
Zlín
Zlín je statutární město v okrese Zlín na východě Moravy.
Government administration · Czechia · 0 followers
Overview
Zlín je statutární město v okrese Zlín na východě Moravy. Leží v údolí řeky Dřevnice na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Je centrem Zlínského kraje. V samotném městě žije přibližně 75 tisíc obyvatel, v jeho aglomeraci poté asi 130 tisíc obyvatel.
Interested in working with us in the future?
Follow to see new jobs and posts in your feed.
No news yet.
About
Zlín je statutární město v okrese Zlín na východě Moravy. Leží v údolí řeky Dřevnice na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Je centrem Zlínského kraje. V samotném městě žije přibližně 75 tisíc obyvatel, v jeho aglomeraci poté asi 130 tisíc obyvatel.
Kaynak: Wikipedia · CC BY-SA 4.0
Název
Jméno města bylo odvozeno od (mužského) osobního jména Zla, které pochází od přídavného jména zlý (od téhož základu jsou doložena i jiná osobní jména jako Zlech, Zlen, Zleš, Zlík). Původní význam jména tedy byl "Zlův majetek".
Historie

Do roku 1894
První písemná zmínka o osadě Zlín pochází z roku 1322, kdy ji koupila královna Eliška Rejčka a věnovala brněnskému klášteru. Zlín byl řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Městská práva, včetně osvobození od odúmrti, dostal v roce 1397 – patřilo mezi ně právo užívat obecní pečeti, vařit pivo, i právo hrdelní. Za třicetileté války se obyvatelé Zlína účastnili valašského protihabsburského povstání. V roce 1622 byl vypálen zlínský zámek a okolní stavení a statky zplundrovány.
Zlín byl sídlem panství (rozsah na mapkách, Z. Pokluda - Sedm století zlínských dějin, str. 14 a 24), ke kterému náležela řada míst, vedle samotného Zlína také Březnice, Želechovice, Bonětina, Čepkov, Prštné, Mladcová, Zbožná, Příluky, Lužkovice, Kudlov a Jaroslavice. Další panské sídlo se nacházelo v tehdy samostatném městečku Malenovice, které je dnes městskou částí Zlína. Zlínské panství vystřídalo řadu majitelů – k těm známějším patří Šternberkové v době předhusitské, Tetourové v 15.–16. století, Rottalové po třicetileté válce, později Serényiové a Brettonové. Posledním soukromým vlastníkem zlínského zámku se stal brněnský továrník Leopold Haupt, od kterého jej odkoupilo město Zlín v roce 1929.
Město se v 19. století nacházelo na rozhraní tří moravských národopisných oblastí: Valašska, Slovácka a Hané. Nejblíže ale mělo svým charakterem k Valašsku. Až do konce 19. století se Zlín příliš nelišil od jiných malých valašských středisek, např. sousedního města Vizovice. Po zřízení okresů v roce 1850 byl Zlín přičleněn k soudnímu okresu Napajedla a politickému okresu Uherské Hradiště. V 19. století počet obyvatel nepřesáhl 3000.
Baťova éra
Když začátkem devadesátých let 19. století nedostali sourozenci Tomáš, Antonín a Anna Baťovi povolení (živnost) na výrobu obuvi v městě Uherské Hradiště, zkusili to v nedalekém Zlíně. Tam povolení ke zpracovávání kůží a výrobě obuvi dostali – v roce 1894 založili ve Zlíně firmu pod názvem „Antonín Baťa“ (od 1. srpna 1900 změna – vznik veřejné společnosti „T & A Baťa“) a s několika zaměstnanci začali budovat společnost, která velmi brzy přerostla slávu tehdejšího Rakouska-Uherska a později i samostatného Československa. Ekonomiku firmy, po několika letech společného budování, převzala Anna Baťová a držela zpočátku své bratry velmi zkrátka, poněvadž si zvykli spíše vysedávat v blízké hospůdce, než se věnovat obchodu a firmě jako takové.
Dnešní Zlín

Dnes je Zlín nejen sídlem Zlínského kraje, ale zejména významným průmyslovým, obchodním a kulturním centrem východní Moravy. Ve městě je soustředěno velké množství středních škol a také Univerzita Tomáše Bati. Nacházejí se zde tři nemocnice, mj. Krajská nemocnice T. Bati. Vzhledem ke krajskému postavení je ve Zlíně kromě okresního soudu i pobočka brněnského krajského soudu. Ze Zlína vysílá regionální Český rozhlas Zlín.
