
Kladno
Kladno je statutární město v okrese Kladno ve Středočeském kraji.
Government administration · Czechia · 0 followers
Overview
Kladno je statutární město v okrese Kladno ve Středočeském kraji. S přibližně 70 tisíci obyvateli je to 12. největší město České republiky a největší město, které není krajské. Je známo pro svou těžbu černého uhlí i výrobu oceli v minulosti a výchovu hokejistů.
Interested in working with us in the future?
Follow to see new jobs and posts in your feed.
No news yet.
About
Kladno je statutární město v okrese Kladno ve Středočeském kraji. S přibližně 70 tisíci obyvateli je to 12. největší město České republiky a největší město, které není krajské. Je známo pro svou těžbu černého uhlí i výrobu oceli v minulosti a výchovu hokejistů.
Kaynak: Wikipedia · CC BY-SA 4.0
Historie
Počátky (14.–15. století)
Poprvé se Kladno zmiňuje v zemských deskách roku 1318. Název města Kladno je podle Antonína Profouse odvozen od slova kláda. Po několik staletí byla ves Kladno v majetku rozvětveného rytířského rodu Kladenských z Kladna, kteří na území města měli tři tvrze: Dolní tvrz poblíž dnešní hlavní pošty, Horní tvrz a tzv. Vlaškovu tvrz na Ostrovci ve směru na Rozdělov.
Posledním příslušníkem hlavní linie rodu Kladenských byl rytíř Zdeněk Kladenský z Kladna (kol. 1450–1543), který poměrně velké panství odkázal (původně čtyřem) potomkům svého zesnulého synovce Oldřicha Žďárského ze Žďáru (1481–1542). Poněvadž však jeden z těchto prasynovců (Stanislav) zemřel (podobně jako otec Oldřich) ještě před Zdeňkem Kladenským, stali se nakonec vlastními dědici kladenského panství tři Oldřichovi pozůstalí synové, kterými byli: Jan starší (1502–1578), Jiří (1517–1574) a Zdeněk (1519 – asi 1557) Žďárští ze Žďáru.
Nový rod vlastníků přišel do středních Čech v první polovině 15. století ze západočeského Doupovska, kde obýval tvrz a poté zámek Žďár u Doupova. I v 16. století a v 17. století uchovávala kladenská větev Žďárských s Doupovskem četné (rodové i majetkové) kontakty. Výše zmínění tři bratři Žďárští drželi Kladno zprvu společně, nakonec ale statek rozdělili a vlastní Kladensko získal roku 1548 nejmladší Zdeněk a po jeho smrti 1557 jeho starší bratr Jiří.
Povýšení na městečko (16. století)
Nový majitel Kladna – Jiří Žďárský ze Žďáru (1517–1574) zůstal společně se sourozenci katolíkem, byl dobrým hospodářem a kladenské panství rozšířil. Vedle toho byl vlivným dvořanem Ferdinanda I. I proto se mu podařilo získat povýšení Kladna na městečko. Panovníkovým privilegiem o povýšení ze dne 22. prosince 1561 dostalo Kladno mj. právo samosprávy, právo pořádat dva výroční osmidenní trhy (23. dubna a 14. září), pořádat jeden týdenní trh a městečku byl udělen i znak. V polceném štítě se ocitla polovina stříbrné orlice pocházející z erbu vrchnosti – tj. rodu Žďárských – a do druhé poloviny byl umístěn rys v přirozených barvách. Ten snad měl připomínat zvířenu ve zdejších, původně hlubokých, lesích a zároveň i upozorňovat na tyto rozsáhlé lesy.
Přírodní poměry
Kladno se nachází třicet kilometrů severozápadně od Prahy v Kladenské tabuli, která představuje západní část Pražské plošiny, na rozhraní s Křivoklátskou vrchovinou. Jižní a západní část města se nachází na poměrně rovinatém území, které tvoří rozvodí mezi Vltavou a Berounkou. Směrem k severovýchodu se odtud začíná zahlubovat několik mělkých údolí. Ve městě nejsou žádné větší vodní toky, pouze několik potoků. Nejvýznamnějším je Dřetovický potok, jenž se z několika větví, které pramení pod vlakovou zastávkou Kladno-město, v Sítenském údolí, nad bývalým pivovarem a v lese Dlouhé Boroviny, stéká na území Dubí. Dalšími potoky, které patří do povodí Vltavy, jsou Týnecký potok (pramen v katastrálním území Motyčín) a Lidický (pramen v katastrálním území Kročehlavy). Do povodí Berounky přísluší potok Rozdělovský. Rozvodí vede přibližně oblastí ulic Doberská a Vašíčkova.
