Opava
Opava je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Government administration · Czechia · 0 followers
Overview
Opava je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Leží v Opavské pahorkatině na řece Opavě a žije zde přibližně 55 tisíc obyvatel; po Ostravě a Havířově jde tedy o třetí největší město Moravskoslezského kraje. Původně byla centrem Opavského knížectví a v letech 1742 až 1928 hlavním městem rakouského, respektive českého Slezska se zemskými úřady.
Interested in working with us in the future?
Follow to see new jobs and posts in your feed.
No news yet.
About
Opava je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Leží v Opavské pahorkatině na řece Opavě a žije zde přibližně 55 tisíc obyvatel; po Ostravě a Havířově jde tedy o třetí největší město Moravskoslezského kraje. Původně byla centrem Opavského knížectví a v letech 1742 až 1928 hlavním městem rakouského, respektive českého Slezska se zemskými úřady.
Kaynak: Wikipedia · CC BY-SA 4.0
Název
Jméno osady bylo převzato ze jména řeky Opavy, na níž leží. Německé jméno je nejprve doloženo v podobě Oppaw, podoba Troppau vznikla ze spojení an der Oppau („na Opavě“, míněna řeka), v němž (synkopovaný) člen splynul se samotným jménem.
Historie

Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zde zanechalo své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky“ spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existenci Opavy, o které se ale uvažuje jako o falzu. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215. Dekret Přemysla Otakara I. z roku 1224 poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.
Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou. Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Přemyslovce na opavském knížecím trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše, Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské knížectví bylo podřízeno přímo českým králům.
Městské symboly
Znak
Opavský znak je tvořen polceným štítem, v pravém, červeném poli půl stříbrné orlice se zlatou zbrojí (zobákem, jazykem a pařátem), levé, stříbrné pole polceno a v jeho pravé polovici tři červené, dolů obrácené, krokve.
Logo
Městské logo se skládá z následujících elementů: Na bílém pozadí je umístěn šedou barvou název města (Opava). Z písmene „v“ vybíhá doleva červený páv, který je hlavním symbolem města. Jeho korunka symbolizuje královské úřady, které zde mezi lety 1749–1782 sídlily. V roce 2025 město oznámilo, že ve spolupráci s odbornou organizací Czechdesign uspořádá soutěž na novou vizuální identitu města, jejíž výsledky mají být zveřejněny na začátku června 2026.
Vlajka
Opavská vlajka má poměr stran 3:5 a je tvořena dvěma vodorovnými pruhy – bílý a červený. Uprostřed listu je znak města v poměru 3:5 k šířce vlajky.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
Žije zde přibližně 55 tisíc obyvatel, kromě toho do města také dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem. V celé opavské aglomeraci žije kolem 75 tisíc obyvatel. V důsledku okolností, daných i odsunem německojazyčného obyvatelstva, probíhal poválečný rozvoj Opavy pozvolněji.[zdroj?]
Správa a instituce

Městská samospráva
V čele města je primátor. V obecních volbách se volí zastupitelstvo, které má 39 členů. Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2018 jedenáct členů. Správu města vykonává magistrát. V samosprávných městských částech se navíc volí i vlastní zastupitelstva a působí zde starostové, rady a úřady městských částí.
Ve volbách do zastupitelstva v roce 2026 zvítězilo hnutí ANO 2011 se ziskem 37,25 % hlasů. O složení nové koalice rozhodnou až další jednaní, současný primátor Tomáš Navrátil (ANO) počítá s pokračováním společné koalice s OMČO a Zelená pro Opavu, v zastupitelstvu by měli těsnou většinu 21 ze 39 zastupitelů. Lídr opozice Petr Czudek (OK) se po volbách spojil s ODS a dohromady tak disponuje 18 křesly, pro většinu by musel získat podporu OMČO nebo zelených.
Členění města
Opava je statutárním městem, které je jen zčásti územně členěné. Centrální oblast města se nečlení na městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a magistrátem města. Tuto oblast tvoří:
evidenční část Město (k. ú. Opava-Město)
většinový díl evidenční části Předměstí (k. ú. Opava-Předměstí) bez základní sídelní jednotky Karlovec
evidenční část Kateřinky (k. ú. Kateřinky u Opavy)
evidenční část a katastrální území Kylešovice
většinový díl evidenční části Jaktař (bez základní sídelní jednotky Vávrovická tvořené čtyřmi dvojdomky)
Okrajové části města jsou rozčleněny do osmi samosprávných městských částí:
Komárov (evidenční část Komárov tvořená většinou katastrálního území Komárov u Opavy)
Malé Hoštice (tvořená stejnojmenným katastrálním územím, zahrnujícím evidenční části Malé Hoštice a Pusté Jakartice)
Milostovice (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
Podvihov (katastrální území a evidenční část Podvihov a část katastrálního území Komárov u Opavy, tvořená evidenční částí Komárovské Chaloupky)
Suché Lazce (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
Doprava