Zlín se v roce 2008 prezentoval v New Yorku prostřednictvím výstavy ZLíNY (Zlín in New York). K této výstavě vznikl i propagační film Zlína, který mapoval jeho současnost.
V květnu 2008 bylo dostavěno na zlínském náměstí Míru obchodní a zábavní centrum Zlaté jablko. Nachází se na místě bývalé historické budovy Záložny. Při stavbě tohoto centra byla jedna z podmínek zachování přední části domu z důvodu historické významnosti pro město Zlín.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
Počet obyvatel je uváděn za Zlín (v letech 1949–1989 Gottwaldov) podle výsledků sčítání lidu včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. Ve svém maximu okolo roku 1990 měl Zlín téměř 85 tisíc obyvatel. Je patrné, že stejně jako v jiných velkých městech Česka počet obyvatel v posledních dekádách klesal, což bylo způsobeno zčásti osamostatňováním připojených obcí a zčásti suburbanizací. V celé zlínské aglomeraci nicméně i dnes žije zhruba 130 tisíc obyvatel, tedy asi čtvrtina obyvatelstva Zlínského kraje. Do vlastního města dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem.
Náboženství
Obyvatelstvo Zlína a okolí bylo převážně katolické. V 16. století působila ve městě a okolí jednota bratrská. K roku 1900 se k evangelické církvi (a. v.) hlásil jediný obyvatel. Později přistěhovalí evangelíci chodili na bohoslužby do Zádveřic.
Zlom nastal až s rozvojem firmy Baťa, kdy obyvatelstvo přicházející z celé republiky za prací zde budovalo i své náboženské obce. Tak dnes je ve Zlíně zastoupena Římskokatolická církev (kostel svatého Filipa a Jakuba, kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, kostel svatého Mikuláše v místní části Malenovice a další), Starokatolická církev (v místní části Štípa kaple v bývalé hrobce rodu Sailern-Aspang), Českobratrská církev evangelická, Církev bratrská, Církev československá husitská (tyto tři se scházejí v kostele ČCE na Štefánikově ulici), Křesťanská společenství, Křesťanské sbory, Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev adventistů sedmého dne (v místní části Malenovice), Pravoslavná církev (kaple v místní části Malenovice), Církev reformovaná (samostatný nezávislý sbor). Ve městě dále působí Náboženská společnost Svědkové Jehovovi (v místní části Malenovice) a Církev Ježíše Krista Svatých posledních dní.
Městská správa

Části města
V roce 1948 byly k městu Zlín připojeny obce Prštné, Louky nad Dřevnicí, Mladcová, Příluky a Kudlov a městské čtvrti byly pojmenovány:
K 1. ledna 1949 byly k městu připojeny obce Jaroslavice, Malenovice, Tečovice, Kvítkovice a Otrokovice a sloučené město bylo pojmenováno Gottwaldov. Městské čtvrti nesly názvy:
Gottwaldov VII – Kudlov (přečíslován z VI na VII)
Již v roce 1950 nejsou Otrokovice ani Kvítkovice zmiňovány mezi osadami obce Gottwaldov a jsou uváděny jako samostatné obce – v roce 1960 byly Kvítkovice připojeny k Otrokovicím a ty byly roku 1964 „povýšeny“ na město.
V letech 1950–1964 se Gottwaldov členil na 7 osad: Zlín, Zlínské Paseky, Prštné, Louky, Mladcová, Příluky, Malenovice (v seznamu osad nejsou zmíněny dříve připojené Jaroslavice, Kudlov, Tečovice, Kvítkovice ani Otrokovice, nově jsou zmiňované Zlínské Paseky).