Kladno je téměř celé obklopeno lesy – k městu zasahují okraje Křivoklátska a Džbánu. Na většině území města a v jeho severním až západním okolí jsou hluboko uložená ložiska černého uhlí karbonského stáří, dnes zčásti vytěžená. Krajina je místy poznamenána stopami těžební a průmyslové činnosti uplynulých dvou století, k nimž patří zarůstající haldy důlní hlušiny a železárenské strusky.
Kladno zaujímá rozlohu 36,96 km² (z toho 12,75 km² představují lesy). Centrum (náměstí Starosty Pavla) se nachází v nadmořské výšce 381 metrů. Nejvyšším místem je kóta v lese na jižním okraji města (434 metrů), nejnižším bodem je místo, kde Dřetovický potok za Vrapicemi opouští území města (283 metrů).
Chráněná území
Ve Vrapickém lese na východním okraji Kladna se nalézá přírodní památka Žraločí zuby. Přírodní park Džbán zasahuje do severozápadní části města. Pozoruhodné jsou revitalizované mokřady na Týneckém potoce v lokalitě Vodního parku Čabárna. Jedná se o soustavu rybníků, která tvoří přírodní ekosystém. V roce 1998 byl park prohlášen za významný krajinný prvek, jehož území je hojně navštěvované v rámci environmentální výchovy nebo prostého pobytu v přírodě.
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 828 domech 19 111 obyvatel, z nichž bylo 9 944 žen. 18 289 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 551 k německé a 7 k židovské. Žilo zde 10 877 římských katolíků, 315 evangelíků, 523 příslušníků Církve československé husitské a 257 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 2 391 domech 20 751 obyvatel. 19 705 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 789 k německé. Žilo zde 11 981 římských katolíků, 492 evangelíků, 1702 příslušníků Církve československé husitské a 210 židů.
Rozloha
Kladno je aglomerací celé řady vesnic, které prošly prudkým rozvojem ve druhé polovině 19. století (Kladno, Újezd pod Kladnem, Dubí, Dříň, Vrapice, Kročehlavy, Štěpánov, Rozdělov, Motyčín, Hnidousy)
Členění města

Město se v současnosti skládá ze šesti částí a sedmi katastrálních území:
Kladno (zahrnuje základní sídelní jednotky Kladno-střed, Bresson, Cikánka, Habešovna, Nemocnice, Nové Kladno, Ostrovec, Petra Bezruče, Podprůhon, Rozdělov-jih, Rozdělov-sever, Stará průmyslová zóna-západ, Štěpánka, U zimního stadionu, Západní lesy)[zdroj?]
Rozdělov (zahrhuje ZSJ Starý Rozdělov, Lapák, Bílé vršky)
Kročehlavy (ZSJ Staré Kročehlavy, Staré Kročehlavy-sever, Bažantnice, K Přítočnu, Milíř, Nádraží, Norská, Sídliště Sítná, Stará průmyslová zóna-jih, U Bažantnice, U Hvězdy, U Kročehlavského rybníka, U masokombinátu, u Pražské ulice, U rozvodny, U tržnice, Václavské náměstí, Výhybka, Zabitý)
Dubí – k. ú. Dubí u Kladna (ZSJ Dubí, Újezd, Stará průmyslová zóna-sever, Na vysokém, U Jana, Dříň, Dříň-průmyslový obvod, Dlouhé boroviny)
k. ú. Hnidousy (ZSJ Hnidousy, Hnidousy-jih, U dolu Ronna, Za borkem)
Ačkoliv je Kladno statutárním městem, nečlení se na samosprávné městské části ani městské obvody.