Železniční a silniční doprava
Opava je poměrně důležitým železničním uzlem, východní nádraží leží na tratích Olomouc–Opava, Opava – Svobodné Heřmanice (původně až do Horního Benešova, od roku 2014 pouze sezonní provoz), Opava – Hradec nad Moravicí, Opava – Hlučín a Ostrava-Svinov – Opava. Všechny osobní a spěšné vlaky jsou integrovány v systému ODIS. To se týká i všech rychlíků do Ostravy a Moravského Berouna.
Na území města se vedle již zmíněné stanice Opava východ nachází tyto železniční stanice a zastávky: Opava západ, Opava zastávka, Opava-Komárov, Kylešovice, Malé Hoštice a Vávrovice. Dále se zde nachází odbočka Moravice, ve které se trať ze stanice Opava východ dělí směrem na Hradec nad Moravicí a Svobodné Heřmanice.
Dne 15. června 2015 zahájily České dráhy pravidelný provoz přímého vlakového spojení s hlavním městem Prahou spojem InterCity 513/514 Opava. Z Opavy vlak odjížděl v 5:55 a zpátky přijížděl v 19:59. V období 13. prosince 2015 – 15. prosince 2018 jezdil na stejné trase také posilový vlak InterCity 542/543 Vladislav Vančura. 14. prosince 2025 byl přímý spoj zrušen, částečně byl obnoven až 6. března 2026 odpoledními spoji SC 502/513 Opavan. Od 4. června 2026 zajišťuje ranní spojení spoj SC 518 Opavan, který odjíždí každý pátek z východního nádraží v 10:53.
Od 13. prosince 2015 platí mezi Opavou a Ostravou také jízdní doklady ODIS.[zdroj?]
Od 10. prosince 2017 bylo spojení mezi Opavou a Prahou rozšířeno o vlak společnosti RegioJet RJ 1004/1013. Odjížděl ve 4:15 z Opavy, z Prahy zpět pak v 15:48. Poté, co České dráhy v prosinci 2025 zrušily přímý spoj mezi Opavou a Prahou, byl odjezd vlaku RegioJet posunut na 6:27, v opačném směru na 15:41 s příjezdem v 19:28 do Opavy.
Do Opavy též ze všech směrů vede několik významných silnic I. třídy. Od Olomouce sem přes Šternberk a Moravský Beroun směřuje silnice I/46, která pokračuje dále na polskou hranici. Z Polska do Opavy také vede přes Krnov silnice I/57, jež přes Hradec nad Moravicí, Nový Jičín, Valašské Meziříčí a Vsetín nakonec končí na hranicích se Slovenskem. Až z Hradce Králové přes Šumperk a Bruntál je sem dovedena silnice I/11, kterou se lze dále dostat do Ostravy. Do Ostravy vede z Opavy přes Hlučín také silnice I/56.
Architektura, školství a kultura

