Plzeň
Plzeň je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.
Government administration · Czechia · 0 followers
Overview
Plzeň je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, z nichž vzniká řeka Berounka. Žije zde přibližně 188 tisíc obyvatel a je tak čtvrtým největším městem v Česku. V plzeňské aglomeraci žije přes 300 tisíc obyvatel, více než 50 % obyvatel Plzeňského kraje.
Interested in working with us in the future?
Follow to see new jobs and posts in your feed.
No news yet.
About
Plzeň je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, z nichž vzniká řeka Berounka. Žije zde přibližně 188 tisíc obyvatel a je tak čtvrtým největším městem v Česku. V plzeňské aglomeraci žije přes 300 tisíc obyvatel, více než 50 % obyvatel Plzeňského kraje.
Kaynak: Wikipedia · CC BY-SA 4.0
Název
Nově založené královské středověké město bylo původně nazváno Nová Plzeň. Název byl převzat od staršího hradiště s aglomerací v jeho podhradí, které se nyní nazývají Hůrka a Starý Plzenec. Název Plzeň je pro ně doloženo již v 10. století v latinském přepisu Pilisin a Plizen. Jeho původ není jistý. Podle jedné teorie pochází z osobního jména (ovšem jinak nedoloženého) a znamenalo „Plznův hrad“ (hradiště), další teorie předpokládá souvislost s ruským slovem opoľzeň a význam „půdní sesuv“, „sesunutá hora“ s odkazem na charakter terénu.
Historie

Pravěk
Na území dnešní Plzně je doloženo pravěké osídlení již od neolitu. V Křimicích bylo prozkoumáno rozsáhlé sídliště kultury s lineární keramikou, při jehož výzkumu bylo odkryto více než 1000 archeologických objektů.
Středověk
První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.[zdroj?]
Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se brzy Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a Kutné Hoře. V této době byly také vystavěny kostel sv. Bartoloměje ve středu náměstí, františkánský klášter na jihovýchodě při hradbách, nedochovaný dominikánský klášter na severozápadě, špitální kostel sv. Maří Magdalény z roku 1320.
Na samém počátku husitských válek měli husité díky radikálnímu knězi Václavu Korandovi ve městě velký vliv. Roku 1420 ale musel Koranda s Janem Žižkou odejít do Tábora a Plzeň se stala baštou katolické strany. Třikrát byla neúspěšně obléhána, nejprve Janem Žižkou a poté dvakrát Prokopem Holým, a podílela se na odporu proti Jiřímu z Poděbrad. Od roku 1467 sídlila v Plzni pražská kapitula, která byla v letech 1431–1561 nejvyšším orgánem římsko-katolické církve v Čechách. Administrátor arcibiskupství v té době byl Hilarius Litoměřický, který kromě spisů polemizujících s kališníky sepsal i latinskou Historii města Plzně. Plzeň je také kolébkou českého knihtisku, nejstarším tiskem je zřejmě Statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476, ač dříve za něj byla považována kniha Kronika trojánská už z roku 1468. Nejstarší tiskárna fungovala na rohu dnešních ulic Bedřicha Smetany a Bezručova do roku 1533.
Městské symboly
Znak
Plzeňský znak má dvě verze a to znak velký a malý. Malý znak má podobu shodnou s podobou štítu velkého znaku, ale je bez honosných kusů a štítonoše. Malý znak je tvořen čtvrceným štítem s červeným středním štítkem. V něm na skále přirozené barvy hradba o pěti stínkách mezi dvěma věžemi, vše stříbrné. Věže mají černou branku, nad ní římsu se třemi stínkami, černé gotické okno převýšené vimperkem, podsebití a stanovou střechu zakončenou fiálou. V hradbě černá gotická brána provázená trojlístkovými okny. V bráně stojí doleva hledící král ve stříbrném brnění s červeným pláštěm, držící v pravici meč přeložený přes rameno a v levici červený štít s českým lvem. Na hlavě má přilbu s černým křídlem. Z hradby vyrůstá stříbrná prostovlasá dívka držící dva přivrácené praporce, pravý červený s českým lvem a levý modrý se stříbrno-červeně šachovanou orlicí. V 1. stříbrném poli dva odvrácené, vztyčené a dole spojené zlaté klíče. Ve 2. zlatém poli rytíř ve stříbrné zbrojí s levicí na zlatém jílci meče u pasu, pravicí přidržující před sebou pravou půli černého orla s červenou zbrojí. Ve 3. zeleném poli doleva vykračující zlatý dvouhrbý velbloud. Ve 4. červeném poli stříbrná chrtice ve skoku se zlatým obojkem s kroužkem. V registru komunálních symbolů (Rekosu) je znak uveden jako historický.