Správní území
Kladno kromě působnosti statutárního města na svém území je též obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Kladno zahrnuje 100 obcí (správní obvod obce s rozšířenou působností se skládá z 48 obcí), s jeho existencí však dnes již není spjata žádná působnost obecné státní správy. Stále zde přesto působí okresní soud a okresní státní zastupitelství. Specifické postavení ve Středočeském kraji vyplývá z toho, že Kladno je jeho největším městem, krajským městem je však hlavní město Praha, které leží mimo území kraje.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850: země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
1855: země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
Městské symboly
Vlajka byla statutárnímu městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. června 2001.
Zastupitelstvo a starosta
Primátorem města se stal 21. listopadu 2018 na základě výsledků komunálních voleb konaných ten rok na podzim opět Dan Jiránek z Občanské demokratické strany (ODS) a nahradil tak předchozího primátora, Milana Volfa (za Volbu pro Kladno). Na zasedání zastupitelstva města dne 14. září 2020 pak nečekaně, bez předchozího zařazení do programu, vyvolal jeden ze zastupitelů hlasování o odvolání primátora, které bylo úspěšné a které mělo za následek obměnu osob v radě města a za primátora byl zvolen Milan Volf. Pro primátora hlasovali zastupitelé stran Volba pro Kladno, KSČM a ANO.
Hospodářství
Pod značkou NKT dnes působí výrobce kabelů Kablo Kladno s historií sahající do roku 1865. Pokračovatelem tradice značky Poldi jsou Strojírny Poldi (hřídele). Na výrobní program někdejší Poldi navazují též Třinecké železárny (sochorová válcovna Dříň), POLDI Hütte (ocelárna, kovárna) a Beznoska (chirurgické nástroje a implantáty).
V nové průmyslové zóně Kladno-jih, jež vznikla na jižním okraji města, na polích směrem k Velkému Přítočnu, se nachází jeden z největších výrobních závodů dánské hračkářské společnosti Lego a také velká pekárna belgické společnosti La Lorraine.
Doprava

Kladno ve středu Čech má dobré dopravní spojení, a to silniční, železniční i letecké. V bezprostřední blízkosti Kladna vedou důležité dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů a D7 spojující Prahu a Chomutov. Městem prochází železniční trať z Prahy do Rakovníka a z Kladna do Kralup nad Vltavou. Kladno je zahrnuto do pražského systému příměstské železnice Esko. Mezinárodní letiště Václava Havla je od Kladna vzdáleno šestnáct kilometrů a vnitrostátní letiště Kladno u obce Velká Dobrá je vzdáleno tři kilometry.
Silniční doprava
Kladno protíná silnice I/61, která spojuje město s dálnicemi D7 Praha – Slaný – Louny – Chomutov a D6 Praha – Nové Strašecí – Karlovy Vary – Cheb. Městem vedou silnice II/118 v úseku Beroun – Kladno – Slaný a silnice II/101 v úseku Kladno – Kralupy nad Vltavou – Neratovice. Silnice II/238 spojuje Kladno s Kamennými Žehrovicemi. Ve městě je systém MHD, který má 14 linek (601 – 614).
Železniční doprava
Město leží na železniční trati 120 vedoucí z Prahy do Rakovníka. V Kladně z ní odbočuje železniční trať 093 do Kralup nad Vltavou. V průběhu je rekonstrukce trati Praha – Kladno. Trať bude elektrifikována a zdvoukolejněna. Modernizací též projdou stanice i zastávky.
Železniční trať Praha–Rakovník je jednokolejná celostátní trať. Doprava na ní byla v oblasti Kladna zahájena roku 1863 (z Prahy do Kladna) a roku 1869 (z Kladna do Stochova) na bývalé Buštěhradské dráze. Po trati vedou linky: S5 (Praha – Hostivice – Kladno), S45 (Kladno – Kralupy nad Vltavou), S50
Kladno – Lužná u Rakovníka – Rakovník, R24 (Praha – Kladno – Rakovník) R45 (Praha – Hostivice – Kladno) v rámci pražského systému Esko. Přepravní zatížení tratě směrem na Prahu v pracovních dnech roku 2011 činilo obousměrně osm rychlíků, jedenáct spěšných vlaků a 21 osobních vlaků, ve směru do Rakovníka sedm rychlíků, jeden spěšný vlak a deset osobních vlaků. Na území města leží odbočná stanice Kladno a mezilehlá železniční zastávka Kladno-Rozdělov.