Gotika
Farní kostel a konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie (ostravsko-opavská diecéze)
Kaple svatého Kříže, národní kulturní památka – tzv. Švédská kaple (Kateřinky)
Kostel svatého Ducha s částí minoritského kláštera
Baroko
Kostel svatého Vojtěcha (svaté Jiří) s jezuitskou kolejí
Průčelí kostela svatého Ducha a minoritský klášter
Přestavba dominikánského kostela svatého Václava a přilehlého kláštera
Další přestavby a úpravy starších kostelů
19. století
Dívčí měšťanská škola řádu německých rytířů
Chlapecká obecná a měšťanská škola (od roku 2018 ZUŠ Opava)
Klášter klarisek (palác zemské vlády, Slezská univerzita)
Klášter milosrdných sester III. řádu sv. Františka
Nájemní domy Wilhelma a Johanny Lichnofských a Julia Lundwalla
Nájemní dům s restaurací U Zlatého zajíce
Obytný a obchodní dům Adolfa a Reginy Singerových
Slezské zemské muzeum – bylo založeno v roce 1814, nejstarší muzeum v ČR
Slezské divadlo – základní kámen Zemského divadla v Opavě byl položen 1. května 1804
Učitelský ústav (od roku 1992 Mendelovo gymnázium)
Výpravní budova železniční stanice Opava východ
Vyšší reálná škola (od roku 1945 Střední zdravotnická škola Opava)
Školy v Opavě
Opava jako kulturní centrum Slezska obsahuje vysoký počet vzdělávacích institutů. Nachází se zde střední školy snad pro každé zaměření, dvě gymnázia, učiliště a Slezská univerzita. Následující seznam ukazuje jejich kompletní výčet:
Vyšší odborné školství
Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola
Vysoké školství
První vyšší školou v Opavě byla jezuitská kolej, založená v 17. století, která stala základem německého opavského gymnázia. V roce 1870 došlo k prvnímu neúspěšnému pokusu o založení univerzity, avšak až po druhé světové válce byla zahájena zásadní jednání o Slezské univerzitě. Z původních snah se ale podařilo roku 1953 realizovat pouze Vyšší pedagogickou školu, která se navíc v roce 1959 přemístila do Ostravy, kde z ní postupně vznikla Pedagogická fakulta, základ pozdější Ostravské univerzity (přírodovědné obory se nicméně ještě v 60. letech vyučovaly v Opavě).
Sport