Vlajka
Plzeňská vlajka je tvořena čtvrceným listem o poměru stran 2:3, kde první pole je bílé, druhé žluté, třetí zelené a čtvrté červené. V registru komunálních symbolů (Rekosu) není vlajka uvedena.
Logo
Městské logo tvoří graficky čistý tvar směrové šipky (vždy orientované pouze na západ) s nápisem „Plzeň“ a doplňkový text, který se dle potřeby mění (např. „Město“). Značka využívá kombinaci tří ze čtyř základních barev erbu města – žlutou, zelenou a bílou.
Pečeť
Nejstarší plzeňské pečetidlo (typář) bylo podle odborníků vyrobeno krátce po založení města, tedy na sklonku 13. století. Zhotoveno je z bronzu, jeho průměr je 85 mm, výška max. 3 mm, na zadní straně má přiletovanou tzv. kobylku o rozměrech 42 × 7 mm, s kruhovým otvorem pro zavěšení pečetidla na šňůru či řetěz. Pečetí se výhradně červeným voskem. Nejstarší otisk tohoto pečetidla je ze 17. dubna 1307 na listině plzeňského měšťana Wolframa Zwinillingera, která je uložena v Archivu města Plzně a kterou tento měšťan odkazuje kostelu sv. Bartoloměje v Plzni svůj pivovar a sladovnu (Archiv města Plzeň, inv. č. sbírky listin 176, sign. I 2). O autorství pečetidla se vedou spory – jedná se o práci z norimberské dílny nebo práci rytce královských pečetí Václava II.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel Plzně byl díky rostoucímu průmyslu od poloviny 19. století poměrně výrazný. Největšího počtu, 175 229 obyvatel, dosáhla v roce 1986. Od té doby ale vlivem suburbanizace jejich počet stále pomalu klesal, až po roce 2005 došlo k obratu a např. k roku 2016 měla Plzeň 169 858 obyvatel. Do města také dojíždí necelých 40 tisíc lidí za prací i za studiem. Plzeňská aglomerace má rozlohu 1323 km², tvoří ji celkem 108 obcí a k roku 2019 v ní žilo 308 707 obyvatel.
Složení obyvatelstva
Podle sčítání 1921 zde žilo v 3 284 domech 88 416 obyvatel, z nichž bylo 43 057 žen. 79 166 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 6 757 k německé a 701 k židovské. Žilo zde 52 514 římských katolíků, 5 763 evangelíků, 4 427 příslušníků Církve československé husitské a 3 094 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 6 451 domech 114 704 obyvatel. 105 731 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 6 782 k německé. Žilo zde 61 344 římských katolíků, 10 891 evangelíků, 6 803 příslušníků Církve československé husitské a 2 773 židů.
V současné době (rok 2017) se většina obyvatel, a to přesně 119 tisíc obyvatel, hlásí k české národnosti. Nejpočetnějšími menšinami jsou slovenská (3 086), ukrajinská (2 080) a vietnamská (965).
Obecní správa a politika

Územní členění
Současnou rozlohu má Plzeň od 1. ledna 2003, kdy se k ní připojily do té doby samostatné obce Lhota a Malesice, které se zároveň staly novými městskými obvody. Od té doby město Plzeň sestává z deseti městských obvodů, největší z nich jsou obvody 1 až 4, které se skládají z několika původních městských čtvrtí.[zdroj?]