Společnost

Školství
V Kladně se nachází dvacet škol základních, třináct středních, z toho dvě gymnázia, tři vyšší odborné a jedna vysoká škola. V Kladně má totiž sídlo Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze (sídlo na náměstí Sítná). Vyučuje zde obory Biomedicínská a klinická technika, Specializace ve zdravotnictví (optometrie, fyzioterapie ad.) a Ochrana obyvatelstva.
Sport
Nejúspěšnějším kladenským sportovním oddílem je hokejový klub Rytíři Kladno. Má na svém kontě šest mistrovských titulů získaných v československé lize (1958/59, 1974/75, 1975/76, 1976/77, 1977/78, 1979/80). Tu hrál od roku 1951. Především 70. léta 20. století byla zlatou érou kladenského hokeje, tehdy klub nesl názvy SONP a Poldi. V České hokejové extralize se klubu dařilo již méně, jediné medailové umístění pochází z hned jejího prvního ročníku 1993/94, kdy Kladeňáci skončili třetí. V letech 2014–2019 se klub na delší čas uhnízdil ve druhé nejvyšší soutěži, ale od sezóny 2021/22 se znovu drží mezi elitou. K legendám kladenského hokeje patří Jaroslav Volf, Jaroslav Jiřík, František Pospíšil, Milan Nový, František Kaberle, Eduard Novák, Miloslav Hořava, Michal Pivoňka, Vladimír Kameš, Jaromír Jágr (dnes majitel klubu), Otakar Vejvoda, Milan Hnilička, Tomáš Kaberle, Pavel Patera, Martin Procházka, František Kaberle ml., Patrik Eliáš, Jakub Voráček nebo Tomáš Plekanec. Domácím stánkem klubu je ČEZ stadion Kladno postavený v roce 1959. Po rekonstrukci v půlmiliardové hodnotě by měl být pro Rytíře znovu k dispozici od podzimu 2022.
Mistrovské tituly však Kladnu zajistili i volejbalisté, byť nemají tak dlouho tradici. Mezi českou špičku se mužský tým Kladno Volejbal dostal zakoupením licence Odolene Vody (sedminásobného mistra republiky) roku 2004. Již v roce 2005 Kladno vyhrálo nejvyšší soutěž a roku 2010 tento úspěch zopakovalo. Krom toho čtyřikrát bralo ligové stříbro a jednou bronz. V nejvyšší soutěži působí dosud. Své domácí zápasy klub hraje v Kladenské sportovní hale (Sportovců 817) v Rozdělově.
Pamětihodnosti

Zámek z doby kolem 1740 leží severně od náměstí Starosty Pavla. Barokní trojkřídlá budova s využitím starší budovy (východní křídlo) s věžičkou, snad podle návrhu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. V západním křídle je oválná kaple svatého Vavřince, v přízemí náhrobní kameny ze 16. století ze staršího kostela. V patře kachlová kamna z 18. století. Dnes sídlo městské galerie. Od roku 2019 zde sídlí také Kabinet fotografie v Galerii Kladenského zámku. Za zámkem je park obehnaný zdí.
Kaple svatého Floriána na Floriánském náměstí z roku 1751 podle návrhu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Pozdně barokní centrální čtvercová stavba se čtyřmi apsidami, kopulí a dvěma na koso postavenými věžemi v jižním průčelí.
Mariánský sloup z roku 1741 na Náměstí Starosty Pavla od Karla Josefa Hiernleho podle Dienzenhoferova návrhu.
Bývalá synagoga z roku 1885, dnes kostel CČH v ulici plk. Stříbrného.
Radnice na Náměstí Starosty Pavla z roku 1899 podle návrhu Jana Vejrycha s malbami Adolfa Liebschera na průčelí.
Děkanství z roku 1806, prostá patrová budova s mansardovou střechou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, novorománský z roku 1900 podle návrhu Ludvíka Láblera.
Bývalá lékárna U české koruny v ulici T. G. Masaryka, novorenesanční se sgrafity podle návrhu Mikoláše Alše.
Dům a tiskárna Jaroslava Šnajdra, Kladno, Saskova ulice 1495, návrh arch. Jaroslav Rössler (architekt) (1911).
Divadlo, budova z roku 1911 podle návrhu Jaroslava Rösslera.