Od 14. června 1964 se Gottwaldov členil na 12 částí obce: kromě dosavadních sedmi (Zlín, Zlínské Paseky, Prštné, Louky, Mladcová, Příluky, Malenovice) nově ještě Jaroslavice, Kudlov a Tečovice (obce těchto jmen však byly podle vyhlášky připojeny již 1. ledna 1949) a Lhotka a Chlum. Dne 15. června 1976 k dosavadním 12 přibylo 8 nových částí obce: Březnice, Klečůvka, Kostelec, Lípa, Lužkovice, Salaš, Štípa a Želechovice nad Dřevnicí. K 1. lednu 1980 se počet částí obce zvýšil na 23; přibyly Karlovice, Ostrata a Velíková. K 1. červenci 1980 přibyla Lhota a počet částí obce se tak zvýšil na 24, k 1. lednu 1990 pak bylo město přejmenováno na Zlín.
K 24. listopadu 1990 se počet částí obce snížil na 21: osamostatnily se Lhota, Lípa a Tečovice. K 1. lednu 1992 se osamostatnily Karlovice, k 1. lednu 1993 Březnice, k 1. lednu 2001 Ostrata. K 22. květnu 2003 zanikla část obce Zlínské Paseky a počet částí obce tak poklesl na 17. K 1. lednu 2009 se na základě referenda ze 17. května 2008 osamostatnily Želechovice nad Dřevnicí.
Doprava
Zlín leží relativně stranou od hlavních dopravních tahů. Je to dáno jednak polohou v poměrně stísněném údolí, ale zejména tím, že k rozvoji města došlo teprve ve 20. století, kdy již existovala hlavní silniční a železniční síť. Firma Baťa plánovala dopravní napojení zlepšit, ale její projekty (dálnice, protažení železnice na Slovensko) se vinou druhé světové války neuskutečnily. Za socialismu existoval opět plán vést kolem Zlína (tehdy Gottwaldova) dálnici (D1 byla původně trasována z Brna do Pováží), ten se ale neuskutečnil a po rozpadu Československa v roce 1993 bylo vládou preferováno zlepšení napojení na Ostravsko, zatímco Zlínsko zůstalo po určitou dobu stranou zájmu. Teprve po přivedení úseku dálnice D55 od křižovatky s D1 u Hulína na západní okraj Zlína (dokončeno roku 2010) má toto krajské město napojení na celostátní dálniční síť a výrazně se zrychlilo spojení s Brnem (cca 1 hodina z centra do centra) a potažmo i s Prahou.
Silnice
Silniční osu města tvoří hlavní silnice I/49, v západo-východním směru. Tato silnice vede z Otrokovic (napojení na D55 směr Hulín a I/55 směr Uherské Hradiště) a pokračuje přes Vizovice a jih Vsetínska na Slovensko (směr Púchov a dálnice D1). Přímo ve Zlíně se se silnicí I/49 kříží silnice II. třídy č. 490 (jižním směrem Uherský Brod a severním Fryšták a Holešov) a několik silnic III. třídy.
Železnice
Zlín neleží na žádném významném železničním tahu. Jedinou tratí, která protíná město (rovnoběžně s hlavní silnicí), je slepá jednokolejná trať Otrokovice–Vizovice. Uzlová železniční stanice v Otrokovicích (trať Přerov–Břeclav) tak plní úlohu hlavního železničního terminálu pro zlínskou aglomeraci, kde zastavují vnitrostátní i mezinárodní rychlíky (trasa z Polska do Rakouska nebo do Bratislavy). Se Zlínem je dopravně propojena nejen místní dráhou, ale i trolejbusovou dopravou. Město má přímé spojení i s Prahou a to vlakem Zlínský expres. Na území města se nachází celkem 9 železničních zastávek a to : Zlín-Podvesná, Zlín-Prštné, Zlín-Příluky, Zlín střed, Zlín-Dlouhá, Zlín-Louky, Zlín-Malenovice, Zlín-U mlýna a Zlín-Malenovice zastávka
Kultura
Ve Zlíně se nachází Městské divadlo, Kongresové centrum Zlín, Filharmonie Bohuslava Martinů, Velké kino, Krajská knihovna Františka Bartoše, Památník Tomáše Bati (bývalý Dům umění) nebo Muzeum jihovýchodní Moravy, které, spolu s Krajskou galerií výtvarného umění, sídlí v budově 14 zlínského továrního komplexu. Další archeologické a národopisné expozice má muzeum umístěné na hradě Malenovice. Ve Zlíně se také nachází Muzeum obuvi, divadlo Malá scéna a folklorní soubory Kašava, Vonica a Bartošův soubor písní a tanců.