Plzeň 1: katastrální území Bolevec a část katastrálního území Plzeň
Plzeň 2-Slovany: katastrální území Božkov, Bručná, Hradiště u Plzně, Koterov a část katastrálního území Plzeň
Plzeň 3: katastrální území Doudlevce, Radobyčice, Skvrňany, Valcha a část katastrálního území Plzeň
Plzeň 4: katastrální území Bukovec, Červený Hrádek u Plzně, Doubravka, Lobzy, Plzeň 4 a Újezd
Plzeň 5-Křimice: větší část katastrálního území Křimice a malá část katastrálního území Radčice u Plzně
Plzeň 6-Litice: katastrální území Litice u Plzně
Plzeň 7-Radčice: větší část katastrálního území Radčice u Plzně a malá část katastrálního území Křimice
Plzeň 8-Černice: katastrální území Černice
Plzeň 9-Malesice: katastrální území Malesice a Dolní Vlkýš
Plzeň 10-Lhota: katastrální území Lhota u Dobřan
V letech 1964–1979 k statutárnímu městu patřil i Letkov.
Devět městských obvodů při volbách do Senátu tvoří volební obvod č. 9, jen obvod Plzeň 2-Slovany spolu s dalšími obcemi spadá do volebního obvodu č. 7. Soudní obvod Okresního soudu Plzeň-město zahrnuje pouze Plzeň, ačkoli okres Plzeň-město zahrnuje i další obce.
Instituce
Plzeň je centrem Plzeňského kraje, proto zde kromě různých krajských institucí sídlí především hejtman s krajskou radou, zastupitelstvo kraje i krajský úřad. Soudnictví zde zastupují hned tři okresní soudy, Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever, jejichž odvolacím soudem je Krajský soud v Plzni, všechny s příslušnými státními zastupitelstvími. Pro celý obvod krajského soudu, který stále ještě zahrnuje celý původní Západočeský kraj, je zde zřízena notářská komora. Působí zde dále krajské a městské ředitelství Policie České republiky i vlastní městská policie. Ve městě je věznice Bory.
Doprava

Silniční
Plzeň je důležitou dopravní křižovatkou. Hlavní význam má dnes dálnice D5 mezi Prahou a Norimberkem s dálničním obchvatem Plzně, další důležité silnice vedou do Písku a Českých Budějovic (I/20), do Karlových Varů (I/20), do Klatov (I/27), do Žatce (I/27), a do Horšovského Týna (I/26).
Železniční uzel
Plzeňské hlavní nádraží je klíčovou součástí plzeňského železničního uzlu, vychází odtud tratě na Prahu (trať Praha–Plzeň), České Budějovice (trať Plzeň – České Budějovice), Klatovy (trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda), Domažlice (trať Plzeň – Furth im Wald), Cheb (trať Plzeň–Cheb) a Žatec (trať Plzeň–Žatec). Trať Praha–Plzeň–Cheb je součástí budovaného III. železničního koridoru, tedy páteřní trati uzpůsobené pro rychlosti až 160 km/h. Na této trati, v části města Doubravka, leží vjezd do 4150 metrů dlouhého Ejpovického tunelu, jenž je nejdelším železničním tunelem v České republice. Na území města se nachází též železniční stanice Plzeň-Křimice, Plzeň-Orlík, Plzeň-Doubravka, Plzeň-Jižní Předměstí, Plzeň-Bolevec, Plzeň-Bílá Hora, Plzeň-Doudlevce, Plzeň-Slovany, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-Zadní Skvrňany, Plzeň zastávka a Plzeň-Valcha.
Městská
Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. jsou provozovatelem městské veřejné dopravy v Plzni a jeho nejbližším okolí. Samozřejmostí je hustá síť městské hromadné dopravy s tramvajemi, trolejbusy a autobusy. Tramvajovou dopravu zajišťují tři linky. Linka č. 1 spojuje Bolevec a Slovany, linka č. 2 Světovar a Skvrňany a nejvytíženější linka č. 4 Košutku a kampus Západočeské univerzity na Borských polích. Přestože jsou linky pouze 3, zajišťují kvalitní spojení velké části Plzně – nejkratší interval se pohybuje pod 2 minuty. Trolejbusová doprava v Plzni doplňuje síť tramvají. V provozu je celkem 11 trolejbusových linek. Městské autobusy zajišťují hlavně spojení velmi vzdálených částí města a jako příměstské spoje zajíždí i do některých obcí mimo město.