Secesní Okresní dům podle projektu architektů Josefa Maříka a Karla Šidlíka s přednáškovou síní z roku 1910, dnes sídlo Středočeské vědecké knihovny v Kladně.
Rozdělovské věžáky, postavené v padesátých letech 20. století ve stylu socialistického realismu dle návrhu Josefa Havlíčka.
Osobnosti

Antonín Čermák (1873–1933), americký podnikatel a politik, starosta Chicaga narozený v Kladně
Jiří Dienstbier starší (1937–2011), novinář, disident, politik, ministr zahraničí
Bohumil Hrabal (1914–1997), spisovatel, pracoval a inspiroval se v Kladně
MUDr. Jaromír Jiroutek (1901–1971), první dětský lékař v Kladně, zakladatel a primář dětského oddělení kladenské nemocnice
Vojtěch Lanna (1805–1866), průmyslník, loďmistr a stavitel
Zdeněk Miler (1921–2011), režisér a výtvarník animovaných filmů pro děti
Antonín Raymond (1888–1976), moderní architekt, stavěl v USA a Japonsku
Partnerská města
Kladno také neformálně spolupracuje s městem Cáchy v Německu.
Odkazy
Literatura
BAĎURA, František. Literární toulky Kladenskem. Kladno: Halda, 2016. Kladenské zajímavosti, svazek 3. ISBN 978-80-905992-5-3.
DOBNER, Libor; KUCHYŇKA, Zdeněk; JANKOVEC, Jiří. Historie a současnost podnikání na Kladensku a Slánsku. Žehušice: Městské knihy, 2005. ISBN 80-86699-25-0.
Dobývání uhlí na Kladensku: historie kladensko-slánsko-rakovnické pánve. Ostrava: OKD, 2006.
KLAPKA, Č. Dějiny města Kladna a životopis povzbuditelů jeho. Praha: vl.n., 1876. 15 s. Dostupné online.
MALÁ, Renáta. Takovýho uhlího: Umouněný vzpomínky. Kladno: Arteum ve spolupráci s Klubem přátel hornických tradic, 2010. 84 s. ISBN 978-80-254-9189-8.
MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001. ISBN 80-86234-17-7.
OLIVERIUS, Miroslav. Rukověť k symbolům měst a obcí Kladenska a Slánska. Slaný: Patria, 2007. ISBN 978-80-254-0910-7.
SEIFERT, Josef a Jiří KOVAŘÍK. Doly, hutě a Kladno. Kladno: Statutární město Kladno, 2013. ISBN 978-80-905388-8-7.
ŠKORPIL, František Bohumil. Popis hejtmanství Kladenského. Brno: GARN, 2015. Monografie měst, městeček a obcí, 172.
WIRTH, Zdeněk. Český Manchester. Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. 1906, roč. 3, čís. 3, s. 70–72. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kladno na Wikimedia Commons
Seznam prací o Kladnu v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Encyklopedické heslo Kladno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Kladno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
regionkladensko.cz – Regionální portál Kladenska
Kaynak: Wikipedia – Kladno · CC BY-SA 4.0
Administrative division
Kladno consists of six municipal parts (in brackets population according to the 2021 census):
Etymology
The name Kladno is derived from the Czech word kláda, meaning 'log'. In Old Czech, the word kladno denoted a mature forest from which logs were obtained.
Geography
Kladno is located about 17 kilometres (11 mi) northwest of Prague. It lies in a mostly flat landscape of the Prague Plateau, albeit in the north the terrain becomes hillier. The highest point is at 434 m (1,424 ft) above sea level, and the lowest at 283 m (928 ft) above sea level. There are no large bodies of water within city limits, only several small streams. The city limits contain two nature monuments: Žraločí zuby and Krnčí a Voleška.
History

The first written mention of Kladno is from 1318, when it was a property of the Kladenský of Kladno noble family. After 1543, when the Kladenský of Kladno family died out, it became a property of the Žďárský of Žďár family. In 1561, the settlement was granted the town status.
In 1566, the Žďárskýs of Žďár rebuilt the local fort into a Renaissance castle. The town walls were built in the following decades. The town prospered until the Battle of White Mountain in 1620, when it was looted by Polish Cossacks. However, during the rule of Florián Jetřich Žďárský, the town began to prosper again. After the Bohemian branch of the Ždárský family died out in 1670, the town changed hands several times before it was bought by the Benedictine Břevnov Monastery in 1705.
