichov, Lesnov a Zadní Bedřichov
Helenín – část Helenín; 2 ZSJ: Helenín a Na Člunku
Heroltice u Jihlavy – část Heroltice; 2 ZSJ: Heroltice a U Karlova lesa
Horní Kosov – část Horní Kosov; 3 ZSJ: Horní Kosov, K Rantířovu, Sídliště Horní Kosov
Hruškové Dvory – část Hruškové Dvory a část části Jihlava; 2 ZSJ Hruškové Dvory, Průmyslová zóna Hruškové Dvory
Jihlava – část části Jihlava; 22 ZSJ: Heulos, Jihlava-historické jádro, Kalvárie, Královský vršek, Na Dolech, Na Dolech-jih, Na Dolech-sever, Na Slunci, Na valech, Průmyslová zóna Bedřichov, Psychiatrická léčebna, Seifertova, Sídliště Březinova, Třída Legionářů, U domu zdraví, U hřbitova, U mlýna, U řeky, U soudu, U větrníku, Za tratí, Znojemská
Pávov – části Pávov a Antonínův Důl (část); 4 ZSJ: Nový Pávov, Pávov, Průmyslová zóna Pávov, Vysoký kámen
Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce Cerekvička-Rosice, Čížov, Hybrálec, Malý Beranov, Měšín, Rančířov, Rantířov, Smrčná a Vílanec.
Rozdělení katastrálních území mezi Čechy a Moravu
Na Moravě leží katastrální území Bedřichov u Jihlavy (nepatrná část katastru), Helenín, Henčov (téměř celý katastr), Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory (téměř celý katastr), Jihlava (většina katastru), Kosov u Jihlavy, Pančava, Pístov u Jihlavy, Popice u Jihlavy, Sasov, Staré Hory (nepatrná část katastru), Vysoká u Jihlavy a Heroltice u Jihlavy (pouze několik pozemků na jihu a východě katastru).
Do Čech pak patří katastrální území Antonínův Důl, Bedřichov u Jihlavy (téměř celý katastr), Heroltice u Jihlavy (téměř celý katastr), Hruškové Dvory (malá část katastru), Pávov, Staré Hory (téměř celý katastr), Zborná, Jihlava (menší část katastru především v oblasti Jihlavských dřevařských závodů) a Henčov (nepatrná část katastru).
Hospodářství
Mezi pěstovanými plodinami převažují obilniny, na polovinu od roku 1989 pokleslo pěstování brambor, naopak se zvýšila produkce řepky olejky. Provozy rostlinné výroby se nacházejí především v okrajových částech Jihlavy, v Herolticích sídlí firmy EUROFARMS, s.r.o. a AGROSALES s. r. o., v Pístově Agrodružstvo Pístov a v Jihlavě má sídlo Zemědělské zásobování a nákup v Jihlavě, a.s. Těžbou dřeva se zabývají společnosti EDELVEJS, s.r.o. a Lesní společnost Jihlava. Z živočišné výroby jsou zde zastoupeny podniky Rybářství Růžička, spol. s r.o., chov prasat Selma, a.s., chov drůbeže Gallus Extra, s.r.o. a Biofarma Sasov.
Z průmyslu je zde zastoupeno převážně strojírenství a to zejména se specializací na automobilový průmysl. Mezi největší zaměstnavatele se řadí Bosch Powertrain, jehož továrna na vstřikovací systémy zaměstnává okolo 5 000 osob, Marelli Automotive Lighting Jihlava (automobilové světlomety), Motorpal, a.s. (vstřikovací systémy), Tesla Jihlava (díly pro automobilový průmysl), Moravské kovárny (zápustkové výkovky) a Jihlavan (letecké přístroje). Mezi další strojírenské firmy se řadí AJAX PILNÍKY, a. s. na ulici Polenská, FALCON v.o.s. vyrábějící ventily, Global, spol. s r.o. (střešní a izolační systémy), SEPOS (dveře), sklárny Bohemia Jihlava a.s., Plastikov (plastová okna) a místní závod CZ LOKO (lokomotivy). Stavebnictví je zastoupeno podniky ACO Stavební prvky spol. s r.o., PRIMONT spol.s.r.o. na Pávově, POZEMNÍ STAVBY Jihlava, Rieder Beton a PSJ. Dřevařské výrobě se věnuje firma Kronospan.