Společnost

Školství
Plzeň je krajské město s více než 180 tisíci obyvateli, čemuž odpovídá i množství středních, vyšších odborných a vysokých škol, za nimiž se sem sjíždějí studenti z celého kraje i dalších míst Česka.[zdroj?]
Základní školství
V Plzni se nachází celkově 40 základních škol. Mají různé zřizovatele a zaměření.
Střední školství
V Plzni se nachází řada středních odborných škol a učilišť, jakož i 6 gymnázií:
Střední škola informatiky a finančních služeb
Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola Zámeček
Hotelová škola Plzeň – Akademie hotelnictví a cestovního ruchu
Vyšší odborné školství
Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická
Vyšší odborná škola zdravotnická, managementu a veřejnosprávních studií, s.r.o
Vysoké školství
Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy
Divadla
Zprávy o prvních divadelních představeních v Plzni, v němčině, pocházejí z přelomu 18. a 19. století. První představení v češtině je doloženo roku 1818. První divadlo zahájilo provoz roku 1832.
Největším a nejvýznamnějším divadlem v Plzni je městské Divadlo Josefa Kajetána Tyla. Divadlo je tvořeno pěti uměleckými soubory – opera, činohra, muzikál, balet a orchestr. Má dvě stálé scény: Velké divadlo v reprezentativní novorenesanční budově z let 1897–1902 a Nové divadlo v moderní budově dostavěné roku 2014.
V Plzni má velkou tradici loutkové divadlo, působili zde známí loutkáři Gustav Nosek, Josef Skupa a Jiří Trnka. Právě zde vznikly loutky Spejbla a Hurvínka. Na tuto tradici dnes navazuje Divadlo Alfa. V Zábělské ulici hraje pro děti Loutkové divadlo Špalíček a v Macháčkově ulici pak Loutkové divadlo V Boudě.
K menším divadlům a alternativě plzeňské divadelní kultury patří Divadlo Dialog s třinácti soubory, které hrají ve Smetanových sadech. V Masarykově ulici se nachází c. k. Divadlo PLUTO, výhradně zaměřené na komediální žánry. Komorní scénou je Divadélko JoNáš v Měšťanské besedě. Jedním z nejstarších souborů je amatérský Divadelní spolek Jezírko.
Pamětihodnosti
Historické jádro města a okolní ulice jsou dnes chráněny jako městská památková rezervace. Na území města jsou ještě tři vesnické památkové rezervace (Božkov, Černice, Koterov)a také dvě městské (Plzeň–Bezovka, Plzeň–Lochotín) a deset vesnických památkových zón (Bolevec, Bukovec, Červený Hrádek, Dýšina, Kyšice, Lobzy, Křimice, Radčice, Tymákov, Újezd).
Dominantou města a národní kulturní památkou je gotická katedrála svatého Bartoloměje, budovaná od 14. století. Její 102 metrů vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Česku a na její vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Původně farní kostel je katedrálou od roku 1993, kdy bylo v Plzni zřízeno biskupství. Další významné církevní památky jsou bývalý františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí P. Marie a barokní budova kláštera dominikánek s kostelem sv. Anny z let 1711–1714, přestavěná 1805–1807 na školu, kde je dnes umístěna Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Nad městskou zástavbou také ční věže kostela svatého Jana Nepomuckého na Jižním Předměstí, k nejstarším kostelům v Čechách pak patří kostel sv. Jiří na soutoku Úslavy a Berounky v Plzni-Doubravce.
Národní kulturní památkou je od prosince 2023 také plzeňská radnice.