In the 18th century, the town began to expand beyond its walls. In 19th century, the town developed into a significant agricultural and industrial centre. Bituminous coal was first discovered within the present city limits in 1775, but significant mining activity only started in 1850 and intensified over the following decades. In 1855–1856, the city was connected to the railway network. The coal reserves began attracting the iron working industry, the largest of which eventually became the Poldi steelworks, founded in 1899. The growth of industrial activity spurred a massive population growth. In 1870, Kladno was promoted to a city by Emperor Franz Joseph I, and in 1898 it was awarded the honorary title of "royal mining town".
Until 1918, Kladno was head of the Kladno district in Austria-Hungary, one of the 94 Bezirkshauptmannschaften in Bohemia. In the 20th century, the city was one of the centres of the Czech labour movement, with frequent strikes, protests and labour action.
The city's prosperity was once again interrupted by World War II, when it was ruled by the Nazis. In 1941, several surrounding municipalities (Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň and Újezd) were annexed to Kladno. Vrapice was annexed in 1950 and the town of Švermov in 1980.
Economy

Kladno was one of the historical birthplaces of heavy industry in Bohemia. For years, the city was home to the Poldi steel factory, the region's largest employer. Since economic restructuring in the 1990s, the heavy industry has largely been replaced by services and light industry.
A number of companies has established production in Kladno, including Lego, NKT Cables, La Lorraine, Hanon Systems and Dr. Oetker. Lego is one of the largest employers in the region with more than 3,000 employees.
Transport
Kladno is a railway junction, located on the railway lines Prague–Kralupy nad Vltavou and Kladno–Rakovník. The city is served by six stations and stops.
Sport
The city is known as the home of many internationally known ice hockey players, such as Jaromír Jágr and Tomáš Plekanec. Its ice hockey club, Rytíři Kladno, was successful in the past and is connected with many famous players of Czech ice hockey history, including 1998 Olympic gold medalists Jaromír Jágr, Pavel Patera, Martin Procházka, Libor Procházka and Milan Hnilička. The club plays in the top tier, with Jaromír Jágr as its owner and president.
Kladno is home to the football club SK Kladno, which plays its matches at the Stadion Františka Kloze stadium. The club played in the Czech First League in 2006–2010.
The city hosts various athletic events including the TNT – Fortuna Meeting in June, and the Kladno Marathon in September each year.
Sights

The Kladno Castle was originally a Gothic fortress, rebuilt in the Renaissance style in the 1560s, then completely rebuilt into a Baroque castle in 1737–1740 by the architect Kilian Ignaz Dientzenhofer. Today it houses a museum and art gallery. Next to the castle is a castle park with a beararium built in 2001.
There are several major landmarks of Kladno on the square Náměstí starosty Pavla. The Church of the Assumption of the Virgin Mary was built in the Neo-Romanesque style in 1897–1899. It was built on the site of a Gothic church from the 1350s. The city hall is a Neo-Renaissance house, which was built in 1897–1898. The Marian sculpture group was created according to the design by K. I. Dietzenhofer in 1739–1741. This late Baroque columns stands on the site where the pillory used to be. Notable is also the Archdeaconry building, originally a rectory built in 1804–1807.
The Chapel of Saint Florian is a significant Baroque chapel. It is the last project of K. I. Dietzenhofer before his death. The construction started in 1751 and after being interrupted, it was completed in 1827.
The former synagogue is a Neo-Renaissance building from 1884. Today it serves as a prayer house of the Czechoslovak Hussite Church.
There are four churches in the local parts of Kladno. The Church of Saint John the Baptist in Dubí was originally a Gothic church, first documented in 1352. In 1861, it was rebuilt into its current form with a neo-Gothic tower. It is a pilgrimage site. The Church of Saint Nicholas in Vrapice was a Romanesque rotunda from the early 13th century, rebuilt in the Gothic style around 1400. It was then rebuilt and extended in 1858. The Church of Saint Wenceslaus in Rozdělov is modern, built in 1925–1927. The Church of Saint Nicholas in Švermov, built in 1912–1913, is a mixture of Art Nouveau and Modernism.
Kaynak: Wikipedia – Kladno · CC BY-SA 4.0