Každoročně se zde konají festivaly vážné hudby Harmonia Moraviae a Talentinum, festivaly folklorních souborů a dechových orchestrů FEDO (který pořádá Velký dechový orchestr města Zlína) a Zlínské besedování, divadelní festival Setkání-Stretnutie, ale také festival cestování, poznávání a sbližování kultur Neznámá Země. Nejznámější akcí je ovšem Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který se zde koná už od roku 1961 a jehož návštěvnost od roku 2010 přesahuje 100 tisíc lidí. Festival je podporován Ministerstvem kultury České republiky a Státním fondem kultury ČR a Evropskou unií.
Od roku 2022 pořádá městská příspěvková organizace Živý Zlín třídenní festival Zlín žije!, který se koná na začátku letních prázdnin.
V části Zlína, ve Štípě, se nachází zoologická zahrada, v posledních letech nejnavštěvovanější turistická atrakce na Moravě. Zlínská zoo, zvaná také Zoo Lešná, je místem, kde mohou návštěvníci vidět zvířata všech kontinentů v přírodním bioparku s volným výběhem. Nachází se v ní také historický zámek Lešná, který je často vyhledáván jako místo pro konání svatebních obřadů. Na okraji města je provozována hvězdárna.
Sport

Ve městě se nacházejí fotbalový stadion Letná, Zimní stadion Luďka Čajky, PSG Arena, atletický stadion, městská hala, krytý bazén, koupaliště, turistické a cykloturistické stezky a další menší sportoviště. V zimním období je v provozu lyžařská sjezdovka v centru města. Ve Zlíně a okolí se každoročně jezdí motoristický závod Barum Rally.
Futsal Zlín – klub futsalu (sálového fotbalu)
TJ Sokol Zlín – klub sportovní gymnastiky
Force KCK Zlín – klub silniční cyklistiky
Pamětihodnosti
Kostel svatého Filipa a Jakuba, kostel z konce 14. století, který byl několikrát přestavován
Partnerská města
Limbach-Oberfrohna, Německo (od roku 1998)
Romans-sur-Isère, Francie (od roku 1997)
Sesto San Giovanni, Itálie (od roku 2001)
Odkazy
Literatura
KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V‒Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.
Stopami Baťů: putování baťovským Zlínem = follow the Bata track. Přeložil Lenka VAVRUŠOVÁ, přeložil Karel THOMAS. Zlín: Oddělení cestovního ruchu a informací a Oddělení tiskové Magistrátu města Zlína, 2019. ISBN 978–80–87766–15–6.
KRAJČA, Milan: Městská právní fundace a statutární postavení středověkého Zlína, Slovácko 40, 1998, s. 143-160.
VALŮŠEK, David, ed., BOROVSKÝ, Tomáš, ed. a ŘEPA, Milan, ed. Dějiny města Zlína. 1, Od počátků po úsvit nové éry. Vydání první. Zlín: Statutární město Zlín, 2023. 388 stran. ISBN 978-80-87766-28-6.
VALŮŠEK, David, ed., ŠEVEČEK, Ondřej, ed. a SOMMER, Vítězslav, ed. Dějiny města Zlína. 2, Moderní město. Vydání první. Zlín: Statutární město Zlín, 2023. 507 stran. ISBN 978-80-87766-27-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlín na Wikimedia Commons
Zlín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Starý Zlín – historie Zlína na téměř 3000 dobových fotografiích a pohlednicích
Zlín a Gottwaldov, Baťovy závody, Svit a život města v dobových textech a fotografiích
Kaynak: Wikipedia – Zlín · CC BY-SA 4.0
Kardeş şehirler
Zlin şu kentlerle kardeş şehir bağlantısı kurmuştur:
Kaynak: Wikipedia – Zlín · CC BY-SA 4.0
Administrative division
Zlín consists of 16 municipal parts (in brackets population according to the 2021 census):
Prštné, Louky, Mladcová, Příluky, Jaroslavice, Kudlov and Malenovice are urbanistically fused with the Zlín proper. They are sometimes called Zlín II–VIII, which was part of their name at the time when they were administratively merged with Zlín.