Před druhou světovou válkou v Plzni žila početná židovská komunita. Nepřehlédnutelná je Velká synagoga, která je druhou největší synagogou v Evropě a pátou největší na světě. Mezi další památky židovské kultury patří Stará synagoga s pozůstatky pomocné synagogy nebo Nový židovský hřbitov s památníkem obětem holocaustu.
V Plzni se dochoval cenný soubor měšťanských domů. Ozdobou centrálního náměstí Republiky je renesanční plzeňská radnice ze 16. století, na náměstí se kromě katedrály nachází také třeba biskupská rezidence nebo mariánský sloup a tři novodobé kašny. Mezi významné památky dále patří Měšťanská beseda, budova Velkého divadla, masné krámy, v nichž sídlí Západočeská galerie, nebo plzeňské historické podzemí. Nachází se zde také řada domů zdobených freskami a sgrafity malíře Mikoláše Alše, například U Bílého jednorožce nebo U Červeného srdce. Známé jsou též bytové interiéry od architekta Adolfa Loose, zajímavým dokladem moderního rozvoje města je i tzv. Mrakodrap. Hodnotná vesnická architektura se dochovala např. v Božkově, Koterově, Černicích nebo Radobyčicích. K mimořádně hodnotným dokladům původní venkovské zástavby však patří statek U Matoušů v Bolevci, který je od roku 2008 chráněný jako národní kulturní památka.
Osobnosti
Rodáci
Karel Balík (1903–1946), československý válečný letec, příslušník RAF
Oskar Baum (1883–1941), spisovatel a hudební kritik
Vladimír Beneš (1921–2021), lékař, neurochirurg, spisovatel
Josef kardinál Beran (1888–1969), arcibiskup pražský
Hugo Boettinger (1880–1934), malíř, grafik
Blanka Bohdanová (1930–2021), herečka, malířka, divadelní pedagožka
Lubomír Brabec (* 1953), kytarový virtuóz
Václav Brožík mladší (1854–1927), konstruktér, podnikatel, výrobce kočárů a povozů, automobilový karosář
Věra Caltová (1923–2009), divadelní fotograf
Petr Cetkovský (* 1959), lékař hematolog, vysokoškolský pedagog
Rudolf Cortés (1921–1986), herec a zpěvák
Ben Cristovao (* 1987), zpěvák, textař, sportovec, a herec
Petr Čech (* 1982), fotbalový brankář, medailista z mistrovství Evropy (bronz 2004)
Jaroslav Čechura (* 1952), historik, profesor, archivář
František Černý (* 1959), lední hokejista, medailista z mistrovství světa (stříbro 1983, bronz 1987)
Petr Domanický (* 1973), historik architektury, architekt, kurátor sbírek, památkář, autor odborných publikací
Kateřina Emmons (* 1983), trojnásobná olympijská medailistka ve střelbě (bronz 2004, zlato a stříbro 2008)
Karla Erbová (1933–2024), básnířka, spisovatelka, novinářka
Jiří Fína (1913–1942), pilot 311. československé bombardovací perutě RAF
Augustin Fodermayer (1829–1906), obchodník, podnikatel a mecenáš
Pavel Francouz (* 1990), lední hokejista, vítěz Stanley Cupu 2021/2022
Alexander Josef Fryček (1895 Plzeň–?), československý legionář, během druhé světové války příslušník československé armády v zahraničí
Jiřina Fuchsová (* 1943), spisovatelka, básnířka, překladatelka
Gertrud Fussenegger (1912–2009), rakouská spisovatelka
Josef Gerlach (1813–1884), hudební skladatel, klavírista, kapelník, sbormistr, učitel hudby a tance
Karel Gott (1939–2019), zpěvák, herec a malíř
Odkazy
Literatura
HRUŠKA, Martin. Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870. Praha: Nákladem dědiců Hruškových, 1883. 1125 s. Dostupné online.
Kolektiv autorů. Dějiny města Plzně. 1. vyd. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2014, 2016 a 2018. 3 svazky (884, 913 a 158 s.). ISBN 978-80-87911-01-3.