V Opavě působí fotbalový klub Slezský FC Opava. V sezóně 1995/96 se prvně v historii probojoval do české nejvyšší soutěže. Od té doby tam odehrál jedenáct sezón, přičemž nejvíce se mu dařilo hned v té úvodní, kdy obsadil celkové šesté místo. Díky tomu si zahrál Pohár Intertoto 1996. Od sezony 2006/07 působí v druhé nejvyšší soutěži. Své domácí zápasy sehrává na stadionu v Městských sadech s kapacitou 7550 diváků. Ke známým fotbalistům, kteří oblékali modro-žlutý opavský dres, patří Alois Grussmann, Zdeněk Pospěch, Edvard Lasota, Jan Nezmar, Michal Horňák, Martin Kotůlek, Petr Švancara nebo Libor Kozák.[zdroj?]
Basketbalový BK Opava, který hraje nejvyšší basketbalovou ligu, je nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě. Má na svém kontě již pět mistrovských titulů (1996/97, 1997/98, 2001/02, 2002/03, 2022/23). Vzestup opavské košíkové byl raketový, klub získal první titul hned při svém prvém startu v nejvyšší soutěži. Od té doby ji opustil jen na tři sezóny. Své domácí zápasy odehrává v hale Opava s kapacitou 3006 diváků. Patří k nejmodernějším v NBL, základní kámen k výstavbě byl položen 4. července 2002 a již 26. září 2003 byla nová hala otevřena. Původně se o ní basketbalisté dělili s extraligovým volejbalovým klubem VK Opava,[zdroj?] avšak majitel klubu po neshodách s městem prodal v roce 2009 prvoligovou licenci klubu ČZU Praha.
Hokejový HC Slezan Opava hraje třetí nejvyšší hokejovou soutěž. Sídlí na zimním stadionu Opava s kapacitou 6000 diváků. V roce 1956 byl teprve třetím zastřešeným stadionem v republice. V roce 2022 už stadion dosluhoval, proto byla zahájena jeho zásadní přestavba, která měla být dokončena v roce 2024. Mezi českou elitu se Opavané prvně podívali již v ročníku 1951/52. Za existence Československa v ní pobyli čtyři sezóny. V éře samostatného Česka si klub vybojoval tři extraligové sezóny (1996/97, 1997/98, 1998/99). Ve všech se jeho osudem stala baráž o udržení a ve třetím případě již klub extraligovou příslušnost neudržel. Již před válkou strávil dva ročníky v nejvyšší československé soutěži německý klub Troppauer EV (1936/37, 1937/38). V roce 1931 dokonce získal stříbro v předligovém Mistrovství Československa.[zdroj?]
Osobnosti
Martin z Opavy († 1279), významný kronikář 13. století (rovněž nazývaný Polonus)
Jan z Opavy, písař a iluminátor 14. století
Amand Polan z Polansdorfu (1561–1610), kalvínský teolog
Jeroným Hirnhaim (1637–1679), teolog, opat Strahovského kláštera
Jan Kozánek (1819–1890), slezský advokát a novinář
Olivier de Bacquehem (1847–1917), rakousko-uherský státní úředník a politik
Johann Palisa (1848–1925), česko-rakouský astronom
Alois Šebela (1880–1942), český římskokatolický kněz, středoškolský pedagog, vikář, čestný kanovník, vlastenec.
Moritz von Auffenberg (1852–1928), rakousko-uherský generál a politik
Johann Paul Karplus (1866–1936), rakouský neurolog a psychiatr židovského původu
Petr Bezruč (původním jménem Vladimír Vašek; 1867–1958), slezský básník
Joseph Maria Olbrich (1867–1908), česko-rakouský architekt a malíř
Friedrich Hartmann (1876–1945), stavař, rektor Vídeňské technické univerzity
Lucie Weidtová (1876–1940), sopranistka, známá svými rolemi v operách Richarda Wagnera
Sophie Lazarsfeldová (roz. Munková, 1881–1976), rakousko-americká psychoterapeutka a spisovatelka
Erna Raabeová (1882–1938), malířka a grafička
Joža David (1884–1968), český politik, poslanec Národního shromáždění
Paul Hatschek (1888–1944), vynálezce a protinacistický odbojář
Jaroslav Konečný (1891–1943), československý legionář a protinacistický odbojář
Wanda Hankeová (1893–1958), lékařka a etnoložka
Walter Seidl (1905–1937), slezský, německy píšící spisovatel
Josef Böhm (1907–1993), český geodet a kartograf
Joy Adamsonová (původním jménem Friederika Viktorie Gessner; 1910–1980), rakouská přírodovědkyně a spisovatelka
Pavel Eckstein (1911–2000), muzikolog, hudební kritik a dramaturg
Herwig Bittner (1920–1944), důstojník německého dělostřelectva za druhé světové války a nositel Rytířského kříže
Susan Groagová Bellová (1926–2015), historička
Partnerská města
Družební města za socialismu
Kamyšin, Sovětský svaz – Od 17. století stával vedle Městské spořitelny hotel U Zlaté koruny. V roce 1977 byl odstřelen a na jeho místě byl postaven brutalistní Hotel Kamyšin, pojmenovaný po družebním městě.
Odkazy
Literatura
MÜLLER, Karel; ŽÁČEK, Rudolf, a kol. Opava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 611 s. ISBN 80-7106-808-X.
ZUKAL, Josef. Paměti opavské : črty kulturní a místopisné. Opava: Matice opavská, 1912. 410 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opava na Wikimedia Commons
Opava ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Opava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
StaraOpava.cz fotografie a pohlednic staré i dnešní Opavy
Obrázky Opavy pro všechny Opava: historie, fotogalerie, osobnosti, život v Opavě, okolí, odkazy
Kaynak: Wikipedia – Opava · CC BY-SA 4.0
Administrative division

Opava consists of eight self-governing city parts in the suburbs and the central part that is directly administered. In addition, Opava consists of 15 municipal parts, whose borders do not respect the boundaries of the city parts (in brackets population according to the 2021 census):
Etymology
The city is named after the Opava River. The name of the river arose from the old Celtic words apa, opa, i.e. 'water'.
Geography
Opava is located about 27 kilometres (17 mi) northwest of Ostrava. Most of its territory lies in the Opava Hilly Land within the Silesian Lowlands, but it also extends to the Nízký Jeseník range in the southeast and northwest. The highest point of the municipal territory is Hůrka at 530 m (1,740 ft) above sea level.
Opava is situated at the confluence of the Opava and Moravice rivers. The Opava River flows through the city centre.
Lake Stříbrné jezero is an artificial lake on the outskirts of the city created by the flooding of the former gypsum quarry. It is used for recreational purposes.
History