Etymology
There are several legends about the origin of the name of the city, according to which it was derived from slín (i.e. 'marl') or zlaté jablko (i.e. 'golden apple'). However, the name Zlín was most likely derived from the old personal Slavic name Zla, Zlen or Zleš.
From 1949 to 1989, the city was renamed Gottwaldov after the first communist president of Czechoslovakia Klement Gottwald. On 1 January 1990, the city's name was changed back to Zlín.
Geography
Zlín is located about 70 kilometres (43 mi) east of Brno. It forms an urban area together with the town of Otrokovice. The territory of the city lies in the Vizovice Highlands. The highest point is the hill Tlustá hora at 458 m (1,503 ft) above sea level. The Dřevnice River flows through the city. The Fryšták Reservoir is situated in the northern part of the municipal territory.
Climate
Zlín's climate is classified as humid continental climate (Köppen: Dfb; Trewartha: Dobk). Among them, the annual average temperature is 9.5 °C (49.1 °F), the hottest month in July is 20.2 °C (68.4 °F), and the coldest month is 0.2 °C (32.4 °F) in January. The annual precipitation is 672.3 millimetres (26.47 in), of which July is the wettest with 84.7 millimetres (3.33 in), while January is the driest with only 32.8 millimetres (1.29 in). The extreme temperature throughout the year ranged from −28.0 °C (−18.4 °F) on 9 February 1956 to 36.5 °C (97.7 °F) on 8 July 1957.
History

14th–16th centuries
The first written mention of Zlín is from 1322, when it was acquired by Queen Elizabeth Richeza. In that time, Zlín was already a market town and served as a craft guild centre for the surrounding area of Moravian Wallachia. From 1358, the Zlín estate was owned by Bishop Albrecht of Šternberk and soon became the seat of the Moravian branch of the Šternberk family. In 1397, the town privileges of Zlín were extended and Zlín became a town. This significantly helped the economic development of Zlín.
The Hussite Wars badly affected properties of the Sternbergs and they were forced to sell Zlín in 1437. In the second half of the 15th century, Zlín was threatened by the Bohemian–Hungarian War. The 16th century brought peace and prosperity to the town. Trade and crafts flourished, mainly drapery, pottery and shoemaking. New villages were founded in the vicinity of Zlín, which became a large town and economic centre.
17th–19th centuries
In 1605, Zlín was raided and burned by Hungarian rebels. The Thirty Years' War left the town severely damaged and half deserted. The residents of Zlín, along with people from the whole Wallachian region, led an uprising against the Habsburg monarchy. The rebellion was however bloodily suppressed in 1644. After the war, Zlín became property of the Hungarian noble family of Serényi, but they did not care much for the town, and therefore Zlín recovered only slowly.
Economic activity was restored in the 18th century. Larger industrial enterprises appeared in the mid-19th century. A small match factory was established in 1850 and a shoe factory in 1870, but both were soon closed, and the town continued to live mainly from the work of craftsmen. In 1899, the railway was built.
20th century
Zlín began to grow rapidly after Tomáš Baťa and his siblings founded a shoe factory there in 1894, known as Bata Company. Production gradually increased, as did the number of employees and the population of the town. Baťa's factory supplied the Austro-Hungarian army in World War I. Due to the remarkable economic growth of the company and the increasing prosperity of its workers, Baťa himself was elected mayor of Zlín in 1923.
Economy
The largest industrial employer with headquarters in Zlín is TAJMAC-ZPS, a manufacturer of machine tools with more than 500 employees. Bata Corporation (in the Czech Republic officially known as Baťa a.s.) is now primarily a trading company and shoe production takes place outside the city.
Zlín is home to many large companies and organisations of the service sector. The largest employer in the city is the Regional Hospital of T. Baťa with more than 3,000 employees. Other notable employers are HP Tronic (main activity is trade in consumer electronics under the Datart and Eta brands), Tomas Bata University in Zlín (education) and Tescoma (trade and manufacture of kitchen utensils).
The Zlín agglomeration was defined as a tool for drawing money from the European Structural and Investment Funds. It is an area that includes the city and its surroundings, linked to the city by commuting and migration. It has about 130,000 inhabitants.
Transport
Public city transport includes trolleybus service, which was launched in January 1944 and originally included three lines: A, B and C. Today the city, together with neighbouring Otrokovice, operates 14 trolleybus lines and 19 bus lines through the company Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o. (Zlín-Otrokovice Transport Company).