Kolektiv autorů. Plzeň. Průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti. 1. vyd. Plzeň: Nava, 2013. 335 s. ISBN 978-80-7211-433-7.
MAZNÝ, Petr; LIŠKA, Miroslav; BERNHARDT, Tomáš; ORNA, Jiří; VOGELTANZ, Jaroslav. Plzeň krok za krokem. I., Historické jádro. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2015. 360 s. ISBN 978-80-87338-57-5.
MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, Marie, et al. Příběhy plzeňských domů I.. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2012. 217 s. ISBN 978-80-87338-21-6.
HOSTIČKOVÁ, Anna, et al. Příběhy plzeňských domů II.. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2013. 205 s. ISBN 978-80-87338-30-8.
SILOVSKÝ, Ladislav. Slavné plzeňské firmy a podnikatelé. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2019. 159 s. ISBN 978-80-7640-002-3.
Externí odkazy
Seznam prací o Plzni v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Encyklopedické heslo Plzeň v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeň na Wikimedia Commons
Plzeň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky včetně mapového portálu města
Kaynak: Wikipedia – Plzeň · CC BY-SA 4.0
Kardeş şehirler
Birmingham, Alabama, Amerika Birleşik Devletleri
Kaynak: Wikipedia – Pilsen · CC BY-SA 4.0
Administrative division
Plzeň consists of ten self-governing boroughs. In addition, Plzeň consists of 25 municipal parts, whose borders do not respect the boundaries of boroughs (in brackets population according to the 2021 census):
Geography
Plzeň is located about 78 km (48 mi) west of Prague. The city is situated at the confluences of four rivers: Mže, Úhlava, Úslava and Radbuza. From the confluence of the Mže and Radbuza, the river is known as the Berounka. Plzeň lies mostly in the Plasy Uplands, with small parts of the municipal territory extending into the Švihov Highlands to the east and south. The highest point is the hill Chlum at 416 m (1,365 ft) above sea level. The lowest point is the river bed of the Berounka at 293 m (961 ft). The largest body of water is the České údolí Reservoir, built on the Radbuza. A system of fishponds is located on the northern edge of the city.
Climate
Plzeň has a cool and temperate Oceanic climate (Cfb). The average annual precipitation is 525 mm (21 in). The annual average temperature is 8.4 °C (47.1 °F). The extreme temperature throughout the year ranged from −28.0 °C (−18.4 °F) on 12 February 1985 to 41.5 °C (106.7 °F) on 4 August 2026.
History

Middle Ages
The first written mention of Plzeň Castle is from 976. The city of New Plzeň was founded nearby in 1295 by King Wenceslaus II. The old settlement then became known as Starý Plzenec and New Plzeň became known as Plzeň. It quickly became an important city on trade routes leading from Bohemia to Nuremberg and Regensburg. The first written mention of beer brewing is from 1307. In the 14th century, the city had about 3,000 inhabitants on an area of 20 ha (49 acres), making it the third largest city in Bohemia after Prague and Kutná Hora.
During the Hussite Wars, it was the centre of Catholic resistance to the Hussites: Prokop the Great unsuccessfully besieged it three times, and it joined the league of Catholic nobles against King George of Poděbrady. In the 1470s and 1480s, the city had the first printing press in Bohemia. The first book printed here and therefore the oldest book in Bohemia is Statuta written by Arnošt of Pardubice, which was printed in 1476.
17th century
Emperor Rudolf II made Plzeň his seat from 1599 to 1600. During the Thirty Years' War, the town was taken by Mansfeld in 1618 after the Siege of Plzeň, and it was not recaptured by Imperial troops until 1621. Wallenstein made it his winter quarters in 1633. Accused of treason and losing the support of his army, he fled the town on 23 February 1634 to Eger/Cheb, where he was assassinated two days later. The town was increasingly threatened by the Swedes in the last years of the war. The city commander Jan van der Croon strengthened the fortifications of Plzeň from 1645 to 1649. Swedish troops passed the town in 1645 and 1648 without attacking it. The town and region have been staunchly Catholic despite the Hussite Wars.