Plavky a sportovní oblečení vyrábí podnik Modeta Style, pracovní oděvy pak firma Petex. Z potravinářství tu funguje mlékárna Moravia Lacto, Pivovar Jihlava produkující pivo Ježek a pekárna Lapek. Do roku 2011 tu sídlila společnost Tchibo, jejíž káva – Jihlavanka – nese název podle města. Vzhledem k poloze Jihlavy uprostřed České republiky a nedaleko dálnice D1 jsou zde hojně zastoupeny dopravní a logistické služby, mezi jejichž poskytovatele patří Jipocar, GLS, Toptrans, DPD, ICOM transport, Geis CZ, ČD Cargo, DHL Express Czech Republic, Weindel Logistik Service ČR a ESATRANS Jihlava s.r.o. Vývoj softwaru nabízí společnosti IT Stormware a Gordic. V červnu 2014 byl otevřen Vědeckotechnický park a Centrum transferu technologií Vysočina.
Doprava

Jihlava je celostátně až mezinárodně významným silničním uzlem, kříží se tu dálnice D1 (E50, E65) Praha – Brno a dálková silnice I/38 od Kolína, po níž je dále vedena evropská silnice E59 směr Znojmo a Vídeň. Význam jihlavského železničního uzlu je spíše jen regionální ačkoliv v budoucnosti by mohl mít mezinárodní význam vzhledem k výstavbě vysokorychlostní trati.
Silnice
Katastrem probíhá asi 8 km severně od města dálnice D1 s exitem 112. Exit s městem spojuje čtyřpruhový přivaděč silnice I/38, která vede ze Štok. Kolem města byl postaven obchvat s Jihlavským tunelem, silnice I/38 a pokračuje směrem na Moravské Budějovice. Vzhledem k výhodnému silničnímu spojení má Jihlava množství autobusových spojů do blízkého okolí i do celé republiky. Silnice II. třídy na území města jsou:
II/406 ze silnice II/602 směrem na Třešť
II/523 v úseku Rančířov – Jihlava – Větrný Jeníkov
II/602 v úseku Velký Beranov – Jihlava – Vyskytná
III/0024 ze silnice II/602 na Malý Beranov
III/4062 Jihlava – Pístov (I/38) – Popice – Salavice
Železnice
Železniční spojení Jihlava získala až v roce 1871 (Rakouská severozápadní dráha z Vídně přes Znojmo, Kolín a Nymburk do Děčína). Dnes Jihlava leží na železniční trati Brno – Jihlava, která se na hlavním nádraží napojuje na elektrifikovanou trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí, na níž leží také druhé nádraží Jihlava město a zastávky Jihlava-Staré Hory a Jihlava-Bosch Diesel.
V Jihlavě zastavují vnitrostátní rychlíky na trase Brno – České Budějovice – Plzeň a také každou sobotu a neděli obsluhují stanice Jihlava a Jihlava město jeden pár spojů z obou směrů na trase Praha – Jihlava.
Letiště
Letiště Jihlava se nachází v místní části Henčov. Jedná se o veřejné vnitrostátní letiště s nezpevněným povrchem.
Městská hromadná doprava
První tramvaje vyjely do jihlavských ulic v roce 1909. Jediná, 2,7 km dlouhá trať spojovala dnešní Masarykovo náměstí s nádražím. Provoz tramvají byl zastaven v roce 1948.
Společnost

Školství
Město zřizuje jako své příspěvkové organizace jedny jesle s kapacitou 40 dětí a dvě mateřské školy. Mateřská škola Mozaika Jihlava má 18 odloučených pracovišť, kde v roce 2012 bylo 1600 míst, a Mateřská škola a Speciálně pedagogické centrum Jihlava na ulici Demlova s kapacitou pro 120 dětí s mentálním, zrakovým, tělesným, sluchovým a řečovým postižením. Nacházejí se tu rovněž tři soukromé mateřinky – Mateřská škola Kvítek, Mateřská škola TINY WORLD a Soukromé centrum pro děti Chaloupka. Od školního roku 2013/14 je v provozu soukromá školka Meruzalka, jež se řídí zásadami Montessori.