The I/49 road passes through the city. It connects Zlín with Otrokovice and the D55 motorway in the west, and with Vsetín and the Czech–Slovak border in Střelná in the east.
The Zlín is located on the railway line Otrokovice–Vizovice. There are nine stations on this line within the city of Zlín, the largest of which is Zlín střed.
Education
In 1969, the Faculty of Technology was founded here as a branch of the Brno University of Technology. In 2001, it was one of two faculties which formed the newly established Tomas Bata University in Zlín. With more than 9,000 students, it ranks as a medium-sized Czech university. It is formed by six faculties: Technology, Management and Economics, Multimedia Communications, Applied Informatics, Humanities, and Logistics and Crisis Management.
Culture
Zlín is located in the cultural region of Moravian Wallachia near the tripoint of the cultural regions of Moravian Wallachia, Moravian Slovakia and Hanakia.
Given Zlín's history as one of the biggest centres of filmmaking in the Czech Republic, probably the biggest cultural event is the Zlín Film Festival with subtitle "International Film Festival for Children and Youth".
Winter version of international music festival Masters of Rock takes place in Zlín.
Zlín is home to the Bohuslav Martinů Philharmonic Orchestra; its chief conductor is Tomáš Brauner, while its principal guest conductor is Leoš Svárovský.
Sport
Zlín's ice hockey team PSG Berani Zlín plays in the 1st Czech League (2nd tier) and has won national titles in 2004 and in 2014. The association football team FC Zlín plays in the Czech First League, after being promoted from the Czech National Football League (2nd tier) in 2025. The city also has teams in other sports including volleyball, basketball, Czech handball, softball and rugby.
Architecture

The city's architectural development was a characteristic synthesis of two modernist urban utopian visions: the first inspired by Ebenezer Howard's Garden city movement and the second tracing its lineage to Le Corbusier's vision of urban modernity. From the very beginning Baťa pursued the goal of constructing the Garden City proposed by Ebenezer Howard. However, the shape of the city had to be 'modernised' so as to suit the needs of the company and of the expanding community. The urban plan of Zlín was the creation of František Lydie Gahura, a student at Le Corbusier's atelier in Paris.
Sights
The Villa of Tomáš Baťa was an early architectural achievement. The construction was completed in 1911. The building's design was carried out by the architect Jan Kotěra. After its confiscation in 1946, the building served as a Pionýr' house. Being returned to Tomáš J. Baťa, the son of the company's founder, the building now houses the headquarters of the Thomas Bata Foundation.
Baťa's Hospital was founded in 1927 and quickly developed into one of the most modern hospitals in Central Europe. The original architectural set up was designed by F. L. Gahura.
The Grand Cinema was designed by the architect F. L. Gahura and built in 1932. This technological marvel became the largest cinema in Central Europe in its time with a capacity of 2,270 seated viewers. Today it has 1,010 seats.
Tomas Bata Memorial was built in 1933 by F. L. Gahura. The original purpose of the building was to commemorate the achievements of Baťa. The building itself is a Constructivist masterpiece. It has served as the seat of the Bohuslav Martinů Philharmonic Orchestra since 1955.
Baťa's Skyscraper was built as the headquarters for the worldwide Baťa organisation. Designed by Vladimír Karfík, the huge building was erected in 1936–1939. It included a room-sized elevator housing the office for the boss, comfortably furnished – with a sink, a telephone, and air conditioning. When it was built it was the tallest Czechoslovak building at 77.5 m (254 ft). After a costly reconstruction in 2004, it became the seat of the Regional Office of the Zlín Region and the headquarters of the tax office.
The Lešná Castle is located in the village of Štípa. It was built in the Neo-Gothic, Neo-Renaissance and Neo-Baroque styles in 1887–1893. It is one of the youngest aristocratic residences in Moravia. The castle was built for the Seilern-Aspang family on the site of an older castle from the 18th century. Today the castle is open to the public and there are collections of unique and historically valuable objects. The castle is located inside the Zlín-Lešná Zoo complex. It is the second most-visited zoo in the country, and as of 2022, it was overall the third most visited tourist destination in the country.
Kaynak: Wikipedia – Zlín · CC BY-SA 4.0