From the end of the 17th century, the architecture of Plzeň has been influenced by the Baroque style.
19th century
In the second half of the 19th century, Plzeň, already an important trade centre for Bohemia, near the Bavarian/German border, began to industrialise rapidly. In 1869 Emil Škoda founded the Škoda Works, which became the most important and influential engineering company in the country and a crucial supplier of arms to the Austro-Hungarian Army. By 1917, the Škoda Works employed over 30,000 workers.
Economy

Plzeň is a centre of business in the western part of the Czech Republic. Plzeň produces about two-thirds of the Plzeň Region's GDP, even though it contains only 30% of its population. While part of this is explained by commuters to the city, it is one of the most prosperous cities in the Czech Republic.
Plzeň is the seat of many large corporations. The largest employers with their headquarters in Plzeň and at least 1,000 employees are:
The Škoda company, established in Plzeň in 1859, has been an important element of Austro-Hungarian, Czechoslovak and Czech engineering, and one of the biggest European arms factories. During the Communist era of the country (1948–1989), the company's production had been directed to the needs of the Eastern Bloc. Disarray in the era after the Velvet Revolution, and unsuccessful efforts to gain new Western markets, resulted in sales problems and debts. After a huge restructuring process, the company was divided into several subsidiaries, which were later sold. The most important successor companies are Škoda Transportation and Doosan Škoda Power.
The Stock company, located in the Božkov district, is the largest producer of liquors in the Czech Republic. Fernet Stock has long been the best-selling herbal liqueur on the Czech market.
Since the late 1990s, the city has experienced high growth in foreign investment. In 2007, Israeli mall developer Plaza Centers opened the Plzeň Plaza, a 20,000 m2 (220,000 sq ft) shopping mall and entertainment centre featuring a multiplex cinema from Cinema City Czech Republic.
In the 2025 Numbeo Quality of Life Index, Plzeň achieved the highest ranking of all Czech cities evaluated. However, in the 2025 national Quality of Life Index, the city ranked only 61st out of 206.
The Plzeň agglomeration was defined as a tool for drawing money from the European Structural and Investment Funds. It is an area that includes the city and its surroundings, linked to the city by commuting and migration. It has about 328,000 inhabitants.
Transport

Trams, trolleybuses and buses
The Plzeň metropolitan area is largely served by a network of trams, trolleybuses and buses operated by the PMDP. Like other continental European cities, tickets bought from vending machines or small shops are valid for any transport run by the city of Plzeň. For residents of the city, a Plzeň Card can be purchased and, through a system of "topping up" be used on any public transport with no limitations, as long as it is paid up and valid. Tickets can be purchased in vehicles with a contactless smart card.
Rail
The main railway station, Plzeň hlavní nádraží, is an important centre of Czech railway transport, with the crossing of five main railway lines:
line No. 170: Prague – Beroun – Plzeň – Cheb
line No. 180: Plzeň – Domažlice – Furth im Wald (Germany)
line No. 183: Plzeň – Klatovy – Železná Ruda
Road
The most important transport link in the city is the D5 highway connecting Prague and Nuremberg.
Air
Plzeň is served by the Plzeň Líně Airport, which is a public domestic and private international airport. It is located southwest of Plzeň, just outside of the territory of Plzeň and named after the municipality of Líně. Václav Havel Airport Prague, is also located 89 km (55 mi) which is an hour drive north east of Plzeň.
Religion

Since 31 May 1993, Plzeň has been the seat of the Roman Catholic Diocese of Plzeň. The first bishop (current bishop emeritus) was František Radkovský. The current bishop is Tomáš Holub. The diocese covers an area with a total of 818,700 inhabitants. The diocesan see is in St. Bartholomew's Cathedral on Republiky Square in Plzeň. The diocese is divided into 10 vicariates with a total of 72 parishes.