Dále město zřizuje 10 základních škol (ZŠ Otokara Březiny, Základní škola T. G. Masaryka, na ulicích Demlova, E. Rošického, Havlíčkova, Kollárova, Křížová, Nad Plovárnou, Jungmannova a Seifertova) a jednu Základní školu speciální a Praktickou školu. Funguje tu rovněž základní umělecká škola. Křesťanská základní škola Jihlava se sídlem na náměstí Svobody tu vznikla v roce 1991, jejím zřizovatelem je biskupství brněnské.
V Jihlavě sídlí šest státních středních škol, Gymnázium Jihlava, Střední uměleckoprůmyslová škola v Heleníně, Střední odborná škola sociální u Matky Boží v Jihlavě, Střední škola stavební Jihlava. Ke školnímu roku 2014/15 Kraj Vysočina sloučil šest středních škol do dvou vzdělávacích center. Tím prvním je Obchodní akademie, Střední zdravotnická škola, Střední odborná škola služeb a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava (OZŠ Jihlava) a druhé vzdělávací centrum se nazývá Střední škola průmyslová, technická a automobilní Jihlava. Dále zde funguje šest soukromých středních škol – Manažerská akademie, Soukromá střední umělecká škola grafická, Soukromé gymnázium AD FONTES, Škola ekonomiky a cestovního ruchu, TRIVIS – Střední škola veřejnoprávní Jihlava, FARMEKO – Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední odborná škola.
Pamětihodnosti

Kostelík svatého Jana Křtitele
Malý jednolodní kostelík na Jánském vršku severovýchodně od centra, který je zasvěcen svatému Janu Křtiteli, je nejstarší dochovanou kamennou stavbou na Českomoravské vrchovině. Jeho stavba byla dokončena krátce před rokem 1200. Pod dnešním pozdně gotickým kněžištěm byly nalezeny základy původního románského presbytáře. Románské jsou z větší části i obvodové zdi.
Kostel svatého Jakuba Většího
Hlavní kostel města, založený patrně roku 1243, je mohutná gotická trojlodní stavba se dvěma věžemi. Po požáru byl roku 1257 znovu vysvěcen, ale na stavbě se dále pracovalo. Koncem 14. století vznikla hudební kruchta, v 15. století byla postavena jižní – zvonová věž. Ta musela být kvůli statickým poruchám v roce 1548 snížena na současnou výšku. Po roce 1500 byly snad přistavěny severní kaple. Roku 1702 byla k severní stěně přistavěna barokní osmiboká kaple P. Marie bolestné a upraveno západní průčelí. V letech 1898–1906 byl kostel novogoticky upraven a zvenčí dostal místo omítky vyspárované zdivo. Z vnitřního zařízení je zvláště cenná raně gotická pieta, pozlacená křtitelnice z roku 1599, dřevěná socha Madony s dítětem (kolem 1370), kamenná socha svaté Kateřiny (kolem 1400) a varhany z roku 1740. Na jižní věži je veliký zvon (asi 7 400 kilogramů), ulitý na místě pražským zvonařem Brikcím z Cimperka roku 1564.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Minoritský klášter s kostelem v ulici Matky Boží blízko brány byl patrně založen v polovině 13. století, kostel ještě před 1240. Gotické trojlodí s velmi dlouhým presbytářem a křížovými klenbami, k němuž byl roku 1508 ještě přistavěn polygonální závěr. Na stěnách se zachovaly zbytky fresek z 13. až 15. století, v kostele je řada gotických kamenných soch a barokní dřevěné zařízení. Z přilehlé budovy kláštera se zachovala tři křídla, v barokní době přestavěná.
Radnice
Radnice na dnešním Masarykově náměstí vznikla spojením několika měšťanských domů s podloubím z 13. století, z nichž se zachovaly gotické oblouky do náměstí. V 16. století byla rozšířena jižním směrem a velký sál v 1. poschodí byl roku 1561 zaklenut na střední sloup křížovou klenbou s cihlovými žebry. Roku 1734 byla dále rozšířena, 1786 zvýšena o další patro a opatřena jednotnou fasádou. Za ní je však do značné míry zachována středověká dispozice a různé kamenné detaily.