The German name of the town, Troppau, the Czech name, Opava, and the Polish name, Opawa, all have deep roots in the name of the local river, the Oppa or Opava. The German name has evolved from "zu Oppa", meaning "on the Oppa". The first written mention of the town is from 1195, and in 1224 it received town privileges. In 1269, the Duchy of Troppau was established, with the town as its capital.
From 1427 to 1431, the duchy was ruled by the Hussites. In 1485, it was acquired by Matthias Corvinus and ruled by Hungarians until 1526. In 1613, Karl I of Liechtenstein became Duke of Troppau and merged the duchy with the Duchy of Krnov.
After the majority of Silesia was annexed by the Kingdom of Prussia during the War of the Austrian Succession after 1740, the remaining Silesian territory still under the control of the Habsburg monarchy became known as Austrian Silesia, with its capital in the city (1742–1918). The Congress of Troppau took place here from 24 October to 23 December 1820.
According to the Austrian census of 1910, the town had 30,762 inhabitants, 29,587 of whom had permanent residence there. The census asked people for their native language, which showed that 27,240 (92%) were German-speaking, 2,039 (6.9%) were Czech-speaking and 274 (0.9%) were Polish-speaking. Jews were not allowed to declare Yiddish, and most of them thus declared German as their native language. The main religious group was Roman Catholics with 28,379 (92.2%), followed by Protestants with 1,155 (3.7%) and Jews with 1,112 (3.6%).
After the defeat of Austria-Hungary in World War I, in 1919 the town became part of Czechoslovakia and the national government established its name as Opava. It was then part the Sudetenland, a name coined for the predominantly German-speaking parts pf the new state.
In 1938, Opava was ceded to Nazi Germany as a result of the Munich Agreement. It was administered as a part of Reichsgau Sudetenland. On 22 April 1945, Opava was occupied by the Soviet Red Army at the cost of enormous war damage. In 1945–1946, the German population was expelled under terms of Beneš decrees and the city was resettled with Czechs. On 1 January 1946, the municipalities of Jaktař, Kateřinky and Kylešovice were joined to Opava. After the war, entire new residential areas and industrial plants were built.
Economy
Opava is home especially to the engineering, food, paper and pharmaceutical industries. The largest company is Teva Czech Industries, a manufacturer of medicinal products, whose predecessor was founded in Opava in 1883. It employs about 1,600 people.
The largest non-industrial employers are the hospital and the psychiatric hospital.
Culture

Opava is an important cultural centre of Opavian Silesia. The Silesian Theatre in Opava was founded in 1805.
Education

Opava is home to the Silesian University, the only public university in the country not situated in a regional capital. It was established in 1991.
Sport
The city's football club SFC Opava plays in the Czech National Football League, the second tier of the Czech football league system.
Sights
One of the two main landmarks of Opava is the city hall on the square Horní náměstí and its white tower, known as Hláska. A one-storey city hall and the tower were built in 1614–1618. However, the less representative town hall building around the tower was demolished in 1902 and replaced with a new one in the Neo-Renaissance style.
The second main landmark is the Co-Cathedral of the Assumption of the Virgin Mary. It is the largest building in the Czech Republic built in the so-called Silesian Brick Gothic style. A solid prismatic tower was built in the late 13th century and a higher south tower was built in the early 14th century, both towers were originally intended as part of a city hall. The church building between the towers dates from the mid-14th century. In 1996, the church became the second Episcopal church of the Ostrava-Opava diocese, and therefore a co-cathedral. With 102 metres (335 ft), the southern church tower is the highest tower in Silesia.
There are three monuments, protected as national cultural monuments. Besides the co-cathedral, there is the Chapel of the Holy Cross, which dates from 1394, and the Petr Bezruč City House of Culture; a Neo-Renaissance house, built in 1908–1910 according to the design by Leopold Bauer.
The Silesian Museum, founded in 1814, is the oldest public museum in the Czech Republic. It has about 2,400,000 exhibition items and is the third largest museum in the country.
Kaynak: Wikipedia – Opava · CC BY-SA 4.0