The seat of the West Bohemian seniorate (literary presbytery; Central European protestant equivalent of a diocese) of Evangelical Church of Czech Brethren is currently set in Plzeň. There are two other parish congregations of the Evangelical Church of Czech Brethren in the Plzeň-City District – The Western congregation of the Evangelical Church of Czech Brethren in Plzeň, known as The Western congregation, located in the Western part of the city in the borough of Jižní předměstí, and The Congregation of the Evangelical Church of Czech Brethren in Chrást, located in Chrást in the very east of Plzeň-City District.
The seat of the Plzeň diocese of the Czechoslovak Hussite Church is located in Plzeň (although the bishop has resided in Mirovice for several years due to a reconstruction of the episcopacy). The current bishop is Filip Štojdl.
The Czech Evangelical Lutheran Church is headquartered in Plzeň. St. Paul's Lutheran Church is a church of the Czech Evangelical Lutheran Church in Plzeň.
The other churches also present in Plzeň are the Evangelical Church of the Augsburg Confession in the Czech Republic, the United Methodist Church, the Seventh-day Adventist Church, the Church of Brethren, the Orthodox Church of the Czech Lands and Slovakia, the Greek Catholic Church, and others.
Education
The University of West Bohemia was founded in Plzeň 1991. It comprises nine faculties and has approximately 12,000 students.
The Faculty of Medicine in Pilsen, Charles University (Czech: Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy) is one of the five medical faculties of Charles University. It has about 2,000 students.
Martin Luther Primary School (Základní škola Martina Luthera) is a private Christian school of the Czech Evangelical Lutheran Church in Plzeň.
Culture
Plzeň was a European Capital of Culture in 2015, along with Mons in Belgium.
Sport

The ice hockey club HC Škoda Plzeň plays in the Czech Extraliga. The team plays its home games at Logspeed CZ Aréna. The football club FC Viktoria Plzeň plays in the Czech First League and belongs among the most successful clubs in the Czech Republic. Viktoria Plzeň has played in the UEFA Champions League and UEFA Europa League. The team plays its home games at Doosan Arena. Handball club Talent Plzeň plays in the Czech Handball Extraliga.
The motorcycle speedway team PK Plzeň races at the Plzeň speedway track. The track has hosted significant speedway events including qualifying rounds of the Speedway World Team Cup.
Sights

Historic city centre
The historic centre of Plzeň, which is formed by the Náměstí Republiky square and adjacent streets, has been protected as an urban monument reservation since 1989. The most prominent landmark of Plzeň is the Cathedral of St. Bartholomew, built in the Gothic style in the late 13th century. It is protected as a national cultural monument. Its tower is the highest in the Czech Republic at 102.6 m (337 ft). The interior contains hundreds of works of art, the most valuable of which is the statue called the Plzeň Madonna. It is one of the most valuable Gothic monuments in the Czech Republic.
Other notable sight at the square is the City Hall, also protected as a national cultural monument. This Renaissance monument was built in 1554–1559 by the Italian architect Giovanni de Statia, on the site of two late Gothic houses, whose fragments have survived to this day. In 1907–1912, it was reconstructed in the Neo-Renaissance style and decorated with sgraffiti. The plague column on the square near the City Hall is the work of local sculptor Kristian Widman and dates back to 1681.
The Franciscan Monastery is a Gothic structure from the 14th century. The monastery complex includes the Church of the Assumption of the Virgin Mary, Chapel of Saint Barbara and Chapterhouse. The main building houses the Museum of Ecclesiastical Art of the Diocese of Plzeň. Next to the monastery is the main building of the West Bohemian Museum in Plzeň. The museum was founded in 1878 and, in terms of the scope of its collections, it is one of the largest museum institutions in the Czech Republic. The West Bohemian Museum in Plzeň is the administrator of several other museums in the region, including the museum in the Franciscan Monastery.
Among the oldest monuments in the city centre are the remains of the Gothic city fortifications. They date from the second quarter of the 14th century and a late Gothic reconstruction took place during the 15th century. In 1618–1659, modern Baroque bastion fortification was made. Most of the walls were demolished, but a few fragments survive, often as part of new townhouses.
Kaynak: Wikipedia – Plzeň · CC BY-SA 4.0