Osobnosti
V Jihlavě žily, narodily se či zemřely mnohé osobnosti z oblasti vědy, sportu či politiky.
Partnerská města
Od roku 2015 se Jihlava přátelí také s Wu-chanem v Číně.
Odkazy
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Jihlava (Iglau). Sv. 13, str. 353n.
Bohumil Samek (red.), Umělecké památky Moravy a Slezska 2. (J-N). Praha: Academia 1999, s. 67-108.
R. Pisková a kol., Jihlava. Praha: Lidové noviny 2009
J. Huňáček, Jihlavská radnice. Jihlava: 2006
Emanuel Schwab: Iglau. R.M. Röhrer Wien 19̈37
Häuser-Verzeichniss der königlichen Kreis- und Bergstadt Iglau mit den Namen ihrer Besitzer, Benennung der öffentlichen Plätze und Gassen sammt historischen Bemerkungen über die Ableitung derselben und einigen statistischen Notizen. 6. Aufl. Iglau: J. Ripp, 1847, [58] s. Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online.
Kundt, Johann, 18./19. stol. Verzeichniß deren in der königl. Kreis- und Bergstadt Iglau befindlichen Gassen, Hausinhabern, und numerirten Häuser. / Iglau : gedruckt bey Fabian Beynhauer, bürgerl. Buchdrucker, 1800–72 s., [1] příl.; Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jihlava na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Jihlava (Iglau) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Jihlava ve Wikislovníku
Jihlava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Turistické informační centrum Jihlava Archivováno 3. 2. 2017 na Wayback Machine.
Iglau.cz, jihlavská historie a zajímavosti
Kaynak: Wikipedia – Jihlava · CC BY-SA 4.0
Administrative division
Jihlava consists of 17 municipal parts (in brackets population according to the 2021 census):
Etymology
The origin of the name Jihlava (Iglau in German) is unclear. The most common theory has it derived from the German word Igel, meaning 'hedgehog', usually in reference to the city's coat of arms. However, the name was in use since before the symbol of a hedgehog was. It is more likely the city is named for the river that flows through it, the name of which is also unclear in its origin, either being derived from the German word Igel as the first theory suggests, or from the Slavic word jehla (i.e. 'needle'), referring to sharp stones in the Jihlava river bed.
Geography
Jihlava is located about 110 kilometres (68 mi) southeast of Prague and 75 km (47 mi) northwest of Brno. The city is situated on the historical border between Moravia and Bohemia; most of the city lies in Moravia.
Jihlava lies on the Jihlava River, at its confluence with the Jihlávka Stream. The municipal territory is rich in small fishponds.
Jihlava is located in the heart of the Bohemian-Moravian Highlands. The northern part of the territory lies in the Upper Sázava Hills and the southern part lies in the Křižanov Highlands. The highest point is the hill Popický vrch with an elevation of 682 metres (2,238 ft), located on the southern municipal border.
History

13th–14th centuries
Jihlava was originally a Slavic market village with a small Church of Saint John the Baptist, established on a trade route around 1200. The first written mention of Jihlava is from 1233. The mining of silver began here in 1234 and the royal mining town was established between 1233 and 1240. Jihlava thus became the oldest mining town in what is today the Czech Republic.
The village was originally located on the left bank of the river Jihlava, but with the expansion of mining and the influx of inhabitants, the town spread to the right bank, where its historic centre was established. The regular plan of the rectangular network of streets with a large square in the middle was given by the building regulations of King Ottokar II from 1270. Royal privileges guaranteed prosperity and Jihlava soon became one of the most powerful cities in the kingdom. It was protected by a massive fortification and coins were minted here. It became the first city in Central Europe where mining law was codified.
Mining attracted settlers from Bavaria, Saxony and other German-speaking regions to the city. Gradually a large German-speaking community was established here.
15th–19th centuries
At the end of the 14th century, the importance of mining declined when the richest deposits were mined, and Jihlava instead became a centre of trade and crafts, especially cloth making.
In the era of the Hussite Wars, Jihlava remained a Catholic stronghold and managed to resist a number of sieges. On 5 July 1436, a treaty was made with the Hussites here, whereby the Emperor Sigismund was acknowledged king of Bohemia. A marble relief near the city marks the spot where Ferdinand I, in 1527, swore fidelity to the Bohemian estates.
In 1523, a large fire severely damaged the city, which was subsequently restored in the Renaissance style. During the Thirty Years' War, Jihlava was twice captured by the Swedish troops. The suburbs were burned, most of the houses were demolished, and the city significantly depopulated. Jihlava recovered only after more than 100 years. The city was restored in the Baroque style and began to develop again.
Economy
The industry in Jihlava is mainly focused on the production of machines and components for the automotive industry. The largest company based in the city is Bosch Diesel, a subsidiary of Robert Bosch GmbH. The company employs about 4,000 people and is among the largest employers in the region. It manufactures components for diesel injection pump.
Other important industrial companies include Marelli Automotive Lighting Jihlava (a producer of automotive lighting) and Motorpal, a manufacturer of injection pumps founded in 1946.
The most important non-industrial employers include the Jihlava Hospital and the Jihlava Psychiatric Hospital.
The Jihlava agglomeration was defined as a tool for drawing money from the European Structural and Investment Funds. It is an area that includes the city and its surroundings, linked to the city by commuting and migration. It has about 98,000 inhabitants.
Transport

The D1 motorway (part of the European routes E50 and E65) runs through the northern part of the territory of Jihlava and thus the city has excellent road connection with other regions of the Czech Republic. The I/38 road (the section from Znojmo to Havlíčkův Brod, part of the European route E59) runs through the city proper.
Jihlava is the terminus and starting point of the railway lines from/to Brno, Třebíč and Tábor. It also lies on the line Havlíčkův Brod–Slavonice. The territory of Jihlava is served by four train stations: Jihlava, Jihlava město, Jihlava-Staré Hory and Jihlava-Bosch Diesel.
Intra-city transport is provided by the company Dopravní podnik města Jihlavy a.s., which is owned by the city of Jihlava. In addition to buses, trolleybuses also provide intra-city transport. Trolleybus service was started in 1948. There are 6 trolleybus lines in operation with a total length of 38.9 km (24.2 mi).
Education
In 2004, the College of Polytechnics Jihlava was founded. In 2024, it had more than 2,100 students.
Culture
Since 1997, the Jihlava International Documentary Film Festival has been held in Jihlava every year.
Sport
The city's football club is FC Vysočina Jihlava. The club plays mostly in the Czech National Football League (second tier).
The local ice hockey club, HC Dukla Jihlava, was successful between 1966 and 1991, however in recent decades it plays mostly in the 1st Czech Republic Hockey League (second tier).
Sights
Thanks to its building development, Gothic, Renaissance and Baroque buildings are located next to each other in Jihlava. The historic centre is formed by the square Masarykovo náměstí and its surroundings. In the past it was delimited by walls, some of which have been preserved to this day. The zwinger was modified into a park. The only surviving gate of the five is the Gate of the Holy Mother.
Masarykovo náměstí is the third largest city square in the country with an area of 36,653 square metres (394,530 sq ft). In the middle of the square is a plague column from 1690 and two fountains from 1797.
The main landmarks of the square are the city hall and Church of Saint Ignatius of Loyola. The city hall with a Gothic core has served its purpose since 1425. It was rebuilt and extended several times. In the mid-16th century, a turret with clock was added, a Gothic hall was established and the façade was decorated by a large Renaissance fresco. In 1786, the second floor was added, the fresco was overlaid by new façade, and the large Gothic hall was split in half by the wall.
Jihlava Zoo was founded in 1982. It breeds about 260 species of animals.
Ecclesiastical monuments
The early Gothic Church of Saint James the Great from the 13th century is one of the symbols of Jihlava. The Chapel of Our Lady of Sorrows was added to the church in 1702. In 1725, the church became a parish church. It has two towers, 63 metres (207 ft) and 54 metres (177 ft) high. The higher tower is open to the public as a lookout tower. The bell in the belltower, called Zuzana, is the second largest bell in Moravia. For its value, the church is protected as a national cultural monument.
The oldest church is the Church of Saint John the Baptist. It was founded around 1200 together with the original village on the left bank of the Jihlava River. It was rebuilt several times, its current appearance is a result of Baroque reconstruction from the late 18th century.
Kaynak: Wikipedia – Jihlava · CC BY-SA 4.0
